Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odpůrci radaru chtějí po vládě miliony na kampaň

  14:48aktualizováno  14:48
Odpůrci amerického radaru z iniciativy Ne základnám chtějí polovinu z patnácti milionů, které kabinet Mirka Topolánka uvolnil na informační kampaň k umístění základny. Finanční příspěvek žádají i starostové obcí z okolí vojenského újezdu Jince.

Umístění amerického radaru v Česku má stovky odpůrců. Foto z květnové demonstrace. | foto: David PortMF DNES

Protiraketový radar

Vojenský radar USA má podle plánů vyrůst nedaleko Míšova na Plzeňsku. Proti tomu ale už od samotného počátku protestuje iniciativa Ne základnám.

Její zástupci dopoledne jednali ve Spáleném Poříčí s "Panem Radarem" Tomášem Klvaňou. Původně ho přitom označili za nevhodného partnera do diskuse.

Podle mluvčího iniciativy Jana Matějíčka je chybou, že vláda financuje jenom "propagandu pro". Přitom na kampaň, která odstartuje už v září, stát vyčlenil částku přibližně patnáct milionů korun.

Informujte rovnocenně, žádá iniciativa
Ta bude zahrnovat Klvaňovy informační cesty do jednotlivých krajů nebo tisk a distribuci brožurek či plakátů.

Zástupci iniciativy v dopise poukazují na fakt, že by občané měli mít právo si vybrat ze dvou informačních zdrojů. Májíček míní, že Klvaňa není vhodným člověkem pro vedení debaty o americké základně. Podle Májíčka totiž mimo jiné neobjasňuje zahraničně-politický kontext umístění radaru na českém území.

Odpůrci radaru nesouhlasí například s tím, že by Írán byl v nejbližší době hrozbou. Přitom právě Teheránem USA zdůvodňují svůj záměr na vybudování základen ve střední Evropě.

"Několikrát jsme pokládali na stůl argumenty o tom, že Írán není nebezpečný, že nemá kapacitu na to, aby napadl Českou republiku a ohrozil Evropu, že nebude mít takové kapacity ani v následujících desetiletích," vypočítával Májíček argumenty proti umístění radaru.

Vládní kampaň dnes kritizoval také tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl. Podle něj je spíš přesvědčovací než informační. "Nemůže tady nikdo vystupovat v roli, že on jedině zná správné řešení a že všichni ostatní jsou troubové," podpořil částečně jejich požadavek Ladislav Jakl v rádiu Frekvence 1. 

Peníze chtějí i starostové
Finanční kompenzaci za umístění vojenské základny požadovali na dnešní schůzce i starostové obcí z Podbrdí.

Argumentovali, že zhruba čtyřicet obcí, které od dob první republiky omezuje vojenský újezd Brdy, by mělo mít program rozvoje schválený vládou. "Ne aby byly Brdy bílým místem na mapě jako dosud," řekl místostarosta Strašic František Nerad. Ze šestnácti pozvaných starostů se setkání účastnili zástupci devíti obcí. - více zde

"Tento požadavek je zajímavý. Přednesu ho vládě," sdělil agentuře ČTK Klvaňa.

Už na 25. srpna odpůrci radaru chystají další protestní akci. Do brdských lesů svolávají ve spolupráci s místními starosty protestní pochod.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.