Vysílací stožár v berlínské čtvrti Britz krátce po demolici (18. července 2015)

Vysílací stožár v berlínské čtvrti Britz krátce po demolici (18. července 2015) | foto: Profimedia.cz

V Berlíně odstřelili 160metrový vysílač, hlas svobody ze studené války

  • 33
Vysílač někdejšího rádia Rozhlas v americkém sektoru, postavený v roce 1961, už není součástí panoramatu Berlína. Jedna z nejvyšších německých staveb se po odstřelení poroučela k zemi. Byla symbolem rozdělení města i studené války jako takové.

Právě Západní Berlín byl kvůli pozici hluboko v sovětské mocenské zóně, blokádě, kterou se ho Sověti snažili vyhladovět (podrobně jsme o ní psali zde) či známé zdi, která zabraňovala lidem v útěku z komunistického bloku, jedním z nejznámějších symbolů studené války.

A spolu s ním i 160metrový vysílač někdejšího rádia RIAS (Rundfunk im amerikanischen Sektor), založeného v roce 1946 v Američany spravované zóně Berlína coby „svobodný hlas svobodného světa“. Necelý rok po konci druhé světové války totiž už svět zřetelně spěl ke konfliktu novému, který později historici nazvali válkou studenou.

Rozhlas versus rušičky

Stanice kvůli nedostatku technických kapacit začala vysílat jako „rozhlas po drátě“ - to bylo v únoru 1946. Bezdrátové vysílání v září téhož roku umožnili Američané, kteří dodali mobilní vojenský vysílač. Brzy nato se k vysílání z berlínské čtvrti Britz přidal další vysílač v Hofu, kousek na západ za Aší. Na obou lokalitách se k nebi začaly drápat konstrukce vysílačů.

Souběžně s vysíláním stanice se ve východním Německu rozeběhla protiopatření v podobě zprovozňování rušiček, jimiž se tamní státní správa snažila zabránit šíření nepohodlných informací, které nemohla cenzurovat. Nastaly dostihy, čí technika bude silnější. Výkon antén rostl, až se vysílač v Britzu stal jedním z nejvýkonnějších v Evropě.

„Byl to závod,“ uvedl podle webu RBB-online.de Reinhard Deuscher, zástupce stanice Deutschlandradio, která od 90. let vysílač spravovala. „Rušičky se daly přehlušit jen lepšími anténami a vyšším výkonem,“ dodal, ani to ale podle něj leckde nestačilo: „Čím větší vzdálenost od Berlína, tím silnější bylo skřípání, bzučení a šumění.“

RIAS postupně začal vysílat na řadě vlnových délek od velmi krátkých vln po střední. Amplitudově modulovaný signál na vlnách větší délky dosáhl dál, frekvenčně modulovaný signál v pásmu velmi krátkých vln zase vykazoval mnohem lepší odolnost rušení.

Váš rozhlas může za nepokoje našich lidí!

Během zmíněné berlínské blokády patřila stanice ke klíčovým prvkům úsilí spojenců, když jejím prostřednictvím povzbuzovali Berlíňany, aby neklesali na duchu, a informovali je o sílícím leteckém mostu. Kvůli němu nakonec Sověti nepřátelskou blokádu vzdali.

Čtyři roky poté, krátce po Stalinově smrti, vypukly ve východním Německu nepokoje pramenící ze zoufalé ekonomické situace. Násilného potlačení nepokojů se zúčastnilo desítky tisíc sovětských vojáků a německých policistů, zabili nejméně 55 lidí. Z podnícení nepokojů východní blok obvinil právě stanici RIAS.

Rozhlas s prakticky výhradně německými zaměstnanci vysílal široké spektrum pořadů - zpravodajství, komentáře i kulturu či pořady pro východoněmeckou mládež, ženy, zemědělce či dokonce pohraničníky. Obyvatelé východního Německa si ho oblíbili, posléze ho začala vytlačovat televize.

Nyní odstřelená konstrukce se tyčila nad Berlínem od roku 1961. Ještě v roce 2012 měla v areálu své dvojče, to ale bylo odstraněno v roce 2012. Využití vysílací infrastruktury už tehdy bylo na ústupu, od roku 2013 nebyl ani zbylý vysílač využívaný a nakonec se kvůli příliš vysokým nákladům na údržbu a bezpečnostní opatření přistoupilo k jeho demolici.

Ta spočívala v demolicí tří bloků, do nichž byla uchycena kotvicí lana. Kolos o hmotnosti 55 tun se pak díky tahu zbylých lan poroučel k zemi. „Okenní tabulka ve vzdálenosti 40 centimetrů by každopádně zůstala pohromadě,“ pochlubil se zástupce demoliční společnosti Roland Domke šetrným provedením odstřelu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video