Odpůrce radaru ministr nepřesvědčil

  • 28
Brno - Ani ministr obrany Miroslav Kostelka a náčelník generálního štábu Pavel Štefka nejzarytější odpůrce výstavby moderního radaru nepřesvědčili. NATO ho chce umístit poblíž památného místa ve Slavkově u Brna. České republice přitom hrozí, že přijde o stovky milionů, které aliance na stavbu uvolnila.

Ve velmi silné 'sestavě' přijeli ve středu nejvyšší představitelé armády do Brna přesvědčit odpůrce z řad starostů obcí v okolí Slavkova, že výstavbou radaru nic neriskují.

Ministr Kostelka, náčelník generálního štábu Štefka i šéf vzdušných sil Ladislav Minařík starostům předložili všechny dostupné informace a detailní plány.

"Tohle místo označili experti za nejlepší," prohlásil Kostelka.

Armáda má letos v listopadu začít nedaleko Mohyly míru u obce Prace na Brněnsku postavit nový třídimenzionální radar, který má chránit v rámci protivzdušné obrany Českou republiku.

Proti tomu ovšem protestují lidé z okolí, kteří se obávají případných následků elektromagnetického záření. Proti jsou i milovníci historie, kteří místa legendární Bitvy tří císařů považují za nedotknutelná.

"Bojíme se o zdraví," tvrdí starosta obce Újezd u Brna Jan Hradil a stejně jako další starostové požaduje, aby ministerstvo obrany zpracovalo další studii, která by vyloučila vliv radaru na okolí.

Kostelka: Měli jste mylné informace
Odpůrci výstavby argumentují tím, že radar má stát příliš blízko památné mohyly. Námitky mají i proti velikosti a tvrdí, že radar může armáda vzhledem k pietnímu místu postavit jinde. Obec Sokolnice se s ministerstvem dokonce kvůli tomu soudí.

Armáda však tvrdí, že o lepším místě neví. Podle Jaroslav Šnábla z ministerstva obrany jiné vhodné místo na jižní Moravě není. "Je to náš závazek vůči NATO. Radar bude napojen do sítě podobných zařízení v celé Evropě. Počítáme s jeho využitím i pro civilní lety," konstatoval mluvčí ministerstva Ladislav Šticha.

Armádní experti navíc radar situovali právě sem i s ohledem na nedalekou jadernou elektrárnu Dukovany. Radar by měl totiž bezpečně včas zalarmovat obranu před možným útokem teroristů.

Na devět metrů vysoké věži bude čnít velká radarová koule o průměru 18 metrů. "Bude šedivá, aby z dálky splývala s pozadím nebe," vyvrací Kostelka informace odpůrců, že koule nad krajinou bude až dvakrát větší.

Podobně je to i se vzdáleností od mohyly - odpůrci uvádějí 250 metrů. Podle Kostelky bude však radar až 850 metrů daleko. Navíc s pietního místa nebude podle vojáků na kopuli radaru vůbec vidět. "Výhled zcela zakrývá les. Radar od mohyly neuvidíte, ani kdyby jste se postavili na válník," konstatoval Šticha.

U Mohyly míru, kde bude tento nový radar po dostavbě fungovat asi od roku 2006, je už nyní vojenský areál s podobnou starší technikou. Na místě je pětice starých radarů, které chce armáda odstranit.

Stát může přijít o stovky milionů
Moderní třídimenzionální radar dalekého dosahu zaplatí téměř celý NATO, které na výstavbu uvolní přes 400 milionů korun. Druhý podobný radar se staví u Nepolis na Pardubicku.

"Tam problémy nemáme," uvedl Kostelka s tím, že kvůli opoždění výstavby může stát o peníze z NATO přijít.

Severoatlantická aliance rozhodla o modernizaci radarového pokrytí ve střední Evropě už v roce 1998. Na území sousedního Polska vyroste šest podobných radarů, v Maďarsku tři. "Radary poskytují informace do společného systému ochrany vzdušného prostoru nad celou Evropu," popsal důležitost stavby Štefka.

Pokud podle něj výstavba z nějakého důvodu nezačne, může se stát, že Česká republika o stamilionové investice ze zahraničí přijde a NATO postaví radar jinde. "Třeba na území států, které vstoupí do aliance příští rok," obává se Štefka.

Starostům jde o zdraví
Starostové namítají, že chtějí od ministerstva především další záruky, že radar nijak nebude škodit obyvatelům. Dosavadní studie, které si zadalo ministerstvo i obce, však ukazují, že je vše v přísných normách.

"Mrzí mě, že jsme se všemi obcemi nenalezli společnou řeč. Jsme schopni udělat ještě jednu novou studii podle nejnovějších evropských parametrů," slíbil Kostelka.

Obává se však, že i poté si budou obce klást další podmínky. V kuloárech se totiž obejvila i informace, že by armáda naoplátku mohla některým vesnicím zaplatit například přípojku kabelové televize. "Studie bezpečnosti bude první krok. Uvidíme s čím ministerstvo přijde, zatím nám nedalo žádnou nabídku, co za to," uvedl starosta Újezdu u Brna Jan Hradil, evangelický farář.

Odpůrci sbírají podpisy
Odpůrci stavby před časem zorganizovali na internetu takzvanou Slavkovskou výzvu, v níž označují záměr na stavbu radaru za úřednický výmysl a znesvěcení památných míst.

O protestu již vědí i vysocí představitelé samotné Severoatlantické aliance. Iniciátoři nedávno předali text výzvy důstojníkům NATO účastnícím se mezinárodní konference v Brně, kteří navštívili slavkovské bojiště.

Prezident projektu Austerlitz 2005 Miroslav Jandora, který organizuje vzpomínkové slavnosti na bitvu u Slavkova, se obrátil i na českého velvyslance při NATO Karla Kovandu, na kterého apeloval, aby NATO radar umístilo jinam.

Připravujeme rozhovor s náčelníkem generálního štábu Pavlem Štefkou...

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

, natoaktual.cz

Video