Výkonná rada ODS - Topolánek, Nečas, Bém, Němcová, Tlustý

Výkonná rada ODS - Topolánek, Nečas, Bém, Němcová, Tlustý | foto: ČTK

ODS zkusí klíčové zákony prosadit přes Senát

  • 1996
Společná vláda ODS, lidovců a zelených může prosadit daleko razantnější reformy, než se v dnešní patové situaci zdá. Stačí, když jí bude vycházet "trik" s úpravou zákonů v pravicovém Senátu, který v pondělí projednávalo širší vedení ODS.

Přejít na volební speciál

"Nepropadejme skepsi. Vždyť na Slovensku Dzurindova menšinová vláda dokázala prosadit ty nejzásadnější reformy," uklidňuje partnery místopředseda ODS Pavel Bém.

Naráží tak na skutečnost, že slovenský kabinet Mikuláše Dzurindy dokázal i v menšinové sestavě hledáním podpory pro jednotlivé zákony prosadit téměř vše od razantního snížení sociálních dávek až po vlajkovou loď z programu ODS, tedy rovnou daň.

"Ty reformy prostě musí proběhnout i u nás. Protože jestli něco brzdí ekonomický růst a odkládá přijetí eura, tak je to právě skutečnost, že se nerealizují strukturální reformy," upozorňuje Mirek Topolánek, který se snaží sehnat podporu pro svou vládu.

S lidovci, ale i zelenými se přitom ODS shodne na celé řadě kroků. ODS teď chce více sázet na Senát, kde má většinu. Například chystané reformy by tak pravice mohla do zákonů propašovat až v Senátu.

Pak se zákon vrací do Sněmovny, která ho může zamítnout, ale k tomu potřebuje 101 hlasů - a to levice (ČSSD a KSČM) nemá. Naopak k přijetí senátních úprav stačí pravici jen většina přítomných poslanců.

"Sázíme také na to, že ve Sněmovně ne vždy budou přítomni všichni levicoví poslanci a že názory lidí se v čase mění a vyvíjejí," říká senátor za ODS Jaroslav Kubera.

Co by tedy mohla vláda ODS, KDU-ČSL a zelených prosadit? Rozhodně by se mohly snížit daně z příjmů. Plánují to totiž všechny tři budoucí koaliční strany.

Na druhou stranu z toho nejspíš nebude rovná, patnáctiprocentní daň, na které zatím stále trvá ODS. A to přesto, že místopředseda strany Petr Nečas před začátkem rozhovorů avizuje: "Od rovné daně neustoupíme."

Snížit, zjednodušit, ale ne sjednotit, kontrují lidovci a zelení. "Na snížení přímých daní se s ODS snadno dohodneme. Obtížné to bude jen u jejich plánu zavést patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. To je pro nás nepřijatelné," vysvětluje předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty lidovci nepřipustí kvůli tomu, že by se zdražily potraviny. Kompromisem tak může být sbližování dnešních sazeb: snížení té 19procentní a zvýšení 5procentní.

Poplatky u lékaře a školné
Zcela jistě takováto vláda zavede poplatky u lékaře, všechny tři strany to dokonce mají ve svých programech.

Za recept by se tak mělo platit 20 korun a 50 korun za hospitalizaci v nemocnici. Cílem je omezit zneužívání lékařské péče. Podle mezinárodních srovnání totiž Češi chodí k lékaři nejčastěji ze všech Evropanů.

Se zavedením poplatků by si mohli zbytečné návštěvy u lékaře spíše rozmyslet. Platba za recept má zase jiný účel: když bude každé vyzvednutí léků stát 20 korun, nevyplatí se už nechat si platit ze zdravotního pojištění osmikorunový paralen či acylpyrin.

Zdá se, že lze počítat i se zavedením školného na vysokých školách. Plánují ho ODS i KDU-ČSL. Zatím se školnému brání jen zelení. Jenže o zákazu zavedení školného nic nepíší ve svých sedmi programových prioritách.

S partnery se naopak shodnou, že je třeba otevřít vysoké školy co největšímu počtu zájemců tak, aby mohl studovat každý, kdo chce. A to bez peněz ze soukromých zdrojů nepůjde.

Trojbarevný kabinet se určitě (už jen tím, že se sníží daně a zruší nynější stovky úlev) také snadno shodne na omezení byrokracie. Tím, že se celý systém zpřehlední, se také omezí korupce.

Jednota už teď také vládne u plánu snížit nezaměstnanost. Lidé se mohou připravit na to, že se zpřísní vyplácení sociálních dávek tak, aby se už nevyplácelo nepracovat.

A prioritou ODS, lidovců i zelených je podpora živnostníků. "Právě oni by mohli vytvářet nová pracovní místa," podotýká Petr Gandalovič z ODS.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video