Čtvrteční deklarace Verheugena a Zemana se týkala především Benešových dekretů, které komisař označil za věc minulosti. Poslední odstavec pak zmiňuje restituční zákony, na jejichž základě stát vracel majetek zabavený po komunistickém převratu v únoru 1948.
"České úřady provádějí revizi své legislativy s cílem sladit ji s právními předpisy EU, a pokud to bude nezbytné předtím, než Česká republika vstoupí do EU," uvádí se v neoficiálním překladu.
Komise totiž opakovaně vyjádřila pochybnost, zda podmínka českého občanství není diskriminační vůči ostatním bývalým vlastníkům, kteří mezitím českého občanství pozbyli. Podmínka občanství se do zákona dostala začátkem 90. let jako kompromis, aby zdlouhavé restituce příliš nekomplikovaly restrukturalizaci hospodářství.
Česká vláda už dříve připustila, že tato část zákona by se mohla stát ve vztahu k EU problematickou, a proto ji začala zkoumat. "Neprobíhá žádná revize ve smyslu změny majetkových vztahů, ale analýza dekretů i restitučních zákonů. Slovo revize je užíváno nesprávně," uvedla včera poradkyně místopředsedy vlády Pavla Rychetského Jana Muchová.
Také podle českého velvyslance při Evropské komisi Libora Sečky nejde o revizi, nýbrž o prozkoumání částí zákonů, které se mohou jevit jako sporné. Analýza dosud nepotvrdila podezření, že zákony by mohly po vstupu země do EU působit diskriminačně vůči ostatním občanům unie.
Čeští úředníci argumentují tím, že lhůty, během nichž bylo možné žádat o majetek, už vypršely. Pouze zákon umožňující vrátit majetek obětem holocaustu má prodloužený termín až do roku 2006, tam však omezení na občanství není. "Absolutně není třeba uvažovat, že by podmínky restitucí mohly být dodatečně změněny a že by se restituce otevřely i pro občany jiných zemí," řekl už dříve Rychetský.
