Historik Jan B. Uhlíř

Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu
velikost textu:
vydáno 23.9.2008 11:00
Spolu se 70. výročím mobilizace armády proti hitlerovskému Německu se opět objevuje řada otázek. Mělo se Československo bránit? Jak by střet probíhal a kde by útočící nacisté narazili na největší odpor? Kdo další by se do bojů zapojil? On-line odpovídá historik Jan B. Uhlíř.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 23. září 2008 do 11:11

OTÁZKA: Jaký je váš pohled na bratry Mašíny? Kamil
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Vážím si jich stejně, jako jejich otce a všech, kteří nesklonili hlavu před režimem, jehož jediným cílem byla likvidace všeho dobrého a slušného, čeho jsme zde dosáhli. 23.9.2008 11:38
OTÁZKA: Dobrý den, byl byste ve světle dnešních událostí spíše pro vojenskou obranu, nebo potupné předání pohraničí,jak se také stalo? Somtime
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Mám-li mluvit za sebe - již jsem konstatoval v odpovědi na předchozí otázku - že bych se zuby nehty bránil. 23.9.2008 11:40
OTÁZKA: Jaký byl poměr pozemní armády a letectva Německa a ČR, a jakou část armády mohlo Německo použít na útok na ČR. Jindřch Šašek
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Na první pohled mělo Německo mírnou převahu. V pohledu podrobnějším byla naše situace mimořádně nepříjemná pokud se týká letectva, především stíhacího. Opačná situace byla v tancích, kdy naše konstrukce LT 35 převyšovala vše, co mohla wehrmacht nasadit a patřila k nejprogresivnějším na světě. Vrchol pak nastal s LT 38, tento tank však již čs. armáda nepřevzala. (Německo mohlo bez problémů uvolnit zhruba 40 divizí.) 23.9.2008 11:44
OTÁZKA: Dobrý den,odkud bralo ropu Československo a odkud Německo? Jakou roli v tom hrálo Rumunsko? z.zik
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Děkuji za zajímavou otázku - omlouvám se, nikdy jsem se tím hlouběji nezabýval. Předpokládám však, že Rumunsko hrálo podstatnou roli. Pokusím se tento handicap dohnat. 23.9.2008 11:46
OTÁZKA: Pane Uhlíři, myslíte si, že by Rumunsku nevadila případná pomoc SSSR Československu, např. tím, že by Rudá armáda prošla rumunským územím? Děkuji. Jura
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Obávám se, že jde pouze o teorii. Polsko by v žádném případě k ničemu podobnému nesvolilo - a Rumunsko, byť člen Malé dohody, si nemohlo dovolit podobným aktem vyprovokovat k sankcím Německo. 23.9.2008 11:48
OTÁZKA: Znal jste docenta Jaroslava Bakalu, který před měsícem zemřel? Opavak
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Bohužel nikoliv. 23.9.2008 11:48
OTÁZKA: Zdravím. Rád bych se Vás jako historika zeptal na jednu věc. Prezident Beneš rezignoval na podzim 1938 na funkci prezidenta a legálně byl zvolen prezident Hácha. Jak je možné, že v exilu vystupoval pan Beneš jako prezident, hlava státu a zároveň zákonodárný orgán? Díky a přeji hezký den. Jan Chalupa
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Teorie kontinuity je složitá a zabývají se jí právní historikové. Obecně se konstatuje, že Beneš nerezignoval dobrovolně, ale pod nátlakem a že tato rezignace je proto neoplatná. 23.9.2008 11:49
OTÁZKA: kolik vojáků stálo na české straně a kolik na německé mali
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Na české straně zhruba 41, na německé pak minimálně 42 divizí. 23.9.2008 11:52
OTÁZKA: Mluvil jsem s pánem, který je válečný veterán a má Válečný kříž za tuto mobilizaci. Říkal, že bychom se tehdy neubránili, že by nás Hitler prostě vybombardoval. A technika se prý také moc nedala porovnávat-my prý měli skoro všechno tažené koňmi, zatímco Německo už bylo téměř plně motorizované. Co si, prosím, o tom všem myslíte? Tomáš
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Odpovím takto: Německo s radostí zařadilo do sestavy wehrmachtu naše tanky a s nimi úspěšně útočilo na Francii v roce 1940. Nepodceňujme, prosím, naši armádu a nepřeceňujme wehrmacht, která v té době měla skutečně kvalitních tanků pouze pár desítek. Ostatně - koně fungovali v rámci wehrmachtu ve statisícových počtech ještě v době východního tažení. Zásadní rozdíl byl v letectvu. 23.9.2008 11:56
OTÁZKA: Dobrý den, nedoporučil by jste lidem, kteří se o tuto část našich dějin zajímají, nějakou dobrou knihu (aby to neznělo jako reklama...) Dále jaký je dnešní pohled na plk. E. Moravce a jeho paměti (Špion, kterému nevěřili). Díky. Lukáš Lánský
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Doporučil bych - pokud se Mnichova týká - Bořivoje Čelovského - Mnichovská dohoda. Vynikající a doposud nepřekonaná práce. Prosím, nepleťte si Emanuela Moravce a Františka Moravce!!! Špion, jemuž nevěřili, jsou silně kontroverzní vzpomínky Františka Moravce, editované jeho dcerou paní Disherovou! Emanuel Moravec doposud není dostatečně zpracován. To, co máme, je povrchní a uspěchané. Rozhodně však nebyl postavou pouze zločinnou a hodnou šibenice. Jeho negativní vlastnosti však nakonec převážily a dnes je obnecně nazýván apoštolem národní zrady. 23.9.2008 12:02
OTÁZKA: Myslíte si že byla chyba, že jsme se nebránili? David
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Osobně se domnívám, že ano. 23.9.2008 12:03
OTÁZKA: dobrý den, v čem vidíte hlavní problémy případné československé obrany proti německému útoku? david
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Anšlus Rakouska - na jihu byla opevnění nehotová. To zcela měnilo dosavadní koncepci a odkrývalo náš "měkký podbřišek". Současně naše letectvo, jehož technická úroveň výrazně zaostávala za luftwaffe. 23.9.2008 12:05
OTÁZKA: Dobry den, muzete doporucit nejakou publikaci, ktera by se v ctive forme podrobneji zabyvala udalostmi po Mnichovu - tedy obdobim druhe republiky? Osobne mi prijde, ze toto obdobi je z piety k Masarykovskemu ceskoslovensku pomerne hodne prechazeno, i pres (pro me) desivy spolecensky vyvoj, ktery v tech nekolika malo mesicich probihal. Predem diky za pripadny tip. Vitek Koutensky
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Gebhart, Kuklík: Druhá republika (Paseka), titíž Velké dějiny zemí Koruny české díl XVa. Také např. Jan Rataj. 23.9.2008 12:07
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě,proč vůbec Němci uvažovali o útoku přes hory na severu,když se jim nabízela mnohem snažší cesta z Rakouska? Adámek
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Wehrmacht chtěla hlavní opevnění obejít - a ne se jimi probíjet. Nejdůležitějším úderem v případné válce měl být severojižní směr - odříznutí Moravy od Slovenska, takže úder ze severu byl při dodržení propozic Fall Grün nezbytnou nutností. Další tři německé atrmády měly útočit od severozápadu a západu. 23.9.2008 12:09
OTÁZKA: Zabýval se už někdo mírou loajality sudetských Němců k armádě, zejména ve vztahu k prvorepublikové leginářské tradici, která byla s požadavky věrnosti státu v dosti značném rozporu? Vanguard
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Blíže nikoliv. Nicméně počet sudetských Němců, kteří uposlechli mobilizačního rozkazu byl nakonec vyšší, než původní prognózy. První den nastoupilo asi 25%, pak se počet zvyšoval, až dosáhl cca 60%. 23.9.2008 12:11

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.