Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Historik Jan B. Uhlíř

Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu
velikost textu:
vydáno 23.9.2008 11:00
Spolu se 70. výročím mobilizace armády proti hitlerovskému Německu se opět objevuje řada otázek. Mělo se Československo bránit? Jak by střet probíhal a kde by útočící nacisté narazili na největší odpor? Kdo další by se do bojů zapojil? On-line odpovídá historik Jan B. Uhlíř.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 23. září 2008 do 11:11

OTÁZKA: Dobrý den, jste nějak příbuzný s historikem profesorem Dušanem Uhlířem? Fx
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Bohužel nikoliv. 23.9.2008 11:01
OTÁZKA: Považujete Mnichov za horší než srpen 1968? Max
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Z mnoha důvodů ano. Osobně se domnívám, že bez Mnichova by k srpnu možná vůbec nedošlo. 23.9.2008 11:03
OTÁZKA: Jak si vysvětlujete obrat Emanuela Moravce? Emanuel
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Myslím, že Emanuela Moravce je třeba vnímat kontinuálně. Podle mého názoru byl pro něj Mnichov sice zásadním úderem, své sympatie autoritativním režimům však již projevoval nejpozději v polovině 30. let. Domnívám se rovněž, že Moravec se cítil zrazen nejen jako Čechoslovák, ale že postoj Západu nesl mimořádně těžce jako osobnost, která propagovala po celou dobu působení v médiích aktivně naše spojenectví s Francií a SSSR a zněj vyplývající závěry. 23.9.2008 11:07
OTÁZKA: Dobrý den, domníváte se, že kdyby Československo nepřijalo "mnichovský diktát" a rozhodlo se bránit republiku proti Hitlerovi, byl by to pro Francii a Velkou Británii pádný důvod, proč nedodržet smlouvu o vzájemné vojenské pomoci? A že bychom byli západními mocnostmi (do doby, než by se Hitler zcela projevil) považováni za toho, kdo zavinil vznik II.světové války? Nebyl Beneš v tomto smyslu vydírán? Bouše
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Československo a Beneš byli skutečně Západem vydíráni a označováni za potenciální důvod k evropskému válečnému konfliktu. V případě nepřijetí Mnichova by Francie svou smlouvu nepochybně nedodržela. 23.9.2008 11:09
OTÁZKA: Dobry den, chtel bych vedet jak velke nebezpeci pro nas predstavovala nemecka mensina v CSR v pripade valecneho konfliktu s Nemeckem? Myslite si, ze by jsme museli tzv.valcit na dvou frontach? Dekuji. Stepan
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Takzvaná pátá kolona byla sice mimořádně nepříjemná, v případě vypuknutí rozhodujících bojů by však její působení rozhodně nebylo fatální, pakliže by se neuchýlila k programovému ničení komunikačních prostředků či zásobovacích tratí čs. armády. 23.9.2008 11:11
OTÁZKA: Považujete za správné, že jsme se nebránili? Já se domnívám, že bychom byli poraženi. Ale zase když vzpomeneme jak vzdorovali Finové Sovětskému svazu … black
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Žádný stát, který se nacistickému Německu postavil se zbraní v ruce, nezanikl. To je však dnešní konstatování. V době Mnichova se prezident oprávněně obával, že by mohlo dojít k národnímu masakru. Moc bych si přál, abychom se bránili, vše by nepochybně vypadalo jinak. Rozhodnutí nejvyššího velitele čs. branné moci, které nebylo vydáno izolovaně, ale po důkladném rozboru situace s armádnímki špičkami, hodnotilo tehdejší situaci realisticky. 23.9.2008 11:14
OTÁZKA: Kde by podle vás nacisté v případě útoku narazili na největší odpor? anonym
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Zřejmě čekáte, že budu konstatovat, že tam, kde byly dokonale vyzbrojené a připravené pevnosti. Samozřejmě. Domnívám se ovšem, že wehrmacht by byla odhodlaností a schopností čs. armády bránit svou zem překvapena, možná i šokována, na všech úsecích. 23.9.2008 11:16
OTÁZKA: Bylo vítězstvím Edvarda Beneše, když odolal nátlaku Výboru na obranu republiky a dalších? Nebo byl zbabělec, že nechtěl republiku bránit? Twisp
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Stejně jako pro čs. branná moc potřebaovala k vyklizení pozic více odvahy než k boji s nepřítelem, i vrchní velitel - prezident - musel cítit totéž. Netroufám si označovat Edvarda Beneše za zbabělce, neboť nikdo z nás naprosto netuší, jakou odpovědnost nesl - v podstatě sám - na svých bedrech. Ostatně, který z našich prezidentů byl v podobně složité situaci - a jak obstál. Hácha, Svoboda... 23.9.2008 11:19
OTÁZKA: Zdravim, co by se stalo v priprade, kdyby jsme neprijali Mnichovsky diktat a zacali se branit? Na boj jsme byli dobre pripraveni a dostatecne odhodlani. Urcite nejakou dobu jsme mohli odolavat proti Hitlerovi a tak i ziskat cas na vyjednavani a prehodnoceni situace o Mnichovske dohode predevsim ze strany Francie(vzdyt i tam bylo ve vlade hodne odpurcu diktatu) a take vliv toho, ze SSSR stalo za nami. Dekuji. Stepan
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Domnívám se, že bychom v podstatě byli nuceni podstoupit boj na třech frontách - nejen proti Německu, ale současněi proti Polsku a zřejměi Maďarsku. Čs. vojenská doktrína vždy počítala s tím, že za námi bude stát Francie - a po roce 1935 i SSSR. Na izolovaný konflikt jsme nebyli připraveni. Osamocený krvavý konflikt by podle mého názoru sice položil mimořádně slavné tradice, nicméně by v konkríétní chvíli z našeho pohledu - pokud bychom nezvítězili - nic neřešil. Otázkou zůstává, odhodlali-li by se němččtí důstojníci po útoku na Československo k protihitlerovskému puči, jak plánova tejdejší pplk. Hans Oster z Abwehru. Pak bychom svou rozhodností zřejmě zabránili vzniku II. světové války. To je však pouhá teorie - a s ní historikové, včetně mne, operují neradi. 23.9.2008 11:24
OTÁZKA: Proč si myslíte, že panuje obecná představa, že Emil Hácha byl zločinec. Podle mého názoru to byl nesprávný muž na nesprávném místě v nešťastnou dobu. Přitom s vysokým morálním kreditem, který nikdy neudělal nic, co by bylo proti dobru českého národa. Je škoda, že dopadl tak, že na něj močili dozorci. Lukáš
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Domnívám se, že vtomto ohledu dodnes valná část populace podléhá marxistickým historikům, jejichž teze jim vtloukala do hlavy socialistická škola. Lidé narození po roce 1989, aniž bych se jich chtěl jakkoli dotknout, nerozlišují Emanuela Moravce od motýla Emanuela a o Emilu Háchovi netuší, že vůbec existoval. Není to vina pouze nás histotiků, ale i školského systému - a v neposlední řadě obecného povědomí v rodinách. 23.9.2008 11:27
OTÁZKA: Vnímáte Edvarda Beneše za celou jeho politickou kariéru kladně? Edafon
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Na přímo položenou otázku přímá odpověď - ne. 23.9.2008 11:28
OTÁZKA: Mňa by zaujímalo, aký postoj podľa vás zastávali slovenské politické špičky k mobilizácii. Zo spomienok predkov viem, že obyčajní ľudia rukovali radi a chceli republiku brániť. vojtech
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Zatímco v době mnichovské krize byl národ a stát - s výjimkou přívrženců SdP - jednotný, po okupaci pohraničí se s nastupujícím trialismem situace radikálně obrátila. Nikdy bych Slovákům a Slovensku, ani politickým špičkám, nepodsouval, že by nechtěli republiku bránit. 23.9.2008 11:30
OTÁZKA: Dobrý den.Trochu jsem to přehnal,ale..........prosím o komentář.Beneš naštval Poláky tím,že v lednu 1919 bez vyhlášení války,poslal legionáře na Těšínsko.Wilsonovi zatajil počet Němců u nás,k Sudetům se choval jak k nepřatelskému území/dojnásobná nezaměstnanost,minimum státních zakázek pro zdejší podniky/...hlavním viníkem Mnichova je Beneš a jeho prolhaná politika.Beneš byl nacionalista ,byl prezidentem pouze Čechů.Statními záměstnanci v Sudetech a na Těšínsku byli jen Češi.Kupování děcek do českých škol a vyhazování Poláků z práce...toť Benešova politika na Těšínsku.Ve Stonavě na Těšínsku první děcka do české školy šly až v roce 1936.Bylz to děcka místních alkoholiků a bezzemků/dostaly knížky zdarma a taktéž příspěvek na ošacení./ Beneš je hlavní příčinou Mnichova. Dežo
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Pakliže by Edvard Beneš byl zodpovědný za vše uvedené, byl by mocným kouzelníkem. Nebyl! Vše je třeba vnímat v souvislostech. K ničemu takovému by nedoošlo, pakliže by nedošlo k rozpadu monarchie atp. 23.9.2008 11:32
OTÁZKA: Dobrý den, jako historik mi určitě dokážete zodpovědět následující dotaz. Před 2 sv. válkou nás víra pouze v jedny spojence přivedla do průšvihu. Nechci srovnávat současnost a 2. sv., ale nepřipadá vám dnes nebezpečné v otázce obrany spléhat pouze na jednu stranu (EU) ? Osobně bych uvítal spolupráci na více stran, proto plně podporuji americký radar (navíc některé evropské státy dodržování uzavřených smluv již předvedly před Mnichovem). A že jsem zapomněl na NATO ? Vždyť NATO je minimálně z 75 % USA, bez kterých je NATO víceméně neakceschopné. Jindra
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Od vzniku ČSR jsem nikdy nebyli vojensky, ani politicky zcela nezávislí. Francie, SSSR, NATO... Problém bych viděl jinde - Evropa pozbyla pudu sebezáchovy a já se děsím důsledků, které možná zažije ještě naše generace (jsem roč. 1972). Myslím, že na zpytování svědomí je už pozdě. 23.9.2008 11:36
OTÁZKA: Kdyby jste měl tu možnost rozhodnout, zda i po podepsání smlouvy o nás bez nás radši němce pustit nebo se opevnit a nepouštět i přes nepodporu ostatních států nechal by jste to tak jak to dopadlo nebo zakempit a bránit se dokud to jde a doufat že si to osatní rozmyslí a dojdou pomoct? Dawe
Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu ODPOVĚĎ: Kdyby bylo na mně, bránil bych se do posledního dechu! Žádná pomoc by však nepřišla. 23.9.2008 11:37

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.