Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odškodnění dostal po šedesáti letech

  0:01aktualizováno  0:01
Někdejší vězeň koncentračních táborů Osvětim a Sachsenhausen Oldřich Stránský se po osmapadesáti letech dočkal - jak sám říká kompenzace za utrpení, které však žádné peníze nikdy nemohou odčinit. Desítky let trvalo, než se začalo vůbec s německou stranou o odškodnění vyjednávat.

S výplatou první splátky se začalo v květnu 2001. Pak se čekalo další dva roky, než německý fond určený na odškodnění nuceně nasazených na práce pro nacistické Německo uvolnil peníze na splátku druhou.

Spolu se Stránským v těchto dnech dostává zbylé částky dalších více než necelých osm tisíc, většinou bývalých vězňů koncentračních táborů, věznic či káznic. Ostatních přes šedesát tisíc méně postižených Čechů, kteří nuceně pracovali pro německý průmysl na území říše, si však musí počkat až do příštího jara.

Druhé splátky (prvních 75 procent se začalo vyplácet v květnu 2001) se však mezitím nedožilo patnáct set bývalých vězňů. V takovém případě mají na splátku nárok pozůstalí, avšak v nižší výši.

Zástupce spolkové nadace Michael Jansen zdržení vysvětloval tím, že každá ze žádostí se musí individuálně prošetřit. "To, že budou částky vypláceny ve dvou splátkách, je výsledkem mezinárodních jednání," dodal Jansen.

Pro mnohé oběti byly však dva roky čekání příliš dlouhé. "Oběti byly pochopitelně netrpělivé, protože poslední roky života jim utíkají rychle. Někdy se stalo, že šli na poštu pro peníze a po cestě rozčilením zemřeli. Mnozí už nemocní lidé toužili po tom, aby peníze dostali dříve, než zemřou, a mohli je sami předat rodině," říká Stránský.

On sám byl jedním z vyjednavačů s německou stranou o odškodnění nuceně nasazených. Kompenzace z německého fondu, do kterého vložila německá vláda a průmysl dohromady deset miliard marek, náleží nejen Čechům, ale i dalším obětem ze střední a východní Evropy.

Česká republika je nicméně prvním státem, který odškodnění dokončuje. "Všechny země, kterých se odškodnění týká, přitom začaly ve stejný den," připomněl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Pak se však vyhnul odpovědi na otázku reportéra listu Süddeutsche Zeitung, zda po završení kompenzací pro české oběti nenastal čas přistoupit k nápravě křivd na některých sudetských Němcích.

Zástupci sudetských Němců opakovaně požadují humanitární gesto vůči "zvlášť těžce poškozeným sudetským Němcům". Tento požadavek podporuje bavorský premiér Edmund Stoiber, který je považován za patrona sudetských Němců.

"Žádost na odškodnění skupiny opravdu těžce postižených Česko-německý fond budoucnosti odložil na říjen. Je třeba posoudit, zda něco takového vůbec spadá do působnosti fondu. My vyčkáme, jak se správní rada fondu rozhodne," řekl Svoboda.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, před komisí mluvil i Pelta

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán zbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodl se k tomu po úterním jednání s poslaneckou komisí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.