Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987 | foto: www.nato.int

Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

  • 381
Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo rozložení sil NATO a Varšavské smlouvy.

Snímky z archivů NATO například ukazují porovnání strategických zbraňových systémů Spojených států a Sovětského svazu nebo nárůst počtu sovětských divizí mezi lety 1968 až 1980.

Zajímavé je také srovnání rozložení sil ve střední Evropě v roce 1975, do kterých jsou na jedné straně počítány jednotky Belgie, Dánska, Francie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, USA a Kanady (rozmístěných v Evropě) a na straně druhé Československa, NDR, Polska a sovětských jednotek rozmístěných na jejích územích.

V té době podle odtajněných dokumentů měla Varšavská smlouva v regionu sílu 58 divizí proti 27 divizím států NATO, 19 000 tanků proti 6 100 tanků a 2 460 taktických letounů proti 1 700 letounům.

Fotografie

Odtajněné dokumenty NATO. Obrana jižního regionu z roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO. Srovnání pozemních sil NATO a Varšavské smlouvy v...
Odtajněné dokumenty NATO. Efektivní dosah strategických sil obou bloků
Odtajněné dokumenty NATO. Srovnání parametrů raket Pershing II. a GLCM s...

Mapa z roku 1980 znázorňuje rozmístění a početní sílu sovětských jednotek a ostatních armád Varšavské smlouvy nebo geostrategickou výhodu v případě střetu, kterou si Moskva v podobě svých satelitů před vlastním územím vybudovala.

Podobné srovnání pak přichází v roce 1984, kdy Aliance převyšovala Varšavskou smlouvu jen v počtu transportních vrtulníků. Z roku 1987 pak pochází grafické znázornění dosahu sovětských a spojeneckých jaderných raket středního a krátkého doletu.

Například rakety 9K76 Temp-S (v kódovém označení NATO nazývané SS-12 Scaleboard), rozmístěné v roce 1983 na území Československa ve vojenském prostoru Libavá jako reakce na americké střely Pershing II v Německu byly schopné nést konvenční i jaderné hlavice a s dosahem 900 až 1 000 kilometrů zasáhnout cíle hluboko na Západě.

Další mapa zase ukazuje, že mezikontinentální sovětské rakety umístěné daleko za Uralem byly prakticky mimo dosah amerických raket Pershing II a přitom byly schopné zasáhnout až území Španělska a Portugalska.

, natoaktual.cz

Video