Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ODS nezabránila státním alimentům pro děti

  15:48aktualizováno  15:56
Poslancům ODS se nepodařilo zamítnout zákon, který má přinést jistotu státních peněz dětem, na které neplatí alimenty některý z rodičů. Zákon totiž podpořila levice i někteří vládní poslanci. Definitivně ale zatím o zákonu rozhodnuto není.
Děti, na které nechce otec nebo matka platit alimenty, se možná dočkají pomoci státu.

Děti, na které nechce otec nebo matka platit alimenty, se možná dočkají pomoci státu. | foto: Profimedia.cz

Z této úpravy zákona nebude mít prezident Václav Klaus opravdu žádnou radost. Sotva loni vyhodil rozhodnutí poslanců oknem, nyní hrozí, že se k němu opět vrátí.

Právě nesouhlas prezidenta s proplácením alimentů z eráru zamezil tomu, aby už dnes děti - jejichž rodič na ně neplatí - peníze dostávaly. Prezident totiž vrátil loni před volbami zákon poslancům, a jelikož Sněmovna v té době už skončila, zákon automaticky nefungoval.

Když ho dnes poslanci ČSSD opětovně předložili do Sněmovny, dočkali se ostré kritiky z řad ODS.

"Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly," komentovala snahu sociální demokracie například poslankyně ODS Dana Filipi.

"Nejde o žádné peklo, chceme podpořit nezaopatřené děti," oponoval jí Antonín Seďa z ČSSD.

Filipi argumentovala tím, že stát nemá do samotného placení alimentů co mluvit.

"Vztahy v rodině jsou ty nejsoukromější a předkládaný návrh tyto vztahy a odpovědnosti z něm plynoucí přenáší na společnost a daňové poplatníky," tvrdila.

Zároveň se obávala, že někteří rodiče budou mít ještě menší chuť platit alimenty než dosud.

Zástupci ODS nakonec navrhli změnu zákona zamítnout, ale chybělo jim dostatek hlasů. Pro zamítnutí bylo potřeba 92 hlasů, ve skutečnosti se jich ale sešlo jen 80. Proti byla ČSSD, KSČM, zelení a někteří lidovci. Sněmovna nyní zákon podrobně posoudí ve výborech.

Podle návrhu ČSSD by děti mohly dostávat částku od 2625 korun až po 3795 korun měsíčně. U dětí mladších patnácti let by mělo náhradní výživné činit tři čtvrtiny výživného stanoveného soudem, u starších by bylo v jeho plné výši.

Státní příspěvek by ale nedostával každý. Šel by jen tomu, kdo má příjem maximálně do výše trojnásobku životního minima. Peníze by navíc stát vyplácel jen tehdy, když by ten, kdo má alimenty platit, dva měsíce po sobě nezaplatil.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš ve volebním štábu Pirátů v Praze. (21. října 2017)
Je to strašná síla, když vám dá hlas tolik lidí, říká slavící Bartoš

Sehnat předsedu Pirátů Ivana Bartoše není snadné. Mobil má vypnutý. Nejsnáze ho najdete podle svítících světel a hloučku kameramanů. „Jsem více než spokojený s...  celý článek

Dominik Feri slaví ve volebním štábu TOP 09. (21. října 2017)
Nejmladší poslanec Feri: Nepočítal jsem s tím, voliče nechci zklamat

V české Poslanecké sněmovně zasedne zatím nejmladší zákonodárce v historii. Je jím 21letý student Dominik Feri. Populární je hlavně mezi mladými lidmi, na než...  celý článek

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, mandát senátora tím končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny mu končí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.