Dostal dvouletý podmíněný trest a vysokou pokutu. Přesto stále zůstává ve funkci.
V čem podvod spočíval? Tři podnikatelé, mezi které Šnábl patřil, vykázali v roce 1999 (Šnábl tehdy ještě pro stát nepracoval) fiktivní vývoz hracích automatů do Arménie. Pak požádali stát o vrácení daně z přidané hodnoty a získali 5,5 milionu korun. Druhý pokus, kdy chtěli přes 7 milionů, jim už nevyšel.
"Byl jsem odsouzen," přiznal včera Šnábl. "Ale nechápu, jak k tomu mohl soud dospět. Předpokládal jsem, že budu zcela očištěn," tvrdí.
Jeho případ přitom shodně posoudily už dva soudy – krajský v Ústí nad Labem a pražský vrchní. Poté, co byl Šnábl odsouzen, řekl o tom tehdejšímu ministru financí Miroslavu Kalouskovi. Ten ho však z funkce neodvolal.
"Přestupek, kterého se dopustil, je nesrovnatelný vůči desítkám miliard, které Česku zachránil. Já jsem ho tam prostě potřeboval," řekl včera Kalousek.
Šnábl má na starosti arbitráže, řešil i miliardový spor s Nomurou. A právě to ho zatím zachránilo. Ani jeho další kariéře na ministerstvu financí zřejmě nic nebrání. Politici totiž stále posunují zahájení platnosti zákona o zaměstnávání státních zaměstnanců, přijatého už v roce 2002.
Kdyby platil, Šnábla by čekala okamžitá výpověď. On sám tvrdí, že na funkci nelpí.
"Pokud by mi současný pan ministr řekl, skončím," řekl.
Jenže Eduardu Janotovi, který nyní ministerstvo vede, o svém odsouzení vůbec neřekl. "Nevím o tom. Letím teď do Gruzie a po návratu to prošetřím," řekl včera Janota.
Skvělá kariéra
V roce 1999 si Šnábl o kariéře ve státní správě mohl nechat zdát. Tehdy byl předsedou představenstva firmy Jast. Spolu s podnikateli Miroslavem Čermákem a Richardem Pavlasem si mezi sebou prodávali výherní automaty. Na konci řetězce stál Čermák, jenž zboží vyvážel do Arménie a následně žádal vrácení DPH.
Účetně bylo vše čisté, obchod však ve skutečnosti podle soudu vůbec neproběhl. Finanční úřad přesto na základě zfalšovaných dokladů vyplatil podnikatelům přes pět a půl milionu korun.
Druhá žádost o vrácení DPH, ve které šlo o 7,8 milionu korun, se však už úředníkům nezdála a obrátili se na policii. Šnábl navzdory pravomocnému rozsudku tvrdí, že je nevinný.
"Mám v ruce pět rozsudků správních soudů, že moje daňové přiznání bylo v pořádku," řekl MF DNES.
Podle ústeckého krajského soudu však právě díky propracovanému účetnictví mohli podnikatelé oklamat finanční úřad.
Policisté navíc vypátrali údajného arménského kupce Armena Hovhanisyanna a ten řekl, že automaty z Česka nedostal.
Nejlepší a nejtvrdší spolupracovník
"Na počátku byla firma, od níž údajně automaty kupovali, která však nevykazovala žádnou činnost a jejímž jednatelem byl bezdomovec. Na konci neexistoval odběratel, jenž by za zboží zaplatil. Obchod se neuskutečnil a oni neměli nárok na vrácení daně," uvedla ústecká soudkyně Kamila Krejcarová.
Soud řešil ještě jeden Šnáblův prohřešek. V roce 1999 se přes svou firmu Jast pokusil vyvézt do Švýcarska paměťové desky do elektronických zařízení. Tvrdil, že jich veze 380 za 6,5 milionu korun. Celníci zjistili, že desek bylo o 113 méně a byly poškozené, takže měly cenu 13 tisíc.
"To byla chyba skladníka při nakládání," tvrdí dnes Šnábl.
Zatímco se případem zabývali policisté, udělal Šnábl kariéru. V roce 2000 se setkal s Jiřím Rusnokem, tehdy náměstkem ministra práce.
"Sháněl jsem externího poradce, potřeboval jsem mladého člověka, který se vyzná v ekonomice. A někdo ze známých mi doporučil Šnábla," řekl Rusnok.
Šnábla jako poradce si vzal s sebou také na ministerstvo financí a pak i na ministerstvo průmyslu a obchodu. O jeho "obchodování" s automaty prý nic netušil. Na ministerstvo financí se Šnábl vrátil nejprve jako poradce Vlastimila Tlustého, pak Miroslava Kalouska. A od května 2007 řídí mezinárodněprávní odbor.
Exministr Kalousek si ho nemůže vynachválit. "Je nejlepší a nejtvrdší spolupracovník, s jakým jsem u řešení arbitráží pracoval," tvrdí.
Právě kvůli tomu exministr Šnábla ve funkci nechal. Prý případ prostudoval a nezdál se mu tak závažný. Jestli si to bude myslet i současný ministr financí Eduard Janota, se vyjasní po jeho návratu z ciziny.
