Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odpovědnost v zemi převezmeme do roku 2014, řekl afghánský prezident

  12:13aktualizováno  12:13
Na konferenci o Afghánistánu se do Kábulu sjelo na šedesát ministrů zahraničí z celého světa. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg přiletěl s představitelkou EU Catherine Ashtonovou a německým ministrem zahraničí. Jednání vede afghánský prezident Hamíd Karzáí a generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí | foto: AP

Cílem konference, která se koná za vysokých bezpečnostních opatření přímo v afghánské metropoli, je určení priorit pro další rozvoj země. Hned v úvodu Hamíd Karzáí uvedl, že jeho vláda má dostatek finančních rezerv ze zahraničí na další tři roky.

Ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šejk Abdulláh bin Zajíd Al Nadžan v afghánském Kábulu (20. 7. 2010)Dodal však, že by vláda měla mít větší kontrolu nad přicházejícími penězi. Kabinet si přeje, aby jeho rukama procházelo 50 procent zahraniční pomoci a ne jen dvacet, jak je tomu doposud.

"I nadále chci dospět k tomu, aby naše afghánské národní bezpečnostní síly zodpovídaly za všechny vojenské a policejní operace v celé zemi do roku 2014," potvrdil také znovu Karzáí a účastníkům konference ukázal harmonogram přípravy domácích bezpečnostních složek.

Afghánské vedení se zavázalo k tomu, že do příštího podzimu bude mít jeho armáda 170 tisíc lidí a policie 134 tisíc. Naopak jako kritickou označil Karzáí činnost soukromých bezpečnostních agentur v zemi. Právě ty jsou podle něj příčinou korupce a nestability v Afghánistánu.

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle v afghánském Kábulu (20. 7. 2010)Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen poté ubezpečil, že to neznamená, že Aliance po předání kontroly Afghánistán opustí.

"Převod bude postupný na základě střízlivé analýzy politické a bezpečnostní situace a s cílem dosáhnout toho, aby byl nezvratný. Až to skončí, mezinárodní síly neodejdou. Jednoduše převezmou podpůrnou roli," podotkl Rasmussen.

A slova ve svém vystoupení podpořil i Karel Schwarzenberg, podle kterého "předávání zodpovědnosti neznamená unáhlený odchod našich jednotek z Afghánistánu, ale spíše postupnou změnu naší přítomnosti."

Americký prezident Barack Obama chce se stahováním svých vojsk začít už v polovině příštího roku. Afghánská a pákistánská vláda dávaly doposud najevo, že to považují za předčasné.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v afghánském Kábulu (20. 7. 2010)Karzáí chce, aby ministři odsouhlasili usmíření s extremisty

Karzáí účastníky konference také žádal podporu pro plán usmíření s umírněnými předáky povstaleckého Talibanu a integrace odhadovaných 36 tisíc příslušníků odbojných milicí do afghánské armády v průběhu následujících pěti let. K tomuto procesu ovšem dárcovské země zřejmě stanoví svoje podmínky.

Mnohé se totiž domnívají, že smiřování musí předcházet významnější vojenský úspěch proti Talibanu, kterému se v minulých letech podařilo boje znovu rozšířit téměř na celý Afghánistán. V zemi je teď 150 tisíc koaličních vojáků, hlavně Američanů.

Nedávný průzkum veřejného mínění, jehož objektivita není vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi zaručena, ukázal, že 74 procent Afghánců považuje spolupráci se zahraničními silami za chybnou. Také 65 procent dotázaných si přeje, aby Taliban a jeho vůdce mulla Muhammad Umar vstoupili do vlády. Průzkumy v západních zemích dlouhodobě prokazují, že většina tamních obyvatel si přeje stažení vojáků z Afghánistánu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Desetiletý afghánský uprchlík Farhád Núrí ukazuje portrét srbského tenisty...
Srby okouzlil malý Picasso z Afghánistánu, prezident mu nabídl občanství

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl desetiletému migrantovi z Afghánistánu a jeho rodině občanství. Chlapec, který si kvůli svým kresbám vysloužil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.