Jasněji by mělo být po páteční schůzce předsedů s Klausem.

Jasněji by mělo být po páteční schůzce předsedů s Klausem. | foto: David Neff, MF DNES

ODS hledá do vlády šest nestraníků a tři ženy

  • 128
Mirek Topolánek by si mohl dát inzerát: "Hledám šest nestraníků do své vlády. Hlavní požadavek: nesmějí vadit ani sociálním demokratům, ani lidovcům, ani zeleným. Nástup ihned." Jednoho takového už nejspíš našel: ministra dosluhující Paroubkovy vlády, šéfa legislativní rady Pavla Zářeckého.

Přejít na speciál Hledá se vláda

ČTĚTE TAKÉ:
Škromach: Jsme připraveni tolerovat menšinovou vládu ODS

"Kdo to je? Toho neznám?" žertuje Topolánek, a tím vlastně přiznává, že šestašedesátiletý nepříliš známý ministr a právník dokonale splňuje požadavek "moc nedráždit".

"Je to pro mne typ odborníka, který není svázán s žádnou politickou stranou, a v tomto smyslu mi nevadí, pokud by měl zůstat ve vládě. Nepochybně proto, že legislativní vládu vede dobře," říká už vážně lídr ODS.

Zářecký zatím netuší, že právě on se může stát jediným ministrem, který byl v Paroubkově a bude i v Topolánkově vládě. "Nikdo se mnou o ničem nemluvil, nikdo mi nic nenabízel, o ničem nevím," vzkázal ve čtvrtek po své sekretářce.

Další nestraníky kromě Zářeckého zatím Topolánek do své vlády ještě nemá. Podle několika vyjednavačů je hledá do čela ministerstev pro venkov (dříve zemědělství), obrany, kultury, životního prostředí a školství.

Jinak už menšinová Topolánkova vláda, jejíž vznik by umožnili ČSSD, lidovci a zelení, získává podobu. Její základ má zůstat ze zkrachovalého záměru trojkoaliční vlády: tedy deset občanských demokratů. Šest míst uvolněných po lidovcích a zelených mají obsadit právě nestraníci.

"Chci nejméně tři ženy"
"Samozřejmě velká diskuse se všemi třemi stranami je o doplnění vlády po těch ministrech, kde se ta ministerstva jakoby uvolní. Já budu trvat na tom, aby tam bylo minimálně tolik žen co v minulé vládě - tedy tři," říká Mirek Topolánek.

"A také, aby to byli lidé nesvázaní politicky, když už to budou nezávislí odborníci.
A aby to byli lidé akceptovatelní pro obě malé strany," dodává.

To je jedna z klíčových věcí. Pokud totiž lidovci a zelení získají dojem, že nestraníky vlastně vybrala Paroubkova ČSSD a vnutila je Topolánkovi, tak novou vládu nepodpoří. Měli by pocit, že jde vlastně o skrytou velkou koalici, že se velké strany domluvily bez nich.

"Nemáme žádný zájem ignorovat lidovce a zelené. Naopak," slibuje místopředseda ODS Petr Nečas, že Paroubka do složení vlády rozhodně mluvit nenechají.

"Sociální demokracie si musí udělat jasno, zda chce být koaliční stranou, nebo opoziční stranou. Jestliže chce být v opozici, nemůže spoluurčovat personální složení vlády, to by byla skrytá velká koalice. To už by bylo poctivější říct si rovnou o otevřenou velkou koalici," říká Nečas.

Někteří občanští demokraté stále pochybují, zda Jiří Paroubek myslí nyní nabízenou toleranci Topolánkovy vlády vážně, nebo ji nakonec potopí a bude dál čekat na svůj pokus stát se znovu premiérem.

První ústupky v boji o program
Kromě citlivých debat o složení nového kabinetu se teď scházejí vyjednavači z ODS i ČSSD, kteří dohadují program nové vlády. Podle Topolánka zatím zůstává přes pět sporných věcí, na kterých se zatím nedokázali dohodnout.

Větší smířlivost v boji o program nové vlády naznačil v rozhovoru pro iDNES.cz místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. "..nelze samozřejmě čekat, že vláda ODS bude mít volební program ČSSD, zejména, když odpovědnost za tuto vládu ponese ODS a Mirek Topolánek," připustil.- více zde

Paroubek: Prohra to není
Jasněji bude v pátek, kdy ČSSD odhalí svého kandidáta pro pondělní volbu předsedy Poslanecké sněmovny.

"Pokud sociální demokraté budou pořád na tuto funkci navrhovat Lubomíra Zaorálka, tak to znamená, že chtějí vládnout. A jestliže navrhnou Jiřího Paroubka, tak to znamená, že chtějí být v opozici," míní místopředseda ODS Nečas.

Sám Paroubek ve čtvrtek připustil, že o post šéfa Sněmovny stojí, a kandidovat tedy nejspíš bude: "Prohra by to nebyla v žádném případě." - více zde


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video