Občanští demokraté se bojí, že by jim nové strany mohly odlákat potřebná procenta hlasů.

Občanští demokraté se bojí, že by jim nové strany mohly odlákat potřebná procenta hlasů. | foto: Michal Sváček, MAFRA

ODS se navezla do malých stran, pozlobila tak Bursíka

  • 318
V den konání voleb zaútočila ODS na malé strany. Pozor na pětiprocentní hranici, varují modří. Upozorňují, že by hlasy pro malé subjekty mohly propadnout. Výzvu občanských demokratů kritizuje předseda Strany zelených Martin Bursík. Od ODS je to krátkozraké, bude nás potřebovat, zlobí se.

"Pozor na 5% hranici. Nenechte svůj hlas propadnout," hlásá velký inzerát ODS v novinách. "Poslanecké mandáty budou rozděleny pouze mezi strany, které získají více než 5 procent z celkového počtu volebních hlasů," vysvětluje menším písmem a pokračuje výzvou "Jdeme volit ODS".

Strana tak útočí na své nové konkurenty, kterých se před letošními evropskými volbami urodilo hned několik. Stejně tak může výzva směřovat i k voličům stran už zavedených, jejichž preference se ale potácejí na hranici volitelnosti - to může být případ zelených i lidovců.

Sama ODS ale nechce říci, koho malými partajemi myslela. "Není to mířeno na konkrétní stranu," řekl iDNES.cz místopředseda ODS David Vodrážka. Reklama má podle něj pouze upozornit, že když volič hlasuje pro stranu, která se nakonec do parlamentu nedostane, hlas přijde vniveč. Voliči by podle něj měli vybírat spíše za zavedených subjektů.

Bursík: Je to krátkozraké

Výzva ODS se ale nelíbí Straně zelených. "Já myslím, že to je od ODS krátkozraké. Měl jsem za to, že v ODS převážil Topolánkův názor, že bez otevřeného koaličního potenciálu k menším stranám ODS nemá šanci uspět," posteskl si předseda Martin Bursík, díky jehož zeleným mohla ODS tři roky vládnout.

Podle něj jsou kampaně evropských i předčasných sněmovních voleb propojené. Když ODS nyní útočí na malé strany, škodí sama sobě, protože bez nich si při podzimním sestavování vlády v předčasných volbách nevystačí. 

"I kdyby ODS volby vyhrála, tak bez koaličních partnerů vládu nesestaví," řekl. "Kdo nechce, abychom tu měli vládu KSČM a ČSSD nebo velkou koalici, tak by nikdy takový inzerát nevydal," myslí si.

Klaus: Je dobře, že je více nových stran

Občanští demokraté se ale bojí, že by jim nové partaje mohly odlákat procenta hlasů, která jim pak budou k vítězství nad Paroubkovou ČSSD chybět. Přirozenými konkurenty mezi pravicovými voliči tak pro ně mohou být i nové euroskeptické strany.

"Víte dobře, že Svobodní ani Libertas se do Evropského parlamentu nedostanou. Roztříštěné euroskeptické síly nemají budoucnost. Je třeba je sjednotit pod jednou vlajkou a na jedné platformě," přesvědčoval proto čtenáře lídr kandidátky ODS Jan Zahradil v on-line rozhovoru iDNES.cz.

Naopak prezident Václav Klaus větší výběr stran oceňuje. Obě dominantní politické strany se totiž podle něj v pohledu na evropskou integraci až příliš sblížily.

"Naštěstí se na naší politické scéně otevřel prostor pro nové politické strany, pro něž další směřování Evropské unie není jenom kosmetickým doplňkem k vnitropolitické realitě. A díky tomu mají naši voliči tentokrát mnohem širší výběr, než měli kdykoli v minulosti," uvedl prezident v exkluzivním článku pro iDNES.cz.

Předstíraný politický souboj

Třebaže se Martin Bursík na ODS zlobí, dělá to jen na oko. ODS a zelení se před volbami naopak vzájemně podporují - i když navenek se snaží soupeřit. ODS se posunula do středu, chlubí se pochvalami od Václava Havla, zdůrazňuje občanskou společnost a lidská práva. Bursík se zase snaží navrátit ODS odpadlé euroskeptiky, když do médií prohlašuje, jak je Topolánek tvrdě protievropský.

Když například předseda ODS v Polsku kritizoval Lisabonskou smlouvu, za kterou v České republice úspěšně lobboval, Martin Bursík přispěchal s rozhořčeným vyjádřením, že "ODS se vrací zpátky k těm fundamentalistickým protievropským kořenům". Žádný takový návrat se v ODS přitom nekoná.

Stejně tak dva největší rivalové - Jiří Paroubek a Mirek Topolánek - spolu dokážou najít společnou řeč, i když před voliči vypadají jako nepřátelé na život a na smrt. Byť se momentálně přetahují o to, kdo bude mít ve Sněmovně více mandátů, hravě se dokážou shodnout na Fischerově vládě, na státních zakázkách, výběru eurokomisaře či příštím řediteli České televize. A vajíčka? Ta mají onu dojemnou shodu jen zamaskovat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video