Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ptejte se Alexandra Vondry

velikost textu:
vydáno 28.3.2003 14:00
Alexandr Vondra je náměstkem ministra zahraničí pro bezpečnostní politiku

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 28. března 2003 do 14:30

OTÁZKA: Pomysleli jste si v listopadu při summitu, že to v Iráku dopadne takhle? Jerry
ODPOVĚĎ: Během summitu přijala Aliance k situaci kolem Iráku vlastní prohlášení, které přímo navazovalo na poslední rezoluci Rady bezpečnosti OSN (č. 1441), která dávala Iráku poslední šanci k odzbrojení. Protože máme s Irákem letité neblahé zkušenosti, dalo se čekat, že bude "horké" jaro. Ale žádné rozhodnutí tehdy nebylo učiněno a my - jako organizátoři summitu - jsme tehdy byli rádi, že máme klidný podzim. Odpovědnost za bezpečnost akce byla značná. 28.3.2003 14:11
OTÁZKA: Jak se díváte na stížnosti USA, že Irák nedodržuje válečné konvence, když USA samy porušily téměř všechny možné dohody, které existují? Radim
ODPOVĚĎ: Je přirozené, že každá ze stran vojenského konfliktu má zájem, aby ta druhá dodržovala konvence. Vámi zmíněný případ se týká záběrů zraněných a mrtvých amerických vojáků, které irácká strana v rozporu s konvencemi poskytla televizi Al-Džazíra. Nevšiml jsem si, že by Američané poskytovali - ať už teď nebo v minulosti - podobné záběry např. CNN. Proti irácké praxi se ohradili i Rusové. 28.3.2003 14:15
OTÁZKA: Dobrý den. Chtěl bych své otázky uvést tím, že jsem pevně přesvědčen, že Saddámův zločin je zločinný a nedemokratický. A teď přirovnání – myslíte, že by Jugoslávci vítali Američany vstupující za Tita (bezesporu diktátora) do Jugoslávie. A odmyslíme-li si „ochranu“ Varšavské smlouvy, měli stejné právo přijít do Husákova Československa? (také jsme cvičili teroristy, nebo ne?). Slova o „osvobození“ Iráckého lidu si nijak nezadají se sovětskou propagandou. Je určitě správnější být na straně USA než Iráku, ale dělá se mi z toho zle. Proč z nás dělá Bush takové blbce? Copak KLDR není minimálně stejně nebezpečná? A co Pákistán, má demokratický režim? A má nebo nemá zbraně hromadného ničení? A co svého času apartheid v JAR, s biologickými zbraněmi? Takže jedna shrnující otázka – má demokratický režim automatické právo svrhnout “vybrané“ režimy nedemokratické jen s odkazem na to, že ho ohrožují (téměř každý nedemokratický režim ohrožuje demokratické země)? Jen dodávám, že jsem se definitivně a provždy vyléčil z naivního přesvědčení, že USA jsou oporou demokracie. Snad u nich doma, ve světě už to dávno neplatí, a asi to neplatilo nikdy. Daman
ODPOVĚĎ: Právo měnit režim samozřejmě kodifikováno není a ani nebude. Možná je intervence z humanitárních důvodů, což byl třeba příklad Kosova a Bosny a Hercegoviny. Pokud jde o Irák, je specifický v tom, že za posledních dvanáct let přijala RB OSN celkem 18 rezolucí, které silnější či slabší formou k intervenci opravňují za účelem vynucení iráckých závazků v oblasti odzbrojení. Mluví-li Američané o změně režimu nebo o osvobození, je to až odvozené od základního cílem: tím je zbavit Irák zbraní hromadného ničení, neboť to bylo podmínkou příměří, kterým byla přerušena válka v Zálivu v roce 1991. Za posledních dvanáct let dospěli Američané k přesvědčení, že diktátorský režim Saddáma Husajna své závazky plnit nechce. 28.3.2003 14:22
OTÁZKA: Přeji Vám dobrý den. Předpokládejme, že koalice v čele s Amerikou vyhraje válku vojensky. Mají však Američané vůbec šanci při tak obrovském rozdílu kultur, s ohledem na předpoklad, že Američané nebudou, podle mě, po válce a i přes předpokládané odstranění Sadáma Husajna, v Iráku vůbec oblíbeni, zabránit chaosu v Iráku, budou schopni ustanovit a hlavně dlouhodobě udržet spravedlivé uspořádání? Nejde jen o Irák, ale o celý region. Nemělo by být poválečné uspořádání a vytvoření nové irácké samosprávy raději garantováno pod správou některé vlády nebo organizace z arabsko – muslimské kultury, např. Ligy arabských států? Pavel Kučera
ODPOVĚĎ: Podle našeho názoru by měla hrát silnou roli OSN. Vím, že existuje u nás rozšířená skepse, že demokracie je pro odlišné kultury na Blízkém a Středním východě něco jen stěží dosažitelné. Máme však mnohé precedenty, které ukazují, že leccos možné je. Např. v Japonsku po 2. světové válce (a Hirošimě a Nagasaki) Američané také nebyli nijak oblíbení. A přece - po dočasné okupační správě generála McArthura se Japonsko proměnilo v prosperující a demokratickou zemi, která již šedesát let šíří stabilitu do celého regionu. Přitom před tím šlo o zemi, která byla buď totálně izolovaná, a nebo se podílela na velkých vojenských masakrech v polovině Asie. Kulturní kořeny měla a má jiné než Averopa či Amerika. 28.3.2003 14:28
OTÁZKA: Zapojí se ostatní arabské země do konfliktu?Které státy by mohly aktivně podporovat Irak? Daan
ODPOVĚĎ: Myslím si, že arabské země se do konfliktu nezapojí. Veřejně zásah spojenců sice kritizují, ale v tichosti ho mnohé podporují, neboť mají se Saddámem své vlastní špatné zkušenosti. Důležité je, aby se do konfliktu nezapojily jiné dvě země (nearabské) z regionu - totiž Írán a Turecko. Zatím je situace pod kontrolou, spojenci jsou s Ankarou v denním spojení a Teherán drží neutralitu. 28.3.2003 14:31
OTÁZKA: Stejně nemá cenu se na cokoliv ptát diplomata a čekat, že dostaneme jasnou odpověď... Mlžit, mlžit, mlžit.. Daman
ODPOVĚĎ: To je přece naše práce - úkolem diplomatů je sbližování a komunikace jako opak rozbrojů a izolace. 28.3.2003 14:32
OTÁZKA: Pane Vondro - dle Vašeho názoru: tato válka 1)sníží, nebo zvýší počet teroristických útoků? 2) sníží, nebo zvýší mezinárodní bezpečnost? Děkuji Vám za jednoznačnou odpověď. Pavel K.
ODPOVĚĎ: Budoucnost neumím předpovědět, ale můj názor je, že vyřešení iráckého problému zlepší bezpečnost na Blízkém a Středním východě. Z dlouhodobého hlediska to pak může pomoci řešit i problém mezinárodního terorismu,který má v této oblasti své hlavní kořeny. 28.3.2003 14:35
OTÁZKA: Dobrý den. Chci se zeptat, zda si nemyslíte, že jediný důvod, který američani mají k útoku na Irák je ten, že chtějí ovládnout tamější ropné vrty a tím pádem 50% celosvětové produkce ropy? Je mi zle z toho, když v Irku umírají vojáci a politici se baví a hádají jak si rozdělí Irák. Děkuji za odpověď Ivan
ODPOVĚĎ: Jsem přesvědčen velmi pevně o tom, že Američané mají k zásahu hodně různých zahraničně-politických i domácích důvodů, ale jejich zájem na irácké ropě tu nehraje žádnou roli. Na Blízkém východě nakupují jen menší část své spotřeby, a to na volném trhu. Kdyby jim šlo jen o ropu, tak by nechali Saddáma být, zasadili se za zrušení sankcí a cena ropy by šla s větší nabídkou hned dolů, což by pro americké spotřebitele bylo z tohoto úzkého pohledu výhodné. 28.3.2003 14:39
OTÁZKA: Americký prezident se nedávno nechal slyset,ze pokud Sadam pouzije zbrane hromadneho niceni je valka spravna,tim tedy dokazal nesmyslnost momentalniho valecne akce.Co si o nem(o tom) myslite? bigbud
ODPOVĚĎ: Nevím, zda citujete přesně. Ale vím, že Američané, Britové a další jsou pevně přesvědčeni, že Irák v rozporu s tím, co deklaroval OSN, nezlikvidoval své chemické a biologické zbraně. Počítají proto s možností, že je schopen je znovu použít. Proto jsou v regionu dislokovány protichemické jednotky včetně českého praporu. 28.3.2003 14:42
OTÁZKA: Vážený pane náměstku ministra zahraniční pro bezpečnostní politiku. Asi se mnou nebudete souhlasit, ale musím konstatovat,že útok USA a Velké Británie na Irák je pouhá agrese, je to porušení Článku 2 Charty OSN(„Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organisace spojených národů“) Útočnou válku lze vést pouze se souhlasem Rady bezpečnosti viz. Článek 41 a 42 Charty OSN. Charta OSN byla vytvořena v roce 1945 po 2.světové válce s cílem zamezit dalším válečným konfliktům! Česká republika sice vyšle chemiky do Iráku pouze se souhlasem OSN nebo v případě použití zbraní hromadného ničení.Ovšem do Iráku mohou vstoupit české vojenské jednotky pouze se souhlasem Iráku za účelem humanitární mise. Irák nás o to nepožádal a pokud nás nepožádá jsme na straně agresorů a ve válce s Irákem prvním krokem českého vojáka na výsostné území státu Irák. Nehájím vůbec režim Husajna ,ale zachovávání pravidel.Pokud pravidlo zavrhneme vrátíme se do situace kdy budou státy vše řešit svépomocí tedy do doby před 1.a 2. Světovou válkou. České jednotky nemají co v Iráku dělat pokud bude naplněno co jsem výše popsal a měli by tedy v zájmu zachování světového míru nepodporovat porušování pravidel mezinárodního práva o vedení války. Josef
ODPOVĚĎ: Nikdy jsem neříkali, že akce nemá mandát OSN. Chtěli jsme ovšem, aby RB OSN přijala ještě jedno prohlášení, aby ten mandát byl silnější. Bohužel se tak nestalo, protože na půdě RB OSN k tomu nebyla všeobecná vůle. Ale spojenci argumentují - podle mně správně - že k akci existuje mandát na základě předchozích rezolucí, zejména rezoluce č. 678, která výslovně zmocňuje "členské státy OSN k použití všech dostupných prostředků k obnovení stability a míru v regionu", a rezoluce č. 687, která jasně říká, jakých zbraní se má Irák vzdát, aby taková stabilita a mír byly možné. "Poslední šanci" dostal Irák minulý podzim, kdy RB OSN schválila rezoluci č. 1441. 28.3.2003 14:47
OTÁZKA: Dobrý den Chtěl jsem se zeptat co je pravdy na tom že Sadám rozdal lidu zbraně. A že vojáci bojující v civilních šatech nemusí být vojáci ale civilisté se zbraní v ruce. Martan
ODPOVĚĎ: Ano, Saddámův režim rozdal některým lidem zbraně. 28.3.2003 14:48
OTÁZKA: Dobrý den, zajímal by mě Váš soukromý názor na válku s Irákem. Přeji hezký den. Anet
ODPOVĚĎ: Můj soukromý názor je ten, že bohužel už nebylo možné dál čekat. Použití síly je vážná, strašná a výjimečná věc, ale někdy je bohužel nutné. 28.3.2003 14:50
OTÁZKA: Pane Vondro, proč tak mnoho Čechů - švejků je proti USA; proč tak málo Čechů podpořilo Chartu 77? Daibor
ODPOVĚĎ: Jako český národ jsme v minulosti byli mnohokrát obětí zájmů různých okolních mocností, což přispělo k obecně rozšířené skepsi a relativismu. Každý z nás zná výrok: "s tím stejně nic nenaděláme". Já jsem přesvědčen, že máme mít ideály a že se máme snažit "s tím" něco dělat. Proto jsem Chartu 77 podepsal a proto jsem na straně těch, kteří se vzepřeli diktátorovi z Bagdádu. 28.3.2003 14:54
OTÁZKA: Pane Vondra, dobrý den, chci se zeptat, proč ČR podporuje další z teroristických činů USA ve světě a nepostaví se zřetelně proti tomu. Je to jen mezinárodní ostuda bez možného výsledku. Kdo bude další na mušce USA ? Jak dlouho budou ještě představitelé ČR kašlat na názor svých občanů ? Pavel
ODPOVĚĎ: Nesouhlasím s Vámi. Spojeným státům vděčí Evropa za svou svobodu. Nekašlu na naše občany. Použití síly je vážná věc a úplně chápu, že jsou lidé zdrženliví. Nelíbilo by se mi vůbec, kdyby lidé demonstrovali "za válku" - to se děje jen v diktaturách. Ale někdy musí demokracii chránit. Když se Chambarlain a Daladier vraceli v roce 1938 z Mnichova, také je zdravily masy lidí a křičely, že zachránili mír pro "naši dobu." Brzy však ty masy lidí poznaly, že se mýlily. Z bahna je pak tahali Američané. 28.3.2003 15:00
OTÁZKA: Myslite si, ze nazev pro valku v Iraku "Trvala svoboda" je vhodny ? Z tvari prostych iracanu je zrejme, co si mysli o svych osvoboditelich - maji je za agresory a ne za osvoboditele. Anonym
ODPOVĚĎ: Nevím, název jsem nevolil. Ale uvidíme, až to skončí. 28.3.2003 15:01

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.