Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odškodnění se opět odkládá

  8:01aktualizováno  8:01
- Statisíce lidí, které nacisti během války přinutili pracovat pro německé hospodářství, se letos zřejmě odškodnění nedočkají.
Vlekoucí se jednání o rozdělení deseti miliard německých marek z fondu odškodnění zablokoval problém, který s požadavky nuceně nasazených zdánlivě nesouvisí: ukradené pojistky obětí nacistického teroru.

Není totiž jasné, jak se německý stát a pojišťovny se zkonfiskovanými pojistkami vypořádají.

Proti sobě nyní stojí německý vyjednavač hrabě Otto Lambsdorff a jeho americký protějšek Stuart Eizenstat. Lambsdorff hájí cestu, která je pro pojišťovny levnější: nároky pojištěnců by podle něho byly vyplaceny z desetimiliardového fondu. "Od začátku byl předpoklad takový, že pojistky budou plně včleněny do těchto deseti miliard. To jsme jasně řekli v Berlíně," cituje Lambsdorfa agentura Reuters.

Lambsdorf v tomto případě zřejmě bojuje i za soukromé zájmy, protože je členem dozorčí rady významné německé pojišťovny Victoria. Pokud by se prosadila Lambsdorfova varianta, výdaje pojišťoven by byly minimální a oběti by se dočkaly pouze symbolického odškodnění.

Eizenstat si proto naopak přeje, aby záležitost řešila Eagleburgerova mezinárodní komise pro pojistky obětí holocaustu, do které už vstoupilo pět evropských pojišťoven, například Allianz či Generali. Ty přislíbily, že prošetří každý vznesený nárok a ty prokázané v reálné hodnotě proplatí.

Pokud tedy někdo měl pojistku v hodnotě deseti tisíc předválečných korun, měl by mít nárok na řádově dva a půl tisíce dolarů.

Problém, jak budou řešeny ukradené pojistky, vážně poznamenal poslední kolo jednání o rozdělení dohodnutých deseti miliard ve Washingtonu. "Je to ďábelsky těžký a složitý proces, kde jednotlivé zájmy hrají velmi důležitou roli. Pokud nebudou pojistky vyřešeny, je velmi obtížné si představit, že se posuneme dále," uvedl minulý týden Eizenstat.
Problém nevyplacených pojistek se týká také mnoha českých občanů, kteří se před válkou jistili, ale peníze nikdy neviděli.

"Česká republika považuje za užitečné, aby německé pojišťovny vstoupily do Eagleburgerovy komise," říká český vyjednavač Jiří Šitler. Pro Prahu by to mělo dvě zásadní výhody: oběti by se mohly dožadovat plného vyplacení pojistek a zároveň by tyto peníze nezmenšily objem peněz určených pro odškodnění nuceně nasazených z fondu.
Otto Lambsdorff však prosazuje opak. Touto pozicí nebojuje pouze za německý stát, ale zřejmě i za významnou německou životní pojišťovnu Victoria. Zasedá totiž v její dozorčí radě za akcionáře. Victoria zatím o členství v Eagleburgerově komisi neprojevila zájem a podle agentury Reuters chce, aby všechny nároky obětí byly zahrnuty do fondu.
Zástupce pojišťovny Victoria Gerd Schlösser z düsseldorfské ústředny zdůvodňuje neúčast pojišťovny v Eagleburgerově komisi tím, že nebylo dosud jasně řečeno, že i pojišťoven by se v takovém případě týkala tlustá čára za nároky z období druhé světové války. Tato definitivní tečka je přitom hlavním požadavkem Německa při jednáních o odškodnění.

"Účast Lambsdorffa jako člena dozorčí rady Victorie nehraje při vyjednáváních o odškodnění nuceně nasazených žádnou roli," dodává však Schlösser. Lambsdorff sám se prostřednictvím své bonnské kanceláře odmítl k záležitosti vyjádřit.

"Jsou dvě cesty, jak se s touto záležitostí vypořádat. Lambsdorff hájí tu jednoznačně levnější pro pojišťovny, tedy fond. Jako člen mezinárodní komise pojišťovna totiž neví, kolik ji to bude stát: může zaplatit sto nebo pět set milionů a bude se muset zabývat jednotlivými nároky. V rámci fondu dá jen určitou částku a má pokoj," říká jeden z českých expertů, který se problematikou pojistek zabývá.

"V případě pana Lambsdorffa, jeho účasti v dozorčí radě Victorie a jeho pozice vyjednavače za Německo nejde o konflikt zájmů, ale o ztotožnění zájmů zájmů zaplatit co nejméně," poznamenal k tomu nejmenovaný středoevropský expert.

Případ pojišťovny Victoria je pro české občany obzvlášť zajímavý proto, že před válkou byla druhou největší v Československu. "U Victorie bylo opravdu pojištěno mnoho československých občanů a nyní se mnoho z nich hlásí se svými nároky," říká Šitler. Zástupce před šesti lety znovuotevřené pražské pobočky Victorie Václav Štáhl potvrdil, že se na ně obrátilo už 27 lidí, jejich nároky však byly odmítnuty. "Nemávlo se nad tím rukou. Všechno se schraňuje a prošetřuje. Nic není uzavřeno," upozorňuje Štáhl.
Ani Gerd Schlösser nevylučuje, že se pojišťovna k odškodňovacím aktivitám připojí, ale až po vyjasnění právních otázek. Pět velkých evropských pojišťoven však do Eagleburgerovy komise už vstoupilo, přestože je to pro ně zjevně méně výhodné řešení, než by bylo uspokojení nároků obětí z fondu. "Odpověď je jednoduchá. Victoria na rozdíl od těchto pojišťoven neoperuje na americkém trhu, tudíž se nemusí obávat o bojkot svých služeb," vysvětluje Tomáš Jelínek z prezidentské kanceláře, který se účastní jednání Eagleburgerovy komise za Českou republiku.

Další jednání o odškodnění nuceně nasazených a zahrnutí pojistek do desetimiliardového fondu bude příští středu a čtvrtek v Berlíně. "Dá se však očekávat, že konečné dohody ještě nebude dosaženo, proto není ani jasné, kdy budou oběti vyplaceny," uvedl k tomu diplomatický zdroj.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.