Historik Jan B. Uhlíř

Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu
velikost textu:
vydáno 23.9.2008 11:00
Spolu se 70. výročím mobilizace armády proti hitlerovskému Německu se opět objevuje řada otázek. Mělo se Československo bránit? Jak by střet probíhal a kde by útočící nacisté narazili na největší odpor? Kdo další by se do bojů zapojil? On-line odpovídá historik Jan B. Uhlíř.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 23. září 2008 do 11:11

OTÁZKA: Jak velká byla šance, že by vůbec SSSR mohl nějak ČSR pomoci? Není to jen hypotetická otázka, která měla později pomoct komunistům k získání sympatií? Vždyť sme neměli společné hranice, a jak by vůbec mohli projít? Děkuji. Drbča
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Obávám se, že jde pouze o teorii. K jakékoli pomoci ze strany SSSR bylo potřeba polského ev. rumunského souhlasu. I kdyby Varšava či Bukurešť souhlasily (což je vysoce nepravděpodobné), došlo by k pomoci nepochybně pozdě. 23.9.2008 12:13
OTÁZKA: taky si myslíte, že kdyby se naše republika začala bránit, že by nás západ odsoudil za vyprovokování světové války? Vždyť už T.G. Masaryk dávno upozorňoval, že s Hitlerem bude velký problém pro celou Evropu. Marek V.
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Byli bychom nepochybně označeni za agresory a Západ by si umyl ruce. 23.9.2008 12:14
OTÁZKA: Dobry den, Podle predesleho rozhovoru lze tedy s jistotou tvrdit, ze v boji proti Nemecku bychom byli sami, bez cizi pomoci. Otazka ale je, z jakou pravomoci, nam Anglie, Francie mohli prikazat aby jsme odevzdali cast naseho uzemi? Vzdyt to nebyla jejich vec, to bylo mezi nami a Nemeckem. Tudiz se ptam jak je mozne pristoupit na tak nesmyslny pozadavek, od cizi zeme, ktere nam nemeli pravo nic prikazovat.... V tomhle vidim tu Ceskou zbabelost. Je jasne ze pote branit oklestene Ceskoslovensko, bez hranicnich pevnosti byl holy nesmysl. Dalsi otazka je na ony pevnosti. Mnozi je kritizuji jak byli prekonane, a ze se dali obejit, ale v nasem pripade se pry byli velice platne, jelikoz Nemci nemeli kudy je obejit. Jaky je vas nazor? El Carlos
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: O zbabělosti bych vůbec nehovořil! Podívejte se na hrdinství našich vojáků az protektorátu! Kolik mrtvých má jenom vojenská odbojová organizace Obrana národa - a počty mrtvých generálů? Ty převyšují mrtvé generály polské - a to jsme nebyli ve válce. Souhlasím s Vámi, že Mnichov je v dnešním pohledu zcela absurdní. Nikoliv však v Evropě roku 1938. Bohužel. 23.9.2008 12:17
OTÁZKA: Pokud vím, tak my jsem měli víc mužů ve zbrani, než na nás Němci měli poslat. Navíc jsme měli více kulometů než Němci a kulomet je v pozemní válce zásadní věc. Co se týče neopevněné hranice z Rakousem, tak jako klad nám přece sloužilo, že tam byla jednotka složená z neposlehlivých Rakušáků. Navíc jsme měli obrovské odhodlání. Myslíte, že jsme neměli nejmenší šanci? Vždyť sám Hitler řekl, že byl rád, že s námi nemusle bojovat, to po tom, co viděl naše pevnosti. Jste zastánce obrany? Andrej Draganov
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Jsem zastáncem obrany, ale obrany vycházející z konstatování, že obrana je vojensky možná. Po anšlusu Rakouska byla pouze teoretická. 23.9.2008 12:19
OTÁZKA: dále bych se chtěl zeptat, zda se ví z dokumentů postoj tehdejších vlád vůči našemu případnému neuznání Mnichovské dohody a obraně státu? Vlád, jako byla Anglie, Polsko, ale i Rusko? děkuji david
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Západní velmoci považovali mnichovskou dohodu z čs. strany za předem přijatou - a v podstatě očekávali pouze náš kladný postoj. 23.9.2008 12:19
OTÁZKA: Byla morálka lidí tehdy na vyšší úrovni než dnes, existovaly autority? Nebo se taky tak kradlo, korumpovalo, kouřilo, fetovalo, byla nevěra a vandalství? Je to spíše problém Čechů jako takových nebo špinavé politiky která nám vládne? Magda
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: První republika měla vedle jiných kladných i tu vlastnost, že se jí podařilo vychovat a na svém osudu zainteresovat celou jednu generaci, která byla ochotna položit pro ni život! To je třeba, zvláště v dnešní době, mimořádně ocenit. Drogy byly pouze pro majetné vrstvy - tabulky počtu mimomanželských styků či kuřáků, bohužel neexistují. Nepochybně by byly zajímavé... 23.9.2008 12:22
OTÁZKA: dost často se probírá možná pomoc ze strany SSSR, byla tato pomoc reálná, nebo si jen rusové chtěli přihřát svoji "polívčičku"? Honza
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Obávám se, že šlo o pouhou teorii, rozpracovanou do obludné šíře až po válce marxistickými historiky. 23.9.2008 12:23
OTÁZKA: Jak dlouho by podle Vás trval případný konflikt (v případě, že bychom se bránili) a jak velké ztráty bychom byli schopni Němcům způsobit? Jakub B.
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Naše šance na obranu v izolovaném, osamoceném konfliktu lze co do délky odhadovat na 4 - 6 týdnů. Poláci ztratili více než 66 000 mužů, naše ztráty jsou - čistě teoreticky - odhadovány minimálně v podobných počtech. Jako obránci bychom zřejmě útočníkům způsobili vyšší ztráty. Při troše štěstí mohla mít wehrmacht bojové ztráty (padlí, zranění) i 100 000 mužů. Berte to však, prosím, jako teorii, která by v praxi mohla vypadat zcela jinak. Nejsem, samozřejmě, prognostik. 23.9.2008 12:26
OTÁZKA: Dobry den, pokud by slo vse podle nasich predstav ( pocasi, neprorazeni linie, snad i pripadna pomoc Rumunska atd ) proste okolnosti by nam nahravali jak dlouho jsme podle Vas mohli vzdorovat ? Pokud se udavaji pocty kterymi armady disponovaly 1,1 : 1 pri slusne vybavenosti nasi armady + pozice i moralky tvrzeni ze by vse muselo byt tak hladke. Navic Hitler urcite nechtel znicit letecky celou republiku zvlast prumyslova centra protoze s nimi pocital. Dekuji Milda
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Odhaduji, že 4 - 6 týdnů. 23.9.2008 12:26
OTÁZKA: Dobrý den, není mi úplně jasné proč se němečtí velitelé obávali pohraničního opevnění. Pokud jsem správně pochopil podstatu jejich tehdejší strategie tak to bylo soustředění velké síly do klíčového bodu fronty. Následným průlomem se poté prodraly další jednotky, které mohly napadat obránce zpoza forntové linie. Nevidím způsob jakým tuto strategii naše opevněné pásmo podstatně ohrožovalo. Radek Skrivan
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Zdaleka ne všude bylo možno naše opevnění obejít. Jeho progresivita a kvalita převyšovala Maginotovu linii a němečtí výsadkáři, kteří byli nasazeni při útoku na Západ v Belgii tvrdili, že proslavená a legendární pevnost Eben Emael byla proti čs. opevnění dětská hračka. 23.9.2008 12:28
OTÁZKA: Dobrý den,Chamberlain po mnichovské dodě tvrdil,že za nás bojoval,dalo se z jeho a francouzské strany udělat více? Ruprecht
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Kdyby Západ chtěl, k Mnichovu by nikdy nedošlo. Západ nechtěl válčit a politika ústupků, jejímž vyvrcholením Mnichov bezpochyby byl, je dodnes vnímána - nejen u nás - jako vrchol oportunismu a zbabělosti. Když již byli premiéři Francie a Anglie v Mnichově, udělat více, než přinést Československo Hitlerovi na stříbrné míse, nemohli. Možná u toho nemuseli tolik mlaskat (Chamberlain). 23.9.2008 12:32
OTÁZKA: Dobrý den. Domníváte se, že nabídka pomoci od tehdejší Jugoslávie byla jenom politickým gestem? AB
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Malá dohoda byla již pouze teorií. Na Balkáně převzalo otěže suverénně Německo. 23.9.2008 12:33
OTÁZKA: Možnost, že by ČSR bylo uznáno za agresora i po skončení 2. světové války se mi zdá hodně přitažená za vlasy. V roce 38 možná ano, ale v hypotetickém roce 1945? Existuje vůbec nějaký obdobný příklad? To by potom mělo zůstat Rakousko součástí Německa. Navíc jsem ve zprávách nečetl, zda nějak nově odhadujete ztráty na obou stranách. Pavel Stockl
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: O možnosti označení ČSR za agresora po ukončení války nic nevím. Pokud se týká našich hranic, až do atentátu an Heydricha neměl Beneš v Londýně jistého vůbec nic. 23.9.2008 12:35
OTÁZKA: Jak je to bylo přesně s příkazem k útoku (obsazení pohraničí) slyšel jsem že prý Hitler původní příkaz zrušil? Vil
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Hitler byl rozhodnut přivtělit sudetské území a další části čs. pohraničí stůj co stůj, i za cenu válečného konfliktu. Mnichov, byť se to zdá divné, považoval za "ukradené vítězství". Do okupace Čech a Moravy zbývalo ostatně pouze 166 dnů. 23.9.2008 12:36
OTÁZKA: Dobrý den, považujete vy osobně přijetí Mnichova za zradu na občanech, kteří byli mobilizováni a chtěli svou zemi bránit? Michal
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Nikoliv. 23.9.2008 12:36

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.