Možná bychom tedy měli prevenci brutálních činů vidět ve zlepšení práce těch, jimž říkáme těžkopádným souslovím: orgány činné v trestním řízení. Ne v zavedení funkce dalšího státního zaměstnance – kata. Ovšem veřejné mínění to vidí jinak. Starozákonně – oko za oko, zub za zub.
Je to složité diskutování. Tvrzení, že trest smrti jde politicky zneužít, jak nám v nedávném čase předvedli nacisté a bolševici, neobstojí. Byť by nezvratný trest neexistoval, dostat se podobní bandité k moci, zavedou ho.
přečtěte siČeši podporují trest smrti i dvacet let od poslední popravy |
Zpochybnění trestu smrti kvůli justičnímu omylu lze zlehčit spolehlivými testy DNA. Křesťanské "život jsi nedal, nemáš právo ho vzít" v dnešní sekularizované společnosti působí spíše komicky než přesvědčivě.
A přesto, byť jsem tvor sekularizovaný, je toto kořen, proč s trestem nejvyšším nesouhlasím. Jestliže si lidské společenství uzákoní právo na život člověka, bude mít stále více pocit, že ho může brát. Že jej tak říkajíc má v rukou. Cena žití bude klesat.
Jistě, učiníme společenskou smlouvu, že popravovat se může jen za obzvlášť zavrženíhodné činy. Jenomže co je "zvlášť zavrženíhodný čin"? Tu přidáme to, tu ono.
Vždyť pohleďme, kolik politiků podléhá veřejnému mínění. A také je v povaze člověka – krom svatých – ulehčovat si. Nemohl by se nakonec onen rejstřík zvláštních zavrženíhodností rozšiřovat, jak, kdy a vůči komu by se nám hodilo? Smrt je doopravdy nezvratná. Je velmi riskantní, když si lidé osvojí právo na ni.
