Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusové odtajnili spis maršála Žukova, ukazuje nehezké intriky Kremlu

  17:07aktualizováno  17:07
K zázraku přirovnávají ruští historici odtajnění osobního spisu Georgije Žukova, strůjce mnoha sovětských vítězství nad německými vojsky v druhé světové válce. Ze spisu se vědci mimo jiné dozvěděli o udáních, která měla uznávaného maršála zkompromitovat. Informoval o tom v pondělí časopis Ogoňok.

Georgij Konstantinovič Žukov dovedl Rudou armádu až do Berlína (2. května 1945). | foto: Profimedia.cz

Žukovův osobní spis podle historika Leonida Maximenkova obsahuje například pozoruhodné udání z Paříže z roku 1954. Podle něj Žukov, tehdy náměstek neschopného ministra obrany Nikolaje Bulganina, jedná prostřednictvím francouzského tajného agenta se západními velmocemi o přípravách povstání v Rusku a o uchopení moci.

Maršál Žukov ve válce

  • po německém útoku na Sovětský svaz se ujal obrany Kyjeva a posléze Moskvy
  • od listopadu 1942 do února 1943 zastavil nápor Němců u Stalingradu a vyrazil do protiútoku, při němž obklíčil a zajal německou šestou armádu i s jejím velitelem, polním maršálem Friedrichem Paulusem (vůbec první německý maršál v historii, který upadl do zajetí)
  • v létě 1943 velel bitvě u Kurska, při níž čelil poslední velké německé ofenzivě na východě
  • po bitvě u Kurska velel 1. běloruskému frontu, který sbíral úspěch za úspěchem a zastavil se až v Berlíně, kde maršálové Žukov a Koněv přijali 9. května 1945 německou kapitulaci
  • po válce zůstal v Berlíně jako velitel sovětských okupačních sil v Německu, po návratu do Sovětského svazu byl odstaven

Autorem udání byl šéf sovětské vojenské rozvědky. V Žukovově spisu se nalézá i další „klasický“ kompromitující materiál: dopis od jisté Němky z Drážďan, dožadující se alimentů na údajného maršálova potomka.

Podle historika se nelze zbavit dojmu, že se tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov (v čele státu v letech 1953-64) pokoušel zbavit populárního maršála Žukova podobně, jako se Chruščovův předchůdce Josif Stalin ještě před druhou světovou válkou zbavil maršála Michaila Tuchačevského.

Stalin k likvidaci potenciálního soka v Rudé armádě využil - jak v roce 1961 vyprávěl na sjezdu komunistů sám Chruščov - kompromitujících materiálů podsunutých německou rozvědkou československému prezidentovi Edvardu Benešovi, který udání předal do Moskvy, kde v létě 1937 odhalili „spiknutí“, stojící Tuchačevského život.

Maršál, jehož popularity se všichni báli

Dokumenty, které by tuto rozšířenou verzi potvrzovaly, ale nejsou známy, navíc Stalinova čistka v Rudé armádě se neomezila jen na Tuchačevského, ale stála životy tisíce velitelů.

Oproti tomu se Žukov po vypuzení z ústředního výboru komunistů v roce 1957 stal jen politickou mrtvolou. Maršál zemřel v moskevské nemocnici v roce 1974 následkem infarktů a mozkových mrtvic. Avšak i lékařská zpráva o příčinách skonu čtyřnásobného hrdiny Sovětského svazu byla po dalších 42 let tajná, podobně jako informace o privilegiích, kterým se těšil maršál a jeho potomci, a vůbec celý spis.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných jsou desítky

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer pak...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.