ODPOVĚĎ:
Zapouzrenost do sebe a samoplodici prostredi. Mala otevrenost (vcetne tajeni kvalifikacnich praci, atd.), tolerance kolegiality, ktera stavi na preotisluzbach. Tim hlavnim, co univerzity spolecnosti mohou davat, je kultivace kritickeho mysleni a otevreneho spolecenskeho dialogu. K tomu je mala ochota a prilis mnoho ustupku. Chtelo by to take vic aktivit zevnitr typu Inventury demokracie nebo Veda zije.
Za vyslovene tragicke povazuji politicke kroky proti AV, kterou je s ohledem na uroven akademickych instituci v CR nutne brat dohromady s vysokymi skolami. Vysokym skolam nepomuze likvidace kvalitnejsich konkurentu, coz se ted dohromady s masivnim prelevanim penez do verejne podopy deje.
V oblasti citacne merenych disciplin se z Essential Science Indicators se da odecist poradi podle "citation world ranking, all fields" mezi svetovymi institucemi. Za desetileti 1997-07 je poradi nasich insituci, jak je uvadel na CKR rektor Malek, jinak clen RVVI:
AV 226
UK 404
a pak dlouho, dlouho, dlouho nic, az
MU 1063
UP 1704
VSCHT 1774
JCU 1950
Upa 2223
CVUT 2328
ZCU 3381
Kdyz z ceske vedy vyskretneme AV, skrtame nejproduktivnejsi instituci a spolu s UK jedinou ze dvou nejak svetove viditelnych. Kdyz k tomu pridame tomu podil AV na vychove doktorandu na UK, nevypadaji celkove podminky pro pozdvihovani tuzemskeho prostredi moc ruzove.
U presunu penez z AV na MPO (nikoli na verejne vysoke skoly) mam za nepochybne, ze agregatni produkce vysledku utrpi. To ale nikoho z reformatoru moc nezajima, jedna se jim o vyrizeni streho dluhu, ze se s AV nic institucionalne neudelalo na zacatku 90. let (kdy jeste byla jak AV, tak VS organizacnimi slozkami statu, tj. aspon pravne vzajemne kompatibilnejsi, nez jsou dnes); nepocitam pocetni redukce a ruseni ustavu. I toto dopadne na vysoke skoly negativne, prestoze nekteri predstavitele vysokych skol si zatim mohou myslet, ze na podpore ucetni likvidace AV mohou nejak financne vydelat jejich skoly.
7.1.2010 11:06