OTÁZKA:
Dobrý den. Chtěl bych své otázky uvést tím, že jsem pevně přesvědčen, že Saddámův zločin je zločinný a nedemokratický. A teď přirovnání – myslíte, že by Jugoslávci vítali Američany vstupující za Tita (bezesporu diktátora) do Jugoslávie. A odmyslíme-li si „ochranu“ Varšavské smlouvy, měli stejné právo přijít do Husákova Československa? (také jsme cvičili teroristy, nebo ne?). Slova o „osvobození“ Iráckého lidu si nijak nezadají se sovětskou propagandou. Je určitě správnější být na straně USA než Iráku, ale dělá se mi z toho zle. Proč z nás dělá Bush takové blbce? Copak KLDR není minimálně stejně nebezpečná? A co Pákistán, má demokratický režim? A má nebo nemá zbraně hromadného ničení? A co svého času apartheid v JAR, s biologickými zbraněmi? Takže jedna shrnující otázka – má demokratický režim automatické právo svrhnout “vybrané“ režimy nedemokratické jen s odkazem na to, že ho ohrožují (téměř každý nedemokratický režim ohrožuje demokratické země)? Jen dodávám, že jsem se definitivně a provždy vyléčil z naivního přesvědčení, že USA jsou oporou demokracie. Snad u nich doma, ve světě už to dávno neplatí, a asi to neplatilo nikdy.
Daman
ODPOVĚĎ:
Právo měnit režim samozřejmě kodifikováno není a ani nebude. Možná je intervence z humanitárních důvodů, což byl třeba příklad Kosova a Bosny a Hercegoviny. Pokud jde o Irák, je specifický v tom, že za posledních dvanáct let přijala RB OSN celkem 18 rezolucí, které silnější či slabší formou k intervenci opravňují za účelem vynucení iráckých závazků v oblasti odzbrojení. Mluví-li Američané o změně režimu nebo o osvobození, je to až odvozené od základního cílem: tím je zbavit Irák zbraní hromadného ničení, neboť to bylo podmínkou příměří, kterým byla přerušena válka v Zálivu v roce 1991. Za posledních dvanáct let dospěli Američané k přesvědčení, že diktátorský režim Saddáma Husajna své závazky plnit nechce.
28.3.2003 14:22