Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek

Antonín Vítek
velikost textu:
vydáno 22.5.2009 13:00
Raketoplán Atlantis má za sebou náročnou servisní misi k Hubbleově teleskopu. Astronauti prodloužili životnost cenného dalekohledu nejméně o pět let, mise ale byla riskantnější než obvykle. Hostem chatu iDNES.cz během posledních hodin letu je popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 22. května 2009 do 13:23

OTÁZKA: Kdyby musela být vyslána záchranná mise k raketoplánu Atlantis a posádka přestoupila. Co by se poté dělo a Atlantisem? Děkuji Bouda
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Záchranná mise by musela dorazit k Atlantis nejpozději 25 dní po jeho startu. 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Dobrý den. Včera astronauti poprvé pili vodu vyrobenou recyklací moče. Napadlo mě v té souvislosti, kolik s sebou dříve museli vozit vody třeba na půlroční pobyt na ISS. A co se v kosmu děje s pevnými exkrementy. Vypouštějí se do vzduchoprázdna? Děkuji Zvědavec
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Voda na pití se dovážela jak Progressy (zhruba kolem 200 litrů na jedné lodi, 2 až lodi během půl roku) , přes 1000 litrů během jedné návštěvy raketoplánu. Pevné exkrementy se dávají do hermeticky uzavíratelných kontejnerů, které se ukládají většinou do vyprázdněných progressů a s nimi shoří v atmosféře. 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Dobrý den, o kolik zvýšil raketoplán výšku oběžné dráhy teleskopu? Ví se, o kolik degradovala kvalita hlavního zrcadla za těch 19 let? Budete opět komentovat přistání raketoplánu v přímém přenosu na ČT24? V těch pár přenosech, které jsem viděl, bylo na televizní poměry neuvěřitelné množství informací. Michal
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Raketoplán dráhu HST nezvyšoval, bylo to z plánu letu vyřazeno. O procentuální degradaci kvality zrcadla z hlavy nevím. Jsem do ČT24 pozván, ale jak to bude s přenosem je ve hvězdách. Zatím je odklad o 90 minut (na druhou stranu naděje, že to vyjde je dosti malá). Zítra je sobota, a to nemá ČT ve zvyku nějaké přímé přenosy z letů do vesmíru dělat. Navíc já osobně bych dost měl problémy, protože mám jiné povinnosti... 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Dobrý den, pokud není loď Orion plnohodnotnou náhradou, proč nepostaví další kus raketoplánu? Stejná konstrukce, min. stejná nosnost, lepší materiály i technika. Jde jen o problém peněz? Děkuji. Milos
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Je to otázka nejen peněz na inovaci a stavbu (jen stavba samotná by dnes přišla na 4 miliardy USD), ale také to, že by i provoz nového byl příliš drahý a náplň by prakticky neměl. 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli se nějakým výrazným způsobem liší množství paliva, potřebného k dosažení orbity, kde se nachází H. teleskop, od vzletu k ISS. Ten rozdíl výšek je značný a tak by se na první pohled zdálo, že paliva musí spotřebovat víc, což si ale nedokážu představit, jelikož velikost nádrží je pokaždé stejná. Nebo je to spíše otázka výběru vzletové dráhy, než tahu motorů? Děkuji. vajmi
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Jde zejména o to, že náklad pro ISS bývá větší, než to co se vezlo k HST. Za druhé, bylo víc pohonných látek pro manévrovací motory OMS, potřebné pro uskutečnění postupného zvyšování oběžné dráhy raketoplánu jednotlivým manévrem. 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Hezky den, jak presne by se kosmonauti dostavali z jednoho raketoplanu do druheho, kdyby nastaly problemy a musel pro ne letet Endeavour? Diky Northman
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Raketoplány by se zachytily pomocí robotických manipulátorů SRMS, tedy ve vzdálenosti asi 25 metrů mezi nákladovými prostory, které by byly otočeny proti sobě. Podél spojených manipulátorů by se natáhlo jisticí lano, na které by se vždy ve dvojicích zachytili karabinkami a přeručkovali z Atlantis do Endeavour. Celá operace by trvala asi půldruhého dne, vzhledem k nutnosti adaptace astronautů na snížený tlak čistého kyslíku ve skafandrech. 22.5.2009 14:01
OTÁZKA: A co včíl? Soucasne raketoplany maji odzvoneno. Da se cekat, ze se nekdy vrati neco podobneho? Preci jenom jako dopravni prostredek do vesmiru a zpet zustane nenahrazeny. Tak setrne k tak rozmernym nakladum nove rakety nejsou. O vozeni nakladu zpet na Zemi ani nemluve. wildge
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Máte pravdu, chystaná loď Orion není plnohodnotnou náhradou raketoplánů, ale jen z hlediska stavby Mezinárodní vesmírné stanice. Pro dopravu posádek na ISS nebo pro lety na Měsíc postačuje. Její provoz by teoreticky měl být levnější a bezpečnější než raketoplány, ale stejně je mi to líto že raketoplány jdou do výslužby. 22.5.2009 14:01
OTÁZKA: Dobrý den, jsem obdivovatelem Hubblova teleskopu a především jeho neuvěřitelných fotek. Prodloužení životnosti nám jich jistě ještě mnoho přinese. Můj první dotaz zní zda jde jen opravdu o prodloužení životnosti či zda byly jeho funce ještě nějak vylepšeny? Ale hlavně se chci zeptat zda je už představa co by nám měl přinést jeho nástupce, co očekává od něj?? Děkuji Martin
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Vylepšení lze najít v tom, že se instalovaly dva nové přístroje, Cosmic Origins Spectrograph a Wide Field Camera 3, které mají proti předchozím skutečně lepší parametry. Kromě toho se alespoň částečně podařilo obnovit činnost dalších dvou přístrojů, u kterých odešly zdrojové jednotky a zajistil se provoz služebních systémů (gyroskopy, pointační senzory a akumulátorové baterie). 22.5.2009 14:01
OTÁZKA: Dobry den, jsou kosmonauti pripravovani na pobyt ve vesmiru i po psychicke strance? Hrozi jejich psychice nejaka ujma? Dekuji. mirek z libne
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Ano. Psychologická příprava je nutná, ale v prvé řadě je to součást výběrového řízení, kdy se hledají psychicky odolní lidé. Ale někdy se to nepovede... 22.5.2009 14:02
OTÁZKA: Dobrý den, můžete, prosím, vysvětlit důvod, proč se raketoplán nemůže přesunout k ISS? Tomáš
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Když Atlantis letěl k Hubbleovu dalekohledu , pohyboval se po dráze se sklonem 28,5 stupně k rovníku, ale ISS obíhá po dráze se sklonem 51,6 st. To je příliš velký rozdíl, který nejsou schopny zvládnout motory OMS raketoplánu, protože nemohou mít dostatek pohonných látek. 22.5.2009 14:02
OTÁZKA: Můžete v rychlosti zhodnotit naplnění velkých očekávání od letů raketoplánů a proč se v nastoupené cestě již nebude pokračovat ? Dvořáček
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Po technické stránce byl raketoplán skutečně špičkový stroj a jeho výkony v podstatě splily očekávání. Byl však ekonomicky katastrofální. I když stále musíme považovat lety lidí do vesmíru všeobecně jako rizikové zaměstnání - srovnatelné s profesí zkušebních pilotů - havárie dvou raketoplánů vyvolaly určitou negativní reakci a proto z vládních míst byl tlak na ukončení jejich činnosti. Navíc nové úkoly se nedaly řešit při současných enormních finančních nákladech na provoz raketoplánů. 22.5.2009 14:02
OTÁZKA: Dobry den, na kolik penez vlastne vyjde takova mise na opravu Hubbela, vyplati se vůbec do toho investovat, kdyz je teleskop jiz tak stary? Jiri Hejtmanek
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Rozhodně ta investice se vyplatí, i když musíme počítat s tím, že náklady se pohybovaly někde mezi 700 a 850 mil. USD. Instalace dvou nových přístrojů ho dostala opět na aktuální stav atronomické pozorovací techniky. 22.5.2009 14:03
OTÁZKA: Dobrý den, když vidím raketoplán na startovací rampě, vždycky mě zajímalo, na které svojí části vlastně stojí, resp. za kterou část je k rampě připevněn? RC
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Je k rampě připojen spodní přírubou vzletových motorů SRB. To jsou ty dva štíhlé válce se špičkami po stranách hnědé odhazovací nádrže. 22.5.2009 14:03
OTÁZKA: Může posun času přistnání způsobit raketoplánu případně nějaké problémy? miloš
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Ne. 22.5.2009 14:03
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jak (a kdo) řídí raketoplán při vzletu. Jestli startuje po nějaké předem vypočítané dráze - a podle toho předem nastaví tah motorů, nebo jestli tah mění během vzletu. A také, jestli raketoplán používá při vzletu kormidla. Děkuji mista
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Doufám, že jsem na toto už odpověděl. Kormidla se v průběhu vzletu nepoužívají. Řízení sy provádí vychylováním hlavních motorů SSME. 22.5.2009 14:03

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.