Preference ODS jsou nejnižší od pádu vlády Václava Klause na podzim 1997.

Preference ODS jsou nejnižší od pádu vlády Václava Klause na podzim 1997. | foto: ČTK

ODS je nejníže od pádu Klausovy vlády, ČSSD a KSČM přišly o většinu

  • 630
Volný pád ODS pokračuje. Podle průzkumu agentury ppm factum by získala jen 13,3 procenta. "ODS by poprvé od sarajevského atentátu získala méně než 15 procent hlasů," komentovala výsledky svého zjištění agentura v tiskové zprávě. Sarajevským atentátem nazývá prezident Václav Klaus události z podzimu 1997, kdy padla jeho vláda, když odjel do Sarajeva.

Druhou nejsilnější stranou je nyní TOP 09 s podporu 16,5 procenta dotázaných a šancí získat 40 poslanců. ODS, která řeší vnitřní problémy, jež vyvrcholily zrušením několika oblastních sdružení (více zde), za svým partnerem ve vládě zaostává.

Aktuální průzkum ppm factum

ČSSD 25,9 %
66 křesel
TOP 09 16,5 %
40 křesel
KSČM 13,6 %
31 křesel
ODS 13,3 %
32 křesel
KDU-ČSL 7,8 %
15 křesel
SPOZ 7,5 %
16 křesel

Možné většiny:
ČSSD + SPOZ + KSČM 113 křesel
ČSSD + TOP 09
106 křesel
TOP 09 + ODS + KDU-ČSL + SPOZ
103 křesel
ČSSD + ODS + KDU-ČSL
113 křesel
ČSSD + ODS + SPOZ
114 křesel

Průzkum ppm factum se konal od 21. února do 4. března a dotazováno bylo 958 občanů.

Neméně zajímavé zjištění agentury ppm factum je, že sociální demokraté by se na vládě nemohli domluvit jen s komunisty. I když ČSSD v průzkumu jasně vede s 25,9 procenta, neměla by společně s komunisty většinu. Komunistům agentura přisuzuje 13,6 procenta hlasů, což je těsně více než v případě ODS, ale občanští demokraté by měli o jedno křeslo víc.

"To je důsledek volebního systému, podle nějž se křesla rozdělují po krajích. Podobně by to bylo u lidovců a SPOZ," řekl iDNES.cz šéf agentury Jan Herzmann.

ČSSD by v případě voleb nyní ve Sněmovně získala 66 křesel, komunisté 31. Pokud by se obě strany chtěly domluvit na vládě, musely by sehnat ještě třetího partnera, jímž by mohla být Strana práv občanů Zemanovci se 7,5 procenty hlasů a se šancí na 16 křesel ve Sněmovně. Společně tyto tři strany vládnou ve Zlínském kraji, kde utvořily koalici po podzimních volbách.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce na volebním sjezdu za týden v Ostravě obhajovat strategii, podle níž by se sociální demokraté měli po volbách pokusit vytvořit jednobarevnou vládu, která by se ucházela o toleranci ve Sněmovně. Jenže takový plán by podle nejnovějšího průzkumu mohl narazit, protože ČSSD by nestačila domluva s komunisty na toleranci vlády.

O straně SPOZ, v níž je Zeman čestným předsedou, se zatím Sobotka vyjadřoval s despektem. "Je to kombinace véček a takové zvláštní postkomunistické formace. A já si nemyslím, že pro sociální demokracii je to nějak zvlášť významná politická konkurence," řekl Sobotka v rozhovoru pro iDNES.cz (najdete ho zde).

Šestou stranou ve Sněmovně by podle průzkumu byla KDU-ČSL. Lidovci by se 7,8 procenta hlasů měli 15 křesel. Spolu s lidovci a zemanovci by měli sociální demokraté 97 křesel, tedy přesně tolik jako s komunisty. Teoreticky možná by však byla dohoda ČSSD s TOP 09. Dohromady by tyto strany měly 106 mandátů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video