Za trest byli vyloučeni jen občanští demokraté v Zábřehu a Dubicku (obě obce jsou v Olomouckém kraji) – ODS tomu říká, že přišli o licenci.
Spolupráci s komunisty ve zbylých pětašedesáti obcích však špičky ODS dál nečinně přihlížejí. Přitom loni v prosinci stranický kongres přijal usnesení, že "místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, bude odebrána licence".
Nápad v antilevicové atmosféře tehdy hladce prošel, ale teď se nikomu moc nechce do jeho plnění. "Sami jsme si naběhli na vlastní vidle," říká dnes místopředseda ODS Petr Bendl s tím, že usnesením si strana zkomplikovala život.
Jestliže by se opravdu striktně držela pravidla, na řadě míst by musela odejít do opozice. To se nikomu nechce. Držet moc na radnici – klidně za pomoci komunistů – je pro ODS přece jen důležitější než vlastní ideály.
Nyní už bývalí občanští demokraté ze Zábřehu a Dubicka se proto zlobí. "Budeme chtít vysvětlit, proč zrovna my. Vždyť se mluvilo téměř o sedmdesáti organizacích v celé republice," říká zábřežský starosta Zdeněk Kolář.
"My jsme s komunisty žádnou koaliční dohodu neuzavřeli a to, že jsou dva v radě, není nic jiného než to, že respektujeme volební výsledek," argumentuje.
Přitom obdobné vysvětlení zbylých 65 stranických buněk zachránilo. Jejich členové argumentovali tím, že s KSČM spolupracují po každých volbách a voličům to nevadí. Po každých volbách totiž dají ODS více hlasů než v těch předchozích.
Bude se strana ještě těmito hříšníky zabývat? "Ano, ale musíme každý případ řešit zvlášť. Budeme zvažovat místní situaci a jak zásadní důvody je ke spolupráci s komunisty vedly," říká místopředseda Bendl. Avšak třeba starosta Chrastavy na Liberecku Michael Canov prověrce předešel: z ODS vystoupil, aby mohl zůstat starostou za podpory komunistů.
