"Jedná se o premolár čtvrtohorního chobotnatce. V tomto období se zde tato zvířata běžně pohybovala. Začátek čtvrtohor se datuje do doby před jedním milionem let. Určení období, ze kterého nález pochází, je hodně nepřesné. Může jít o dobu před 20 až 250 tisíci lety," uvedl archeolog Emanuel Grepl z muzea Novojičínska, který přijel zub do Bohumína prozkoumat.
Přesněji ale stoličku podle něj datovat nelze, protože v okolí nebyly další upřesňující nálezy, například zbytky kostí a podobně.
Radek Nadažy z Bohumína podle svých slov objevil mamutí zub už v roce 1999. Nález ale nahlásil archeologům až tento týden. "Vždycky jsem chtěl něco podobného najít a teď se mi to podařilo," řekl v televizi Nova.
"Pozoruhodná je hlavně zachovalost nálezu. Zub musí být starý minimálně dvacet tisíc let. Velmi zachovalé jsou všechny kořeny zubu," uvedl Grepl.
"Podobné nálezy jsou většinou doprovázeny paleolitickými štípanými nástroji. Konkrétně v Bohumíně-Záblatí byla svého času nalezena štípaná kamenná industrie. Další nejbližší naleziště kosterních pozůstatků z té doby je v Českém Těšíně," dodal.
Barva mamutího zubu je výrazně hnědá. Měří 18 centimetrů na výšku a 22 na délku. Šířka stoličky, kterou zvíře rozmělňovalo potravu, je devět centimetrů. Nejdelší kořen stoličky vězel v čelisti v hloubce deseti centimetrů.
