Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odpůrci atomu uvolnili hranici nad ránem

  7:34aktualizováno  7:34
Rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín uvolnili blokádu hraničního přechodu Wullowitz - Dolní Dvořiště ve dvě hodiny ráno. Navzdory zákazu ho zatarasili v neděli krátce po půl osmé večer.
Odpůrci atomu nejprve demonstrovali asi 500 metrů od přechodu a policie kolem nich zařídila objížďku. Později se však přesunuli blíže k celnici a zcela zablokovali průjezd.

Nepomohly ani domluvy hornorakouského hejtmana a policie: uprostřed vozovky ještě o půlnoci seděla asi stovka aktivistů kolem ohně a hrála na bubny. 

Zpravodajka ČRo1-Radiožurnálu z hranice hlásila, že policie i hejtman vyzývali demonstranty, aby nepovolené shromáždění ukončili. Ti se však ani nehnuli. Policie proto účastníky akce vyfotografovali a zkontrolovali jejich dokumenty. Nicméně ani to nepomohlo. Policie přesto nezasáhla.

Až ve čtvrt na dvě ráno policie proti demonstrujícím zasáhla. Oheň na vozovce uhasila a poté, co si zbývajících asi 30 lidí kvůli registraci vyfotografovala, vynesla je ze silnice stranou.

Účastníkům nepovolené demonstrace, kterou chtěli dosáhnout zrušení úterního veřejného slyšení o Temelínu ve Vídni, hrozí pokuta 300 až 3000 šilinků.

Aktivisté večer přitvrdili
Původně aktivisté demonstrovali zhruba 500 metrů od celnice. Policisté, jichž bylo oproti jiným akcím nasazeno několikrát více, umístili před demonstranty a za ně kovové zábrany a navádějí dopravu na úzkou vedlejší cestu. Objížďka měřila zhruba čtyři kilometry, zatarasený úsek mezinárodní silnice E55 asi jeden kilometr.

Odpůrci atomu, kteří si s sebou přivezli dva dřevěné modely reaktorů, se tak vůbec nedostali do kontaktu s projíždějícími automobily a autobusy. Poté se však přesunuli blíže k celnici a zastavili tam provoz.

Nejdříve byla demonstrace dále od přechodu
Hlavní centrum měla wullowitzská blokáda asi pět set metrů od hraničního přechodu pod hostincem Gasthaus Franzosenhof, kam přišla přibližně stovka odpůrců jaderné elektrárny Temelín. Blokáda tu začala přesně v 16.28 hodin.
Názory na případné povolení, či zákaz demonstrace se různily. Například okresní hejtman Hanz Peter Zierl uvedl, že blokáda je oficiálně povolená od patnácti do dvaceti tří hodin. "Spolu s policisty budu dohlížet, zda je objížďka průjezdná a zajištěná. Pokud blokáda do třiadvaceti hodin neskončí, tak budu s organizátory vyjednávat. Když se mi to nepovede, obrátím se o pomoc do Lince," řekl Zierl.

Demonstranti byli uprostřed dvou kovových zátarasů, směrem k české straně postavili z dřevěných fošen bránu, která symbolizovala reaktor se čtyřmi chladicími věžemi. Jedno z chybějících prken v bráně podle demonstrantů naznačovalo, že Rakušany a Čechy dělí jenom Temelín, ovšem cesta je otevřená k dialogu.

Zátarasy hlídali policisté, kterých byl přibližně stejný počet jako demonstrantů. Projíždějící řidiče, jichž naštěstí nebylo mnoho, naváděli policisté na objížďku dlouhou asi čtyři kilometry. Jeden z kamionů měl při nájezdu na ni potíže a musel několikrát couvat.

Poslanec hornorakouského zemského sněmu Otto Gumpinger uvedl, že Rakušané hranici neblokují, jenom demonstrují proti veřejnému slyšení, které se má konat v úterý ve Vídni ke zprávě o vlivu Temelína na životní prostředí. "Aktivisté na projednávání nepůjdou, ovšem chystají se na demonstraci venku, protože chtějí získat kompletní dokumenty," řekl Gumpinger.

Šéf spolku Stop Temelín, který akci ve Wullowitzu zorganizoval, Josef Neumüller, se nedomnívá, že několikahodinová blokáda naruší vztahy mezi obyčejnými lidmi. "Čechům vadí víc arogantní lidé, například Rakušané, kteří se chovají povýšeně. Myslím, že víc Čechů, než se tvrdí, je stejně jako my proti Temelínu," uvedl Neumüller.

Demonstranti ve Wullowitzu vyzdobili vstupní takzvanou temelínskou bránu hesly: Platíte rozdíl ceny produkce a exportu; Vítejte v Evropské unii, ale bez Temelína; Stavba i provoz Temelína je deficit, který Češi platí, ale Klaus a Grégr si z toho naplní konta na západě.

Proti veřejnému slyšení
Antitemelínští aktivisté chtěli blokádami protestovat proti veřejnému slyšení o elektrárně, které se má konat 26. června. Jeho uspořádáním by Česko splnilo jeden z posledních kroků, které Rakousko požaduje před spuštěním prvního bloku elektrárny.

Blokády mají podle mluvčího Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josefa Pühringera vyvinout tlak na českou a rakouskou vládu i na EU, aby se z prověrky vlivu Temelína na životní prostředí nestala fraška.

Pět hlavních protiatomových organizací v Horních Rakousích sice podalo žádost o uspořádání blokády na Dolním Dvořišti, která by se měla konat v neděli 24. června od 17 hodin do půlnoci, ale úřady ji ve čtvrtek neschválily.

Stejně tak byla podána i žádost o povolení protestní blokády ve stejném termínu na přechodu Weigetschlag-Studánky u krajského hejtmanství Urfahr-Umgebung.


Události kolem JE Temelín od česko-rakouské dohody z Melku

Noc z 12. na 13. prosince 2000
- Po dlouhodobých rozporech se šéfové vlád obou zemí Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel v Melku dohodli na uskutečnění prověrky bezpečnosti Temelína a jeho vlivu na životní prostředí pod dohledem Evropské komise.
19. prosince 2000 - Navzdory bilaterální česko-rakouské dohodě ohledně Temelína znemožnilo Rakousko dosažení společného stanoviska EU ke kapitole "energetika" pro jednání s ČR.
2. února 2001 - Nastolení otázek a problémů týkajících se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín dominovalo setkání expertů Česka, Rakouska a představitelů Evropské komise ve Vídni.
13. února 2001 - Český ministr zahraničí Jan Kavan a rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer společně prohlásili, že realizace dohod z Melku je "garantována" v plném rozsahu.
16. února 2001 - Společnou iniciativu v boji proti Temelínu ohlásily organizace Zelených v Rakousku a v Bavorsku. Vyzvaly státy EU, aby odmítly dovážet elektřinu vyrobenou v Temelíně.
19. února 2001 - Americký právník Edward Fagan při návštěvě Rakouska vyzval českou stranu a dodavatele technologie do Temelína, firmu Westinghouse, aby do 20. března předložily dokumenty potvrzující bezpečnost elektrárny. Termín později o měsíc prodloužil.
10. dubna 2001 - Česko předalo Rakousku dokumentaci o vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí.
20. dubna 2001 - Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel uvedl, že dokumentace nesplnila očekávání a že proces posuzování dopadů elektrárny na životní prostředí považuje za přerušený. Rakouská vláda proto zaslala do Prahy diplomatickou nótu, v níž uvádí své požadavky na doplnění zveřejněné dokumentace.
25. dubna 2001 - Za účasti zhruba 150 lidí se v Českých Budějovicích konalo veřejné slyšení komise pro posouzení vlivu elektrárny na životní prostředí.
27. dubna 2001 - České ministerstvo zahraničí odpovědělo na rakouskou nótu; diplomaté v odpovědi mimo jiné uvedli, že rakouská vláda "zpochybňuje suverénní právo České republiky" na svobodnou volbu energetické politiky.
4. května 2001 - Německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin vyzval při veřejné diskusi v Pasově českou vládu, aby ukončila projekt jaderné elektrárny a neuváděla ji do provozu.
12. května 2001 - Ministři Kavan a Molterer se v Praze dohodli na doplnění dokumentace k JE Temelín. Česká strana materiály doplní o variantu neuvedení Temelína do provozu.
19. května 2001 - Ministerstvo zahraničních věcí předalo Rakousku dokumenty o nulové variantě provozu JE Temelín, dokumenty o vážných haváriích a jejich možných následcích pro sousední země a také materiál o problémech se spouštěním turbíny prvního temelínského bloku. Předané materiály jsou podle Molterera základem pro další naplňování dohod uzavřených v Melku.
25. května 2001 - Německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin stáhl z temelínské komise, která pracovala na zprávě o vlivu Temelína na životní prostředí, své odborníky a vyzval dopisem českou vládu, aby dostavbu elektrárny s ohledem na nedávnou sérii poruch "znovu důkladně prověřila".
11. června 2001 - Představitelé strany Zelených z Německa a Rakouska a poslanci za Zelené v Evropském parlamentu na konferenci v bavorském Pasově vyhlásili začátek kampaně, jejímž cílem má být přimět Česko k odstoupení od projektu Temelína.
18. června 2001 - Šéfové vlád spolkových zemí Horní Rakousy, Dolní Rakousy a Salcbursko oznámili, že podají v souvislosti s Temelínem takzvanou určovací žalobu.
20. června 2001- Rakouská vláda předala české straně oficiální stanovisko k dokumentaci o vlivech JE na životní prostředí. Stanovisko obsahuje závěr, že "uvedení elektrárny do provozu za nynějších podmínek na energetických trzích by nepřineslo žádné ekonomické výhody, a naopak bilance ekologických a ekonomických aspektů neuvedení Temelína do provozu by byla v každém případě pozitivní".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Natáčí se na 4K kamery RED, nastavení ostření a expozice má na starosti obsluha...
České volby v zahraničních televizích: Japonci sledují Okamuru, Němci ČSSD

Výsledky sněmovních voleb budou ve štábech českých politických stran sledovat zástupci médií z celého světa. Vyplývá to z informací mluvčích jednotlivých...  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš  odevzdal svůj hlas ve volbách do Poslanecké...
Volili už Fiala i Bartoš. Člen komise v Pardubicích se musel převléci

Češi po čtyřech letech vybírají poslance. Voleb do Sněmovny se za první dvě hodiny zúčastnila desetina až pětina voličů. Hlasovací lístek už odevzdala i řada...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Co dělat, aby váš hlas nepropadl? V triku s rudou hvězdou k volbám nechoďte

Už za několik hodin začnou sněmovní volby. Jak volit, abyste nepřišli o hlas? Musíte mít platný průkaz totožnosti, politicky neutrální oblečení a vhodit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.