MF DNES zjišťovala, kam až jsou občanští a sociální demokraté ochotni ustoupit a vyjít si vstříc.
1. Do důchodu až v 65 letech
Nejskloňovanější je důchodová reforma. Topolánkova ODS i Paroubkova ČSSD se už před volbami dokázaly shodnout na jediné věci: aby lidé pracovali déle.
Postupně hodlají oddalovat odchod do penze tak, aby od roku 2030 lidé odcházeli v 65 letech. Do budoucna hrozí kvůli stárnutí obyvatelstva nedostatek peněz na vyplácení penzí. Pracující nedokážou uživit stále více důchodců.
ODS nyní po volbách jako vstřícný krok nabízí ústupek od záměru takzvaného rovného důchodu. Podle něj měli lidé odvádět ze mzdy nižší pojištění výměnou za to, že by dostávali nižší důchod od státu. Ušetřené pojištění si lidé měli sami dobrovolně spořit v soukromých fondech.
"Rovný důchod nadále považujeme za nejlepší cestu v dlouhodobém horizontu. Ale jsme si vědomi, že každá politická strana musí nyní ustoupit," říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas z ODS.
Zatím však v ČSSD naráží na odpor i se svou umírněnou reformou, jež kromě odchodu v 65 letech počítá s větší podporou spoření v penzijních fondech.
"O tom má smysl se bavit, jedině pokud by šlo o stabilní vládu, tedy alespoň na tři roky," reaguje místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
2. Poplatky u lékaře? Proč ne
Naopak shoda pravice a levice se rýsuje ve zdravotnictví. ČSSD sice i v pondělí měla na svých internetových stránkách své předvolební heslo "bezplatné zdravotnictví", ale její poslanec a exministr David Rath mluvil jinak.
"Jako první rozumný nástřel si dovedu představit, že zpoplatníme recept, návštěvu u lékaře, pobyt v nemocnici a přesun sanitkou. Ale pouze u lidí, kteří vydělávají, ne u důchodců, dětí, u lidí, co žijí ze sociální podpory," uvažoval.
To je ve shodě s ODS, jež je přesvědčena, že právě zavedení poplatků omezí plýtvání. "Vnímáme vstřícnost. Ale chceme, aby s reformou souhlasily všechny strany," reaguje ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek.
Potíž je v tom, že na zdravotní péči jde stále více peněz. Kvůli drahým lékům, modernějším postupům léčby nebo kvůli stárnutí obyvatelstva.
Třeba poplatek za návštěvu u lékaře (mluví se o padesátikoruně) by měl omezit časté návštěvy v ordinacích. Češi tam chodí 15krát ročně, zatímco v zemích EU chodí marodit o polovinu méně.
3. Na rovnou daň zapomeňte
Pod stůl padá i hlavní tahák programu ODS: rovná daň. Šéf ČSSD Jiří Paroubek ji v pondělí znovu označil za "nepřijatelný experiment".
Pravicový ministr financí Vlastimil Tlustý nicméně namítá: "Rovnou daň bychom si měli udržet jako hlavní ikonu právě proto, že nové volby brzo přijdou."
Socialisté jsou dnes ochotni přistoupit pouze na snížení daní o pár procent.
"Mirek Topolánek říká, že v každém případě to bude vláda silně proreformní. To je ale slib, který jsme neměli dát, protože to nemůže být vláda proreformní. On v ní může udělat nějaké pozitivní kroky, může najít shodu na nějakém půdorysu důchodové reformy nebo může o pár bodů snížit nějakou daň," může si otevřeně dovolit říct své pochybnosti Miroslava Němcová, jež o víkendu neobhájila post místopředsedkyně ODS.
"Ale hluboké reformy to v žádném případě nebudou. Na rovnou daň můžeme zapomenout," dodává.
4. Škrtat sociální dávky nelze!
Stejně tak socialisté odmítají záměr seškrtat řadu sociálních dávek, protože výdaje na ně neustále rostou.
Všechny dávky jako přídavky na děti, podpora v nezaměstnanosti nebo doplatky do životního minima by nahradila jediná dávka: takzvaný státem zaručený příjem.
"Chceme alespoň zastavit neustálý růst výdajů a změnit systém tak, aby dávky nebyly zneužívány a dostávali je ti, co je potřebují," říká ministr Nečas.
Kvůli těmto velkým výdajům má Česko velké schodky rozpočtu, takže nestihne přijmout euro v roce 2010. "Bylo by to možné jen v případě drakonických škrtů výdajů v sociální oblasti. A ty si nepřejeme," usmívá se šéf ČSSD Paroubek.
