ODPOVĚĎ: Ani moc ne. Nejvýš výběrově, tam, kde máme dobrou nabídku, ale ekonomicky nevýhodné nízké počty studentů (některé obory na FF) nebo mimořádnou kvalitu. Obecně ale myslím, že po období extenzivního nárůstu počtu studentů je teď spíš čas koncentrovat se na stabilizaci a růst kvality. Z tohoto důvodu budu stál spíš o pozvolný nárůst počtu akademických pracovníků, zejména mladých. I když mezi českými VŠ máme poměrně slušný poměr počtu studentů k počtu akademických pracovníků, oproti vůdčím světovým univerzitám máme učitelů relativně málo. 23.5.2006 6:58

ODPOVĚĎ: Díky moc za přání. U nás to bude bližší 18-20 letům. Přesnější informace bude mít Ústav pro informace ve vzdělávání. Myslím si, že se slábnutím populačních ročníků, přicházejících na univerzity, a současným pozvolným nárůstem prostředků na vysoké školy (pokud bude pokračovat, jak doufáme a považujeme za správné) je pravděpodobné, že na vysoké školy se znovu zkusí přihlásit lidé, kteří nebyli pro velký přetlak úspěšní hned po své maturitě. Tím by mohl průměrný věk vstupu na VŠ trochu povyrůst. Považoval bych to (v rozumné míře) za pozitivní. Studenti, kteří mají za sebou školu praktického života, sebou přinášejí vyšší nároky a praktičtější, "zemitější" zaměření. 23.5.2006 7:00

ODPOVĚĎ: Na dlouhé a slavné i pohnuté historii UK se podepsali pozitivně i negativně mnozí Češi i mnozí příslušníci řady jiných národů. Kdybych považoval UK za zbytečnou a ubohou, nekandidoval bych na jejího rektora. Za zbytečnou ji asi nepovažuje ani těch 47 tisíc studentů, kteří jí tvoří - proč by to jinak dělali? Za zbytečnou ji asi nepovažuje těch několik stovek světových univerzit (i velmi zvučných jmen), které usilují o spolupráci s námi. Jaká byla národnost Karla IV. je mi celkem jedno, nicméně po matce Elišce Přemyslovně byl poloviční Čech - ne? 23.5.2006 7:02

ODPOVĚĎ: Pokud má rektor nějaký vliv, měl bych tuto otázku chápat tak, že jsem vědecky nejslabší, a to si s dovolením fakt nezasloužím :-) Trochu se bojím, že vědecky nejsilnější jsou nejsilnější proto, že bádají a na "vlivové" věci nemají čas. Dokud se "nepřemůžou" a nějaký čas a energii na to neobětují, nebude to jinak. Proto jsem moc rád, že se mi podařilo přemluvit k prorektorování opravdové vědecké osobnosti UK. 23.5.2006 7:03

ODPOVĚĎ: Děkuju moc za přání. Uvažoval jsem o spoustě jmen, včetn? prof. Netuky. Jako mnohokrát v životě jsem byl nakonec nucen si vybrat mezi několika velmi dobrými alternativami. Prof. Netuky si velmi vážím a jsem si jist, že i nadále - i když ne ve funkci prorektora - mohu na jeho ochotu k pomoci a loayalitu k UK stoprocentně spoléhat. 23.5.2006 7:04

ODPOVĚĎ: Že bych přímo specificky plánoval další funkční období, to ne. Mám plné ruce (a hlavu) práce s prvním obdobím. Nicméně předběžně zatím předpokládám, že bych v příštích volbách znovu kandidoval. Politika mě neláká. 23.5.2006 7:04

ODPOVĚĎ: My se otázkou kvality vědců zabýváme skoro pořád při posuzování habilitací a profesur (i když tam jde i o pedagogické a další schopnosti). Metodika je myslím docela robustní a funkční, totiž svědomité a pracné posouzení bateriemi jiných odborníků na několika úrovních. V oborech, kde je stabilizovaně zavedená scientometrie, se k ní samozřejmě velmi zásadně přihlíží (většinou má roli jakéhosi předfiltru - bez solidního výkonu v scientometrických datech to nejde, ale nemusí sám o sobě ještě stačit). 23.5.2006 7:05

ODPOVĚĎ: Neznal jsem to. Když se ptáte, trochu jsem se tam porozhlédl a vypadá to jako odsuzující názory jednoho člověka bez dalších nezávislých názorů a (transparentní) možnosti obviněných se k tomu vyjádřit. Je jisté, že tak jako ve svět?, i české vědecké instituce musí věnovat rostoucí a systematickou pozornost etickým apsektům vědecké práce. 23.5.2006 7:06

ODPOVĚĎ: Šok to tehdy byl. Každý druhý den jsem byl jednou nohou na letišti, že letím zpátky. Kdo nezažil, asi těžko pochopí. Moc mi v tom pomohl rozhovor s kamarády právě z Minnesoty, kteří mi vyprávěli, jak hrozně těžce si zvykali zpátky na Minnesotu po letech strávených v Austrálii. Pomohlo mi to pochopit, že to není problém "špatného" Česka, nýbrž obecný problém návratu z toho, na co si člověk po letech zvykl. Dnes si myslím, že podmínky jsou tu určit? jiné, pro vědu možná ne až tak dobré, ale zase ne přímo děsné, spiš v podstatě docela přívětivé, alespoň pro dobré vědce. Vím, že dost našich doktorandů se ze stáží (zejména z USA) nevrací (to ostatně máme společné s řadou zemí), ale zdá se mi, že čím dál víc se jich vrací, a to sleduji s napjatým a natěšeným chvěním a moc jim držím palce. Moc prosím ty z nich, kteří jsou jednou nohou na letišti, aby než tam vkročí i druhou nohou, nejdřív zašli za mnou. Rád bych se domluvil, jestli jejich "útěku" nemůžem nějak zabránit. 23.5.2006 7:08

ODPOVĚĎ: Zkuste žít pět let v Minnesotě a mít k ní špatný vztah! Mám jí rád a občas se mi trochu stýská. Ale když jsem tam šel na stáž, nic moc jsem o ní nevěděl. Tehdy, začátkem devadesátých let jsem chtěl do USA, protože ze studia odorné literatury během tehdejší náhražky PhD, totiž tzv .aspirantury, jsem zjistil, že tempo mého oboru celosvětově udávají USA. Tak jsem se to chtěl naučit "u zdroje". Navíc mě lákala - tehdy úplně nová - možnost zkusit žít v opravdu svobodné zemi. Tehdejší Československo si na to teprve pomalu zvykalo. Kromě nejstaršího (který má ryze českou podobu jména) mají děti jména "obojetná", aby fungovala v Čechách i mezinárodně. 23.5.2006 7:10

ODPOVĚĎ: O ubytovacích stipendiích jsem už psal. Na UK je relativně malé především proto, že máme hodně studentů, kteří si nahlásili trvalé bydliště v Praze, a dále hodně těch, kteří nejdřív začali studovat někde jinde, a pak se teprv dostali k nám. Za obojí jsme "penalizováni", dostáváme na stipendia míň peněz. Rozhodně si z těchto peněz UK nenechává nic "pro sebe" (ani by nemohla, první z četných kontrol, které naše finance skoro neustále prověřují, by na to okamžitě s gustem skočila). Je to ve skutečnosti právě naopak, na ubytovací stipendia UK připlácí z jiných zdrojů asi 20 milionů. Platy docentů a profesorů určuje náš vnitřní mzdový předpis. Docenti bývají v kategorii, která má základní plat 21-29 tisíc měsíčně, profesoři 26-35. K tomu většinou mají tzv. osobní hodnocení, které je závislé na jejich výkonu a může být nejvýš tak velké, jako základní plat. K tomu bývají příplatky za vedení na nejrůznějších úrovních, max 20 tisíc. Pracovníci, kteří jsou pro fakulty obzvláště cenní, mohou mít smluvní plat, který může být jakýkoliv. Všem se připočátávají odměny za práci na grantových projektech apod. a různé fakultní speciality, jako třeba odměna za úspěšnou vědeckou publikaci nebo za výuku v cizím jazyce. Výsledkem je, že množství peněz, které si jednotliví lidé odnášejí domů, je značně variabilní a v řadě případů vůbec není nezajímavé. V jiných případech naopak moc důstojné není. 23.5.2006 7:14

ODPOVĚĎ: Nový děkan FF je si složité situace kolem výuky minoritních jazyků dobře vědom a má moji podporu pro potřebné modifikace. 23.5.2006 7:14

ODPOVĚĎ: Viz moje odpověď na návrh zrušit v česku vědu. 23.5.2006 7:15

ODPOVĚĎ: Rozhodně se nedá paušálně říct, že úroveň výuky klesá. Jsou obory, kde dramaticky narostla (zkuste srovnat třeba úroveň výuky částicové fyziky před možností jí částečně absolovovat v CERNu versus dnes). Zavádění bakalářských oborů ve velkém jistě přispívá k pocitu nižší úrovně, srovnává-li se s dřívějším "dlouhým" magisterským studiem. A budou i obory, kde se výuka za posledních 15 let moc nevylepšila nebo i zhoršila, zvlášě když k tomu byly (a jsou) VŠ ekonomicky tlačeny. Rozdíl mezi UK a ostatními VŠ je těžké hodnotit, spíš jde o to, že v některých oborech se zmenšuje, v jiných ne. Získávání vysoce kvalifikovaných lidí samozřejmě považuji za podstatné, nepošilhávám přitom ale ani tak po přetahování lidí od ostatních českých VŠ či z AV, spíš myslím na přilákání našich zkušených a úspěšných absoloventů zpátky z ciziny. Ale expertům z jiných pracovišť v ČR se samozřejmě nebráníme, rozhodně je vítáme. 23.5.2006 7:17

ODPOVĚĎ: Na podobnou otázku jsem už odpovídal. Jen nesdílím Váš názor, že granty jsou o známostech. Je sice pravda, že poskytovatelé grantů se dost liší a je možné, že někteří, se kterými nemám zkušenost, to tak třeba do jisté míry mohou mít. Ale agentury jako GA?R, GAAV a náš GAUK ne. To samozřejmě neznamená, že by proces spravedlivého posouzení grantových přihlášek byl triviální a že subjektivní hlediska hodnotitele v něm nehrají roli. Ale systémy jsou v těchto agenturách nastaveny tak, aby dobré projekty byly financovány a špatné ne. Trochu problém je s těmi uprostřed, které nejsou špatné, ale už na ně nejsou peníze. Tam může subjektivní postoj hodnotitele hrát větší roli. V našem GAUKu zavádíme od dalšího kola sérii modifikací vedených snahou systém dále zefektivnit. Známosti vidím jako potenciální problém spíš u konkurzů na místa akademických pracovníků a vedoucích. Obecně pocit z českého prostředí bývá, že je neslušné kandidovat proti někomu, kdo to má "vysezené", a navíc to stejně nemá cenu, protože mu to kamarádi posichrují. To je ale věc obecnějšího povědomí, ne úplně pod mojí přímou kontrolou. To co s tím můžu a budu dělat, je konzistentní tlak na efektivitu pracovišť. Čím dál méně by tak mělo být možné si dovolit luxus neefektivních lidí. 23.5.2006 7:19