Historik Prokop Tomek
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 15. října 2008 do 9:45
OTÁZKA:
Dobrý den,
Zajímá mne, zda M. Kundera podepsal svou výpověď s udáním špióna na policii.
Jurajda
ODPOVĚĎ:
Archivní dokument nalezený a zveřejněný není podepsaný Milanem Kunderou. Nejedná se o výpověď ale o hlášení policisty - příslušníka Sboru národní bezpečnosti.
15.10.2008 9:06
OTÁZKA:
Dobrý den. Můžete popsat nějaké případy odvlékání agentů z Rakouska do Československa?
Northman
ODPOVĚĎ:
Je to například únos Karla Grubera a Karla Bednáře z Vídně 10. října 1952. Karel Gruber byl později v Československu popraven. Dalším byl Josef Fuchshuber, legendární převaděč, unesený 21. dubna 1953 v Rakousku. Odsouzen na 25 let, v roce 1956 ale úspěšně utekl z vězeňského tábora Vojna a dostal se zpět do Rakouska.
15.10.2008 9:10
OTÁZKA:
1)existuje soudní spis o odsouzení Dvořáčka?
2)pokud ano, jsou v něm výpovědi Militké, Kundery, Dlaska, SNbáků, kteří přijímali oznámení?
3)Je v těchto výpovědích uvedeno, kdo Dvořáčka Oznámil?
3)Proč se spis nezveřejnil,ale do médií se dala jen Kunderou nepodepsaná listina?
4)Je tzv.historik Hradílek příbuzným Militké?
5)Pokud ano, poažujete jej za věrohodného?
ix.
ODPOVĚĎ:
Materiály k případu Dvořáčka jsem nestudoval, proto se nemohu k tomuto konkrétnímu případu vyjádřit. Připomínám téma této diskuse. K bodu 5: Adama Hradilka považuji za věrohodného.
15.10.2008 9:15
OTÁZKA:
Kolik lidí měl generál Moravec k ruce pro výpravy "na smrt" do Československa? A kudy vedly nejtypičtější stezky kurýrů přes hranice?
007
ODPOVĚĎ:
Každá ze zpravodajských skupin měla okruh svých kurýrů, který se podle ztrát doplňoval. Bylo to okolo deseti lidí. Zpravodajských skupin bylo ale víc: vedli je Rudolf Drbohlav, Jaroslav Kašpar, František Moravec a další. V aktuálním okamžiku byli do Československa vysílány desítky lidí. Nešlo jen o ztráty v Československu, někteří kurýři byli vyřazeni pro nevhodnost, nebo sami nakonec odmítli jít na misi.
Cesty do Československa se často odvíjely od osobních zkušeností kurýrů nebo jejich převaděčů. I v zahraničí existovali profesionální převaděči, kteří provázeli jen jiné kurýry. Možno jmenovat Třístoličník u Nového Údolí na Šumavě, nebo Halámky v Jižních Čechách.
15.10.2008 9:21
OTÁZKA:
Dobrý den, je možné se o agentech-chodcích podrobněji dočíst v nějaké knize (kromě Příběhů železné opony od pana Navary) ? Popřípadě připravujete nějakou podobnou publikaci ?
Děkuji za odpověď
Honza
ODPOVĚĎ:
Souhrná práce zpracovaná podle historických zásad zatím nevyšla. Kromě pana Navary se problematice hodně věnoval Karel Pacner (Československo ve zvláštních službách). O kurýrech psal z osobní zkušenosti Otakar Rambousek. V Historii a vojenství 2/2007 jsem publikoval studii o přechodech hranic kurýry s pomocí balonů. Příští rok na jaře by měla v Muzeu hlavního města Prahy proběhnout výstava věnovaná speciálně kurýrům. Probíhá výzkum a přinese určitě zajímavé publikované výsledky.
15.10.2008 9:26
OTÁZKA:
Ahoj Prokope, da se aspon odhadnout do jake miry (v procentech) je ten pripad s panem Kunderou pravdivy? Preji mnoho uspechu v dalsim badani. honza
tyl
ODPOVĚĎ:
Ahoj Honzo! O jeho pravdivosti jsem přesvědčen.
15.10.2008 9:27
OTÁZKA:
V odpovědi na otázku zda existuje soudní spis uvádíte, že jste materiály nestudoval. V jiné své odpovědi popisujete nalezený archivní dokument. Nevnímáte rozpor?
ix.
ODPOVĚĎ:
Nestudoval jsem celý komplex materiálů, který byl popsán například v časopise Respekt. Samotné hlášení jsem viděl v originále, navíc byl tento dokument publikován.
15.10.2008 9:33
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik agentů-chodců u nás po roce 1989 obdrželo nějaké státní vyznamenání, případně jaké. Děkuji
Boris
ODPOVĚĎ:
Pokud vím, kurýři státním vyznamenáním poctěni nebyli. Vyznamenáni byli jejich nadřízení, byli to vojáci a po listopadu 1989 byli povyšováni a vyznamenáváni, často im memoriam. Například František Bogataj (Řád M.R. Štefánika), Jaroslav Kašpar-Pátý (Řád TGM), František Moravec (Řád M.R. Štefánika) a další.
15.10.2008 9:36
OTÁZKA:
Ti lidi se obratili proti vlastni zemi. Mozna v neco verili, ale nemuzete prece nekoho pracujiciho proti svemu statu vnimat jednoznacne kladne.
pochybovacnafintilka
ODPOVĚĎ:
Člověk má právo se postavit proti diktatuře, zvláště v době, když tato diktarura zabíjí nevinné (Heliodor Pika, Milada Horáková...)
15.10.2008 9:37
OTÁZKA:
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, proč nebyly údaje z případu agenta- chodce Dvořáčka konfrontovány se soudním spisem? Dle informací médii o něj dosud nebylo požádnáno. Proč?
Druhý dotaz: Je možné nepřímý důkaz a svědectví z druhé ruky po 15 letech od smrti svědka, považovat za dostačující zdroje ke konstatování, že se nějaká historická údálost odehrála, tak jak je Ústavem pro studium totalitních režimů prezentováno?
Děkuji
Rita H.
ODPOVĚĎ:
Nechci odmítnout odpověď, ovšem opakuji, sám jsem tuto kauzu nezpracovával, upozorňuji na odlišné téma této diskuse, navíc na ÚSTR již nepracuji, takže dotaz musí být směřován tam.
15.10.2008 9:40
OTÁZKA:
dobry den,
zajimalo by mne kolik agentu chodcu bylo odhaleno STB a kolik jich zustalo neodhaleno. Mohl byste tato cisla porovnat s uspesnosti misi vysadkaru za 2. svetove valky?
marcel
ODPOVĚĎ:
O neodhalených nevíme, archivy v USA, Velké Británii a Francii zůstávají prozatím k této problematice uzavřeny. Odhaleno bylo okolo 500, ale stále se objevují nová jména. Výsadky z Velké Británie byly méně početné a výsadek byl mnohem složitější. Výsledky těch válečných výsadků jsou známé ale nelze na místě říci přesné číslo.
15.10.2008 9:42
OTÁZKA:
Dobrý den,
1)nevíte kdy probíhal proces s Dvořáčkem? Ráda bych si ho vyhledala
v tehdejším tisku.
2)jak si vysvětlujete, že Militká a Dlask nebyli nijak postižení? Strýc za podobný případ - nechal přespat spolužáka a neoznámil- dostal 6 let a odseděl si je.
anonym
ODPOVĚĎ:
Proces probíhal v září 1950 ale většina procesů s kurýry nebyla příliš medializována. Výjimkou byly některé vytipované kauzy pro odstrašení. K postihu nemuselo dojít právě díky oznámení. Poskytnutá pomoc bez oznámení byla, jak i uvádíte, samozřejmě naprosto běžně tvrdě trestána.
15.10.2008 9:46
OTÁZKA:
Dobrý den , jaká byla hlavní náplň činnosti agentů-chodců. Byl to sběr informací,nebo i převádění lidí mířících do emigrace ap.
Martin Novák
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v drtivé většině sběr informací, budování sítí spolupracovníků z místních lidí k dalšímu sběru, nebo ukrývání odob, přinášení radiostanic a hledání a výcvik jejich obsluh z místních lidí (zejména pro případ války), převádění lidí, přenášení vzkazů, dopisů... Ozbrojené operace téměř vůbec.
15.10.2008 9:48
OTÁZKA:
Dobrý den, ví se kolik takových agentů chodců překročilo naše hranice. A byli ve svých misích spíše úspěšní, či se většina setkala s udavači?
Blanka ze Strašnic
ODPOVĚĎ:
Zadržených bylo na 500, celkové číslo tedy může přejít tisíc. Řada z kurýrů přecházela opakovaně. Hodně jich bylo neúspěšných, když ne při pravní cestě tak později. Udavačů bylo dost, ale i sám pohyb v tak hlídané zemi s mnoha kontrolami byl nebezpečný. Bez zahraničních archivů se celou pravdu nedozvíme.
15.10.2008 9:50
OTÁZKA:
Dobrý den, pane Tomku
Nemohu se smířit s tím, že si historik osobuje právo hodnotit činy lidských jedinců a celých společností před mnoha desetiletími dnešníma očima. Nemohu přijmout, že ze špionů, agentů a diverzantů se dnes dělají hrdinové a to právě díky ústavům, jako je ten váš. Ti lidé konali v jisté době, byli připraveni škodit většinové společnosti, ani ne pět let po válce se spojili s bývalými nepřáteli azcela nepokrytě věřili v to, že studená válka se změní ve válku skutečnou, tedy ve válku, proti lidem vlastní země. Co mi k tomu můžete říct. za odpověď děkuji.
pierre.paysan
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, Váš názor je ahistorický, opakuji, že III. odboj probíhal v době teroru, který nastolila vládnoucí KSČ. Tyto události je třeba vnímat v dobovém kontextu. Koho myslíte bývalými nepřáteli? Francii, Velkou Británii, USA? S německou zpravodajskou službou žádní kurýři nespolupracovali. A odpovědnost za studenou válku a hrozící skutečný konflikt hledejte také jinde.
15.10.2008 9:53
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
