Disidenti a političtí vězni z let 1948 až 1990 se v případě, že návrh schválí i Senát a podepíše prezident, dočkají obdobné finanční pomoci jako bojovníci proti nacistické zvůli.
Původně se počítalo jen s odpůrci nacismu. Odškodnění odbojářů komunistických navrhla skupina pravicových poslanců v čele s Markem Bendou z ODS a prosadila jeho zařazení do návrhu zákona.
Na odškodnění nejsou peníze
Bývalí vězni éry komunismu, ale také vdovy a vdovci po nich pozůstalí, si budou muset počkat na peníze o něco déle než bojovníci proti nacismu na domácí frontě.
"V tuto chvíli bychom na to skutečně ve státním rozpočtu nenašli prostředky," konstatoval poslanec Radim Turek ze sociální demokracie, autor původního návrhu zákona, který se týkal jenom boje proti fašismu.
Marek Benda, který odškodnění i politických vězňů požadoval, odhaduje rozpočet zhruba na 1,2 až 1,5 miliardy. "Jsou to ale jen předběžné odhady z ministerstev," poznamenal.
Mluvčí ministerstva financí Libor Vacek vylučuje, že by se tyto peníze mohly najít ještě v letošním rozpočtu. "Na to je příliš pozdě. Vidím to až na příští rok," uvedl.
Peníze budou rozděleny mezi zhruba pět tisíc lidí, kteří byli z politických důvodů vězněni v komunistických věznicích a posíláni na těžké práce do uranových dolů, začátkem příštího roku kompenzace za své útrapy.
Přes 120 tisíc korun by měli dostat vězni z jáchymovských uranových dolů či někdejší disidenti, jakým byl například prezident Václav Havel. Jak se zákon vypořádá s lidmi, kteří byli vězněni za komunismu, ale později se vrátili do vedoucích pozic totalitního režimu, není zatím jasné.
"Je to symbolické gesto státu, které sice zdaleka všechno nenahradí, ale aspoň říká: ano, my si ceníme, že jste něco dělali," řekl Marek Benda.
Spojení dvou skupin odbojářů vyvolalo debaty
Právě propojení obou skupin odbojářů - jak protinacistických, tak antikomunistických - v jednom zákoně vyvolalo zkraje roku v parlamentu vášnivé diskuse.
Předkladatel původního návrhu Radim Turek (ČSSD) se totiž domníval, že je třeba udělat nejprve tečku za druhou světovou válkou a že odškodnění politických vězňů za komunismu není připraveno organizačně ani finančně.
Nyní se však zdá, že už se s touto změnou levicoví politici částečně smířili, aby se zahájení výplat dál neodkládalo. "Nic jiného mi nezbude," řekl Turek. Předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný podporuje myšlenku kompenzovat obě skupiny najednou.
"Druhý a třetí odboj vždycky patřily v některých věcech k sobě, protože oba dva bojovaly za národní svobodu a demokracii. Řada lidí z druhého odboje byla poslána do komunistických věznic. Takto se odškodnění jen urychlí," poznamenal Drobný.
Odškodnění by měl určitě dostat například Rudolf Hušák, který strávil v komunistických věznicích patnáct let, během nichž pracoval v uranových dolech. "Já jsem člověk, který se nenechal zavřít, aby bral nějaké odměny, ale potom všem mě to může taky nějak pomoci. Významná podpora to bude pro lidi nemocné, kteří své důchody běžně utratí za léky a léčbu," říká Hušák.
V případě politických vězňů z dob komunismu poslanec Turek navrhl, aby dostali polovinu částky, na kterou budou mít nárok protinacističtí bojovníci - tedy 60 tisíc korun. Argumentoval tím, že už částečně odškodněni byli - za zdravotní újmy, a navíc dostali přilepšení k důchodu.
