"A Topolánek byl odpovědný za volby podzimní - do Senátu, které na rozdíl od těch do sněmovny dopadly dobře," vyjmenovává Langer další důvod, proč straníci dali přednost Topolánkovi.
Mirek Topolánek má také ještě jednu výhodu. Na spolupráci s ním se těší i partneři z ostatních stran. "Nyní už by se nemělo stávat, že si ODS prostě tvrdohlavě postaví hlavu a nebude s nikým mluvit," říká místopředseda lidovců Jan Kasal.
Vzpomíná tak na praxi, která byla běžná za minulého vedení. Na mnohem bližší spolupráci se nyní těší i sociální demokraté. Končí totiž osobní rivalita mezi Klausem a Vladimírem Špidlou.
"Je tu určitě signál oteplení vztahů mezi ČSSD a ODS," usmívá se ostravský poslanec ČSSD Radim Turek. Právě Topolánka si prý uměl představit mezi těmi, kteří by mohli s ODS v budoucnu spolupracovat.
Nové vedení ODS tvrdí, že se dokáže vyrovnat i se zjevnou nevolí, kterou Mirkovi Topolánkovi vyjadřuje Václav Klaus. Zatím se zdá, že může být úspěšné.
Vypadá to, že se naplnilo vše, čeho se špičky ODS před víkendovým kongresem, který stranu přenesl do "postklausovského období", hlasitě obávaly.
Za prvé: o vítězství nového předsedy Mirka Topolánka nad jeho finálovým soupeřem Petrem Nečasem rozhodla těsná většina jedenácti hlasů (pouhá tři procenta delegátů), a to ještě po velkých zákulisních manévrech.
A za druhé: nový lídr ODS rozhodně nemůže spoléhat na velkou podporu svého velkého předchůdce Václava Klause, který jej - jak včera odhalil deník Blesk špiclováním SMS na Klausově mobilu - považuje za "falešného a prázdného".
Jinými slovy: splnily se dvě podmínky možného katastrofického scénáře ODS. Hrozí tedy opravdu straně štěpení a novému vedení ještě navrch fatální srážka se stále vlivným Václavem Klausem? Zatím se zdá, že to tak skončit nemusí.
I když Topolánek se Zahradilem na kongresu vyšachovali favorizovaného Nečase a jeho příznivce ze hry o post nejvyšší, Klausův oblíbenec a nejvýznamnější stranický konzervativec Nečas se stal - stejně jako další neúspěšná uchazečka o předsednický post Miroslava Němcová - aspoň "řadovým" místopředsedou.
Svého člověka, středočeského hejtmana Petra Bendla, se na místopředsednickém postu navíc dočkala i stále sílící lobby komunálních a regionálních politiků.
Tedy: je zřejmé, že se noví vůdci ODS snaží sestavit co nejširší koalici různých proudů, která dokáže překonat i viditelnou Klausovu nelibost.
Nové vedení ODS zatím navíc tvrdí, že ani nevstřícný postoj otce-zakladatele nepovažuje za neřešitelný problém.
"Myslím, že Václava Klause podceňujete, je to profesionál a naším společným zájmem je teď dostat jej na Hrad," říká Topolánek, kterého prý netrápí Klausova nelichotivá slova na jeho adresu:
"Myslím, že to řekl o mém projevu, ne o mě, ale dneska jsme se krátce sešli a oba se tomu zasmáli. Člověk občas použije různá emotivní vyjádření, nevidím v tom zásadní problém."
V klidu zůstává i Topolánkův první místopředseda a nejbližší kongresový spojenec Zahradil: "Václav Klaus je vyspělý a zralý politik a má s námi společný cíl: úspěch ODS."
Topolánek hned po svém zvolení řekl, že ví, jak složité časy jeho i ODS teď čekají. On sám to bude mít těžké i proto, že není poslanec - a právě poslanecký klub ODS je tradičně považován za místo, kde se skutečně "dělá politika".
(A navíc: na kongresu neuspěl vlivný šéf poslaneckého klubu a nejoblíbenější Klausův člověk Vlastimil Tlustý).
Zatím však Topolánkovi jeho neprovázanost - a možná i jeho nesoulad s Klausem - s poslaneckým klubem paradoxně trochu pomáhá: "Poptávka po změně byla na kongresu velmi silná," připouští i další z poražených, dnes už bývalý místopředseda Ivan Langer.
"Mirek Topolánek není spojen s neúspěchem ve sněmovních volbách, naopak zodpovídal za úspěšnou kampaň do Senátu."
Topolánek by měl mimochodem svůj senátorský mandát obhajovat krátce před příštím kongresem ODS na podzim za dva roky - a případná porážka by zřejmě znamenala konec v čele strany.
Ani v takovém případě to nemusí být ještě pro ODS neřešitelný problém: i kdyby se už v roce 2004 rozhodla pro střídání na nejvyšším postu, do klíčových voleb do sněmovny v roce 2006 jí bude zbývat ještě půldruhého roku - a jak dokázal Vladimír Špidla, i za tak krátkou dobu se může narodit úspěšný lídr.
