Znamená to tedy, že se strana, jejíž problémy s financováním se podepsaly na pádu vlády i na vypsání předčasných voleb, dodnes nepoučila? Lidé z ODS tvrdí, že nikoli - jsou to podle nich prohřešky, které už se nebudou opakovat, a navíc se závěry finančního úřadu ne zcela souhlasí. "Ve stanovách bude upřesněno, co je to členský příspěvek, aby se spory s finančním úřadem neopakovaly," tvrdí místopředseda strany Ivan Langer.
ODS a finanční úřad totiž mají zcela jiný názor na členské příspěvky, které na rozdíl od darů nepodléhají zdanění. "Není jasné a ze zákona nikde striktně nevyplývá, kdy je možné považovat peníze od člena ODS za členský příspěvek a kdy je to dar. V tom je celý spor," vysvětluje Langer. I když ODS s daňovým výměrem finančního úřadu nesouhlasí, přesto se mu podvolila. "Místopředsedkyně Benešová velmi silně doporučila, abychom výkladové stanovisko finančního úřadu respektovali. Abychom se nedostávali do polemik s finančním úřadem, budeme podle jejich výkladu postupovat do doby, než to bude vyjasněno v zákoně," řekl Langer. Jaké konkrétní sumy ODS nezdanila a kolik jich bylo jen za loňský rok, zatím není jasné. Finanční úřad žádné informace o svých kontrolách poskytovat nesmí, Vojíř říká, že si to z hlavy přesně nepamatuje, a hlavní účetní ODS má dovolenou. Šéf hlavní kanceláře ODS však stejně jako Langer rozhodně popírá, že by mohlo jít o úmysl. "Ten nedoplatek navíc není jen za loňský rok. Je to za poslední tři roky. Většinu z toho - kolem dvou milionů - tvoří penále a ten zbytek je ta daň. Do měsíce to zaplatíme a z hlediska finančního úřadu už to bude naprosto v pořádku," dodal Vojíř. Své dluhy hodlá ODS splatit ze státního příspěvku, který dostala za volby. "Radost z toho samozřejmě nemáme. Ale co se dá dělat," podotkl šéf hlavní kanceláře. Kromě nyní vyměřených dluhů finanční úřad letos zjistil, že ODS dluží na daních z příjmu za roky 1993 a 1994 tři miliony čtyři sta tisíc korun. K tomu jí úřad vyměřil ještě penále čtyři miliony tři sta tisíc.
ODS a finanční úřad totiž mají zcela jiný názor na členské příspěvky, které na rozdíl od darů nepodléhají zdanění. "Není jasné a ze zákona nikde striktně nevyplývá, kdy je možné považovat peníze od člena ODS za členský příspěvek a kdy je to dar. V tom je celý spor," vysvětluje Langer. I když ODS s daňovým výměrem finančního úřadu nesouhlasí, přesto se mu podvolila. "Místopředsedkyně Benešová velmi silně doporučila, abychom výkladové stanovisko finančního úřadu respektovali. Abychom se nedostávali do polemik s finančním úřadem, budeme podle jejich výkladu postupovat do doby, než to bude vyjasněno v zákoně," řekl Langer. Jaké konkrétní sumy ODS nezdanila a kolik jich bylo jen za loňský rok, zatím není jasné. Finanční úřad žádné informace o svých kontrolách poskytovat nesmí, Vojíř říká, že si to z hlavy přesně nepamatuje, a hlavní účetní ODS má dovolenou. Šéf hlavní kanceláře ODS však stejně jako Langer rozhodně popírá, že by mohlo jít o úmysl. "Ten nedoplatek navíc není jen za loňský rok. Je to za poslední tři roky. Většinu z toho - kolem dvou milionů - tvoří penále a ten zbytek je ta daň. Do měsíce to zaplatíme a z hlediska finančního úřadu už to bude naprosto v pořádku," dodal Vojíř. Své dluhy hodlá ODS splatit ze státního příspěvku, který dostala za volby. "Radost z toho samozřejmě nemáme. Ale co se dá dělat," podotkl šéf hlavní kanceláře. Kromě nyní vyměřených dluhů finanční úřad letos zjistil, že ODS dluží na daních z příjmu za roky 1993 a 1994 tři miliony čtyři sta tisíc korun. K tomu jí úřad vyměřil ještě penále čtyři miliony tři sta tisíc.
