Na první pohled mezi Milošem Paterou a Ladislavem Libým není žádný rozdíl. Oba jsou bývalí poslanci ODS, jež nespokojení voliči "vykroužkovali" ze Sněmovny. Oba zůstali bez práce, ovšem o každého se strana postarala úplně jinak.
straníci, jichž se ujali jejich ministřiRoman Boček Miloš Patera Martin Říman Ladislav Libý Dagmar Molendová Jan Kubata Ivan Adamec Libor Lukáš Jiří Hos Pavel Svoboda Robert Knobloch |
Karlovarský Miloš Patera díky ní zasedl ve správní radě VZP, za což bere zhruba 15 tisíc korun hrubého měsíčně.
Pardubický Ladislav Libý získal lukrativnější trafiku za zhruba 50 tisíc korun měsíčně - místo v dozorčí radě ČEPS, podniku provozujícího elektrizační přenosovou síť.
"Strana by měla chovat větší úctu k lidem, kteří pro ni pracovali. V mém případě tomu tak není. Pomohla mi sedět v jedné správní radě za pár korun, nejsou to žádné statisíce, padesátitisíce ani třicetitisíce. Samozřejmě, čekal bych víc," stěžuje si Patera, jenž byl osm let poslancem pravicové strany hlásající, že každý zdravý člověk se o sebe musí postarat sám.
Na rozdíl od něj je Ladislav Libý členem širšího vedení ODS, klíčové výkonné rady, která schvaluje všechna důležitá rozhodnutí. Určuje směřování strany, může rušit neposlušné místní buňky nebo klidně odvolat šéfa, jako se to stalo Mirku Topolánkovi.
Premiér a šéf občanských demokratů Petr Nečas proto potřebuje mít výkonnou radu na své straně.
Podle vnitrostranických kritiků právě Nečas vychází vstříc lidem z vedení, kteří přišli o práci - ať už poslance, senátora nebo starosty.
Vybírám lidi podle schopností, tvrdí Nečas
"Není to tak. Já vybírám lidi podle schopností a podle toho, jakou přinášejí práci do těch funkcí," odmítá Nečas takovou interpretaci.
"Například pan Libý je bývalý člen hospodářského výboru, bývalý starosta okresního města, to je v pořádku, že tam je on."
Lidí z výkonné rady, kteří podobně našli práci, je daleko víc. Třeba exprimátor Ústí nad Labem Jan Kubata je ministerským náměstkem na spravedlnosti.
Pro další předáky se našla místa v resortu zemědělství - Roman Boček se stal náměstkem a Robert Knobloch sedí v dozorčí radě Povodí Moravy.
Zatímco působení bývalých politiků v dozorčích radách šéf ODS Petr Nečas obhajuje, u těch současných to vždy neplatí. Vadí mu třeba to, jak někteří kolegové obcházejí zákon v dozorčí a správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Podle zákona o střetu zájmů nesmějí poslanci a senátoři zastupující stát ve státních nebo polostátních firmách brát odměnu, vždyť je to součást jejich práce (zatím to však neplatí pro zastupitele).
Jenže v případě VZP to aktivní poslanci obcházejí tvrzením, že pojišťovna není státní, nýbrž veřejnoprávní.
Ve volbách "vykroužkovaní" a narychlo do VZP dosazení exposlanci tohle řešit vůbec nemusí. Miloš Patera i Josef Kochan (oba z ODS), mají na finanční odměnu nárok. Berou základní plat zhruba osm tisíc korun měsíčně plus pět tisíc za jedno zasedání, přičemž schůze jsou tak dvě do měsíce.
Starost už před volbami
Petr Nečas měl "sociální cítění" už dříve. Třeba loni na jaře po pádu Topolánkovy vlády chtěl v hlavní kanceláři strany zaměstnat své nejbližší spolupracovníky z ministerstva práce, mluvčího Jiřího Sezemského a asistentku Janu Nagyovou.
Jenže lidé kolem tehdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka to odmítli. Vztah Nečase s Topolánkem poté ochladl, což mnozí dávali do souvislosti. Nečas se zpočátku se dokonce odmítal podílet na sepisování volebního programu.
Později se práce za úřednické vlády pro kolegy přece jen našla, a to na ministerstvu obrany vedeném Martinem Bartákem, vicepremiérem Fischerovy vlády. Ten zaměstnal nejen Nečasovu dvojici Sezemského s Nagyovou, ale i Topolánkovu mluvčí Janu Bartošovou. Možná právě tohle gesto je dnes vysvětlením až příliš shovívavého hodnocení Bartákovy éry na obraně.
Tu nejdůležitější "trafiku" však ještě premiér nesehnal - vytoužený post šéfa energetické agentury při OECD pro svého předchůdce, expremiéra Mirka Topolánka.
