Zelení chtějí od Vlčka veřejný slib, ODS žádá garance omezeného mandátu.

Zelení chtějí od Vlčka veřejný slib, ODS žádá garance omezeného mandátu. | foto: David Port, MF DNES

ODS i zelení žádají slib, že Vlček sám odstoupí

  • 1027
ODS i Strana zelených žádají před pondělní volbou šéfa Sněmovny garance, že kandidát ČSSD Miloslav Vlček odstoupí ve chvíli, kdy by měl rozhodovat o premiérovi. Zelení chtějí od Vlčka veřejný slib a od ostatních stran závazek, že ho v případě nedodržení odvolají.

Přejít na speciál Hledá se vláda

ČTĚTE TAKÉ:
ČSSD chtěla dotlačit ODS ke společnému vládnutí

"Chceme jednoznačné politické garance toho, že kandidát za přesně definovaných podmínek odstoupí," řekl místopředseda ODS Petr Nečas. Jeho strana netrvá na osobní návštěvě Vlčka v klubu ODS, kde by se představil, jak to žádají komunisté.

Nečas zdůraznil, že jde hlavně o politickou dohodu, nikoli o osobu kandidáta. "Taková dohoda nemusí být ani písemná, hlavně musí být věrohodná," popsal Nečas požadavek ODS.

Garanci toho, že při případném třetím pokusu o složení vlády nebudou o premiérovi rozhodovat sociální demokraté, chtějí před hlasováním o Vlčkovi i lidovci a zelení.

Zelení chtějí veřejný slib a garanci lídrů
Republiková rada Strany zelených rozhodla o tom, že zelení budou v pondělí před volbou požadovat od Miloslava Vlčka veřejný slib, že jeho mandát je dočasný. Současně svůj souhlas s jeho zvolením podmiňují závazkem předsedů sněmovních stran, že v případě porušení Vlčkova slibu ho poslanci odvolají.

Předseda zelených Martin Bursík po zasedání rady zopakoval, že jednání mezi ČSSD a ODS jsou hlubší, než aby z nich vzešla pouze menšinová vláda občanských demokratů.

Z toho, jak sociální demokraté mluví ODS do výběru kandidátů, Bursík vyvozuje, že jde spíš o práci na většinové vládě občanských a sociálních demokratů. "Dohody jsou hlubší než standardní jednání o menšinové vládě ODS," uvedl.

Jednání, která s lídry stran vedl v uplynulém týdnu prezident Václav Klaus, označil Bursík za "rituální tanečky". Pokud ale kandidát ČSSD slíbí, na čem se strany na Hradě dohodly, zelení ho v pondělní volbě podpoří.

Šéfem Sněmovny může být i Paroubek
Premiér a šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek už dříve naznačil, že by se mohl stát šéfem Sněmovny on sám. Stane se tak podle něj ale až potom, co vláda občanských demokratů získá ve Sněmovně důvěru. - více zde

V případě, že v pondělí poslanci na sedmý pokus šéfa Sněmovny zvolí a shodnou se i na obsazení dalších vedoucích funkcí, podá Paroubkův kabinet v úterý nebo ve středu demisi. Prezident Václav Klaus pak bude moct jmenovat premiérem Topolánka, který už má o většině svých ministrů jasno.

Po jmenování vláda požádá Sněmovnu o důvěru a začne běžet třicetidenní lhůta pro svolání schůze, na které budou poslanci hlasovat o důvěře v kabinet ODS. V této době by měla vláda připravit programové prohlášení a jednat o podpoře s možnými partnery.

Paroubek: Ještě není ruka v rukávě
Jedinou stranou, která může nabídnout ODS dostatečný počet hlasů na podporu menšinové vlády, je ČSSD. Její představitelé dávají ODS na základě dosavadních jednání naději, zřejmě ale chtějí dosáhnout programových ústupků a co největších výhod pro ČSSD.

Sporných bodů mezi ČSSD a ODS existuje podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky zatím mnoho. Také Paroubek v pátek uvedl, že o podpoře menšinové vládě ODS mluví jen podmíněně, protože "zatím není ruka v rukávě".

Pokud se za měsíc ODS s ČSSD nedohodnou nebo občanští demokraté pro sebe a projekt bývalé trojkoalice se zelenými a lidovci nezískají hlas někoho z řad levice, bude podle dohod z uplynulého týdne na řadě se skládáním kabinetu Paroubek.

Volební výsledky, podle nichž má ve Sněmovně středopravicový tábor i levice po stovce mandátů, mu dávají podobnou šanci na složení kabinetu jako Topolánkovi. Ani jemu nestačí k ustavení vlády pouze hlasy poslanců ČSSD a KSČM, jako Topolánkovi nestačily hlasy ODS, KDU-ČSL a zelených.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video