Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Politolog Filip Tesař

Filip Tesař
velikost textu:
vydáno 31.7.2008 11:30
Bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžič, zatčený minulý týden v Bělehradě, dnes poprvé stane před haagským tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Nejspíš jen vyslechne obžalobu, samotný proces začne za několik měsíců. Jaký má lapení "bosenského řezníka" význam pro Balkán a Evropu? Co lze od soudu čekat? Zeptejte se odborníka z Ústavu mezinárodních vztahů Filipa Tesaře.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 31. července 2008 do 11:48

OTÁZKA: Dobrý den. nezdá se vám,že tribunál v Haagu soudí podle narodnosti ? Srba odsoudí i když jsou pochyby o jeho vině. a u bosňanů a albánců toleruje zstrašování svědků apod. ,a pak tyto lidi osvobodí pro nedostatek důkazů ? Čučkin
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Dobrý den. Nedávno byl osvobozen Makedonec Ljube Boškoski. Bosenský Chorvat Tihomir Blaškić byl původně odsouzen na základě lživých důkazů (ty mimochodem poskytlo Chorvatsko, pravděpodobně aby zametlo stopy, jež mohly mířit k synu chorvatského prezidenta, toho času šéfa tajné služby, a ministru obrany), poté mu byl trest snížen na 9 let. Chorvat Zoran Kupreškić byl nejprve odsouzen ve stejném procesu, ale později zcela osvobozen: šlo o nesporný případ válečného zločinu, zabití cca stovky civilistů při útoku na vesnici. Tribunál se očividně snažil nalézt viníka a soudit i na základě nedostatečných důkazů. Tento případ svědčí o tom, že asi není rozhodující národnost, ale spíše závažnost zločinu. Ten případ byl nicméně pro soudce poučením a k ničemu podobnému zatím nedošlo, na druhou stranu to vede k tomu, že pokud nejsou v daném bodě obžaloby skutečně stoprocentní důkazy, obviněný nebývá odsouzen. O zastrašování svědků se důvodně hovoří v případě Ramushe Haradinaje, Albánce, na druhou stranu třeba v případě Rahima Ademiho, jiného Albánce, ani v nejmenším. Osvobozen byl také Fatmir Limaj a Bosňák Naser Orić byli osvobozeni, ale ne proto, že by docházelo k zastrašování svědků nebo že by svědků bylo málo: šlo o to, že nešla dokázat jejich velitelská odpovědnost (v Limajově procesu byli odsouzeni jiní, přímí vykonavatelé zločinu). Jiní Bosňáci odsouzeni byli. Celkově k nižším trestům než Srbové, ale myslím, že přece záleží na konkrétních činech, které jsou kladeny za vinu. Nelze předem říci, že bude odsouzen stejný počet z řad každého národa a ke stejné výši trestu. Doporučují Vám podívat se na www.un.org/icty, kde jsou obvinění i rozsudky, které dosud padly. O zastrašování svědků je slyšet ještě v jednom případě, a tím je proces s Vojislavem Šešeljem, což je Srb a zřejmě bude rovněž osvobozen. Řada svědků obžaloby z přípravnéh řízení stáhla své výpovědi, mnoho jiných výpovědi změnila a přešly na stranu obhajoby. Šešelj se přitom nijak netají s tím, že se po procesu vrátí do politiky. 31.7.2008 11:46
OTÁZKA: Dobrý den, může soud zakázat Karadžičovi, aby se hájil sám? Je to pravděpodobné? Z časových důvodů? Díky Zdena
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Dobrý den. Taková možnost tu je, spíš se však domnívám, že to bude podobné jako v procesu s Miloševićem. Budou se dodržovat procesní pravidla, která byla v této souvislosti už jednou zavedena (např. časové lhůty na výslech svědků) a bude dbát, aby výslech byl skutečně výslechem. Z časových důvodů spíš obžaloba předvolá méně svědků a rezignuje na dokazování viny v případech, kdy bude obtížnější dokazovat vinu. 31.7.2008 11:49
OTÁZKA: Dobrý den, může uvězněně R. Karadžiče a případného chycení R. Mladiče znovu vyvolat nějaké větší otřesy na Balkáně? Je Haagský tribunál všeobecně uznáván i na Balkáně jako nezávislý soud nebo bude jednání soudu v tomto případě vnímáno jako akt samovůle Evropské unie? Pavel Kučera
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Myslím, že ani proces s Karadžićem, ani s Mladićem žádný otřes nevyvolá, a už vůbec ne nový konflikt. Haagský tribunál je jako nezávislý uznáván všude víceméně shodně jako nezávislý jen částí společnosti, někdy docela malou, tou, která se sama z vlastní iniciativy zajímala a zajímá o to, co dělala jejich "vlastní strana" (možná kromě kosovskýchg Albánců, poněvadž dva nejvýznamnější obvinění, Fatmir Limaj a Ramush Haradinaj) byli osvobození). Podstatně větší část společnosti v Srbsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině (napříč národy) i Makedonii uznává, že tribunál je potřeba respektovat, ať už z politických důvodů, nebo kvůli tomu, že bez toho je ohrožena budoucnost apod. A část, řekl bych všeobecně menší, i když hlasitá, se proti tribunálu aktivně staví. Tribunál není spojován ani tak s EU (přestože EU dává spolupráci, tj. hlavně vydávání obviněných, jako podmínku přidružení a členství), spíše je spojován s USA. 31.7.2008 11:55
OTÁZKA: Věděly srbské úřady o Karadžičovi? Třeba aspoň v posledních letech? Spekulovalo se, že ano. A že vědí i o Mladičovi. A pokud o Karadžičovi věděly, co bylo impulzem, aby ho konečně vydaly? Díky za odpověď Oskar
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Všechno, co se dnes s určitostí ví, jsou drobty, a zbytek jsou spekulace. Některé spekulace nebo podněty k nim ovšem vyšly z politického zákulisí v Srbsku a může na nich být dost pravdy, je to přece jenom malá země, kde se politické špičky navzájem dobře znají. Tak tedy: úřady o něm v posledních letech pravděpodobně věděly, ale není jisté, zda stále, nebo zda mu několikrát přišly na stopu. Je také možné, že jednou nebo vícekrát, místo aby byl dán pokyn k jeho zadržení, přišel naopak pokyn varovat ho. O Mladićovi téměř jistě věděla po léta vojenská kontrarozvědka, která zůstala prakticky nezměněna ještě nějakou dobu po pádu Miloševiće. Lidé z kontrarozvědky mu nejspíš poskytovali krytí i později, ale je možné, že to dělali jako jednotlivci, z vlastní iniciativy, často z obdivu. Srbská vláda se snažila (nebo to alespoň veřejně tvrdil premiér Vojislav Koštunica) před dvěma roky přemluvit Mladiće, aby se tribunálu vydal sám dobrovolně, podobně jako jiní vojáci, on na to ale nepřistoupil a Koštunica neměl odvahu ho nechat zatknout. Impulsem pro zadržení Karadžiće bylo podle mne přesvědčení špiček Demokratické strany, že je to nutné udělat, protože jinak nebude pokračovat cesta k EU a DS ztratí voliče; zatčením přitom neriskovala své voliče (např. radikálové by riskovali podporu svých voličů), přiblížením k EU měli naopak naději na získání dalších voličů. To by tedy byla politická kalkulace možných zisků a ztrát. Myslím ale, že část politiků DS to udělala i proto, že to podle nich bylo správné. Konečně, DS byla jen omezeně spojena s nacionalismem, udržovala si vůči němu spíše odstup, takže zadržení a vydání Karadžiće pro ně není nijak zvlášť emotivní záležitost. 31.7.2008 12:04
OTÁZKA: je Balkán pořád potenciálně výbušným regionem? Poučil se z krvavé války, nebo hrozí další konflikty? Jak velkým testem bylo vyhlášení nezávislosti Kosova? A bude o odtržení reálně usilovat i Republika Srbská v Bih? Díky Zuzana
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Potenciálně výbušný Balkán je, ale ten potenciál je značně snížen. Hovoří pro to určité vstupní podmínky, např. stabilní hospodářský růst, který v posledních letech prodělávají všechny země, kde došlo ke konfliktu (Kosovo jen v posledních dvou letech a v průměru asi dvakrát nižší než jiné země, tj. v jeho případě cca 3-3,5%-ní růst HDP ročně)statisticky značně snižuje pravděpodobnost násilného konfliktu. Myslím, že se všechny země i většina obyvatel poučila. Např. Bosnou a Hercegovinou, která je stále etnicky nejsmíšenější zemí na Balkáně, nacionalismus nijak zvlášť nehýbe. Spousta lidí se vrátila i tam, kde žijí v menšině, z vlastní zkušenosti vím, že i např. Srebrenica je dnes multietnickým městem. Nechci skutečnost malovat na růžovo, ale vím, že turistika, obchod, nakupování, ale většinou ani školství se dnes národnostním hlediskem opravdu neřídí. Lidé jedou na dovolenou podle kvality a ceny, nakupují podle kvality a ceny, děti posílají do škol většinou podle kvality (a samozřejmě možností), obchodní partnery hledají podle kvality, ceny a spolehlivosti. Vyhlášení nezávislosti Kosova bylo jistým testem, ale jen menším (Srbsko dávalo jasně najevo, že nehodlá přistoupit k žádným násilným opatřením). Technicky proběhl dobře. Skutečným testem bude ovšem samotná nezávislost. Myslím, že Republika srbská o odtržení reálně uvažovat nebude - podle sociologických průzkumů by ji podpořila značná část místních Srbů, ale ne za cenu konfliktu. Konflikt tedy pro žádnou politickou stranu není perspektivní cestou. Zbývá tedy ústavní cesta, kde se dá nezávislost zablokovat. Osobně si spíš myslím, že srbští politici v Republice srbské se budou snažit buď obnovit určité ústavní mechanismy, které loni zrušil Vysoký představitel Miroslav Lajčák, a hlavně budou Kosovo a potenciální hrozbu odtržení používat jako zbraň proti zrušení Republiky srbské, o což dlouhodobě usilují někteří bosňáčtí politici. 31.7.2008 12:16
OTÁZKA: Mají bosenští Srbové právo na svůj vlastní stát? Ladislav
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Myslím, že mají, neexistuje ovšem žádná globální autorita, která by byla pověřena naplňováním tohoto práva. Praxe a realita mají obvykle rozhodující vliv, právo je pouze potenciální. Záleží na konkrétních okolnostech, jak toto právo realizovat. Myslím, že Republika srbská, jaká existovala v letech 1992-1995, byla do velké míry postavena na hromadných zločinech (i když, vrátíme-li se k praxi a realitě, i vznik Izraele v podobě z roku 1948 i v podobě dnešní byl ovlivněn hromadnými zločiny). Od roku 1995 existuje RS na základě mezistátní dohody a jako součást ústavního uspořádání Bosny a Hercegoviy. Pokud se ústavní cestou z BaH vyváže, proč ne? Je ovšem dobré vědět, že Republika srbská dnes ústavně není srbským národním státem, nýbrž národním státem Srbů, Bosňáků i Chorvatů, tak jako celá BaH. 31.7.2008 12:21
OTÁZKA: Dobrý den, pane tesaři. Skončí podle Vás v Haagu i Mladič a Hadžič? Pokud ne, má i tak Srbsko šanci na vstup do EU? Že se prostě na Mladiče "zapomene"? Josef
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Osobně si myslím, že je nejpravděpodobnější, že Mladić i Hadžić v Haagu skončí. Mladić může zemřít (je už starý a má zdravotní potíže, prodělal v minulosti infarkt, možná dokonce dva), nebo také spáchat sebevraždu. Myslím si také, že je pravděpodobnější, že pro cestu Srbska do EU (nejprve pro odblokování prozatímní dohody k asociační dohodě, pak pro získání statusu kandidátské země) nebude nutné Mladiće přímo zadržet, ale přesvědčit členské stát EU, Evropskou komisi a žalobce haagského tribunálu o tom, že se o to skutečně snaží. To by nemuselo být obtížné, poněvadž momentálně existuje politická vůle, což je nejdůležitější. Nejvíce principielní je v této otázce Nizozemsko, a to kvůli vlastnímu máslu na hlavě v případě Srebrenice (postup tehdejší nizozemské vlády vyvolal v Nizozemsku velké rozhořčení). Je na ostatních členských zemích, aby Nizozemce přesvědčili o nějakém kompromisu. V případě podpisu asociační dohody se povedlo slovinskému předsednictví, posuzování přihlášky do EU a toho, zda Srbsku přidělit kandidátských status, může docela dobře vyjít na předsednictví české, v tom případě uvidíme, zda čeští politici o podpoře Srbska jenom mluví, nebo zda pro to dokáží něco udělat. Že by se na Mladiće jen potichu zapomnělo, to si nemyslím. 31.7.2008 12:28
OTÁZKA: Zdravím, řekl jste, že Haag možná z časových důvodů vybere jen ty "nejkřiklavější" případy, které budou stačit ke Karadžičově odsouzení. Není to chyba? Nemá plnohodnotný proces, který by se, pravda, mohl táhnout léta, naprosto zásadní význam pro Balkán a Evropu? Nemělo by v případě Karadžiče zaznít všechno? Jak dlouho by to pak podle Vás mohlo trvat? Martin
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Nemyslím, že by obžaloba rezignovala na nějaké body obžaloby. Dost možná však vypustí některé případy zločinů, které měly příslušné body dokazovat, a u kterých např. nejsou k dispozici vhodní svědci apod. přesto si myslím, že půjde o plnohodnotný proces. Karadžić nebude souzen za morální odpovědnost, politickou propagandu, ideologii apod. To nebyl ani žádný jiný z obviněných. Velmi stručně řečeno, může být souzen za činy, k nimž dal pokyn, nebo kterým nezabránil, ačkoli o nich věděl a zabránit jim z titulu své funkce mohl. Nelze ho tedy paušálně spojovat se vším, co spáchali Srbové během války, kdy byl on prezidentem Republiky srbské, i když nepřímou, politickou zodpovědnost za to v podstatě má, otevřel k tomu cestu a svými postoji to povzbuzoval. Možná, že by proces (bez odvolání) mohl skončit do konce roku 2010, i kdyby mělo zaznít úplně všechno, co má obžaloba připravené. Záleží na taktice Karadžićovy obhajoby, myslím, že obžaloba se bude přizpůsobovat toku procesu. 31.7.2008 12:34
OTÁZKA: Nebyla podivná Miloševičova smrt v cele snahou o vybudování srbského hrdiny ze strany jeho příznivců ? Nečeká Karadžiče podobný osud ? Ondra
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Pokud mám k dispozici nějaké informace, ovšem neoficiální, tak Milošević záměrně užíval určité kontraindikativní léky, které vyvolávaly zdravotní potíže, aby k sobě připoutal pozornost a ukázal tribunál jako nemorální ("soudí těžce nemocného člověka"), a aby tím mohl proces natahovat (aby nebylo neúměrně narušováno právo na spravedlivý proces, tj. aby se proces netáhl neúměrně dlouho, dostala obžaloba pevný konečný termín s tím, že co stihne, stihne, a co ne, prostě nestihne). Na tuto riskantní taktiku ovšem doplatil. Karadžić může sice uvažovat o něčem podobném, těší se však - soudě podle prohlídky, kterou prodělal nyní v Bělehradě - lepšímu zdraví a také bych řekl, že soud bude na něco takového připraven a bude to mnohem více hlídat. 31.7.2008 12:38
OTÁZKA: Proč se všecha vina za valku haže na srby a ostatní jsou bez trestu? Jirkacs
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Podívejte se na www.un.org/icty, tam jsou všechna vznesená obvinění i rozsudky. Uvidíte, že potrestáni byli i Chorvaté, Bosňáci, Albánci. V průměru méně než Srbové, ale určitě se nedá říci, že by ostatní byli bez trestu. 31.7.2008 12:39
OTÁZKA: Zdravím. Můžete stručně popsat vztah balkánských národů k Albánii (nemyslím ke Kosovu)? Jak je to vůbec s ambicemi některých Albánců "ukrojit" části území z Makedonie, Řecka a Černé hory? Kdo jsou vůbec tito expanzivní Albánci? Tvoří velkou skupinu albánského obyvatelstva. Je to dost otázek, klidně mě odkažte na nějaký pokud možno snadno dostupný materiál. Díky LZ
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Obávám se, že tato otázka sem nepatří, rád Vám odpovím soukromě, teď z časových důvodů dám přednost jiným. Napište mi na filip.tesar@email.cz, odpověď však čekejte asi až po neděli. 31.7.2008 12:41
OTÁZKA: Dobrý den, chci se zeptat proč se doba samotného procesu odhaduje na několik let? Norimberský proces trval rok a při vší úctě k bálkánským obětem, řešil daleko horší věci. Není to trochu kostnaté? Děkuji Radim Janoš
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Norimberský i tokijský proces se trochu lišil. Byla tam přimíchána i politická odpovědnost, zločiny byly očividně velmi dobře organizovány, byly velmi závažné, souzeny byly jen politické a vojenské špičky, u nichž byla od počátku vcelku nesporná velitelská a funkční odpovědnost a většina byla souzena za totéž. Zjednodušeně řečeno, nebylo potřeba tolik dokazovat, do jisté míry se vystačilo i jen s odkazováním, obvinění se, pokud vím, nesnažili zdržovat, někteří se bránili mlčením, což soud urychlovalo. Mnohé soudy s dalšími nacistickými zločinci se táhly také velmi dlouho, déle než norimberské a tokijské. 31.7.2008 12:45
OTÁZKA: Proč EU není schopna prohlédnou snahy Albánců o vytvoření tzv Velké Albánie? Očekáváte podoný vývoj v Makedonii? Proč se neměří stejným metrem oběma stranám a raději se podporuje pseudostát založený na mafiánských strukturách. Co říkáte kroku č. vlády, která tento stát uznala? Je to ostuda, takto se zachovat vůči Srbům, jednomu z mála národů, který při nás stál v těžkých dobách. 33
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Odpovím Vám rád soukromě, napište mi na filip.tesar@email.cz, bohužel nemám mnoho času a dám přednost otázkám, které souvisejí s tématem rozhovoru, což je Radovan Karadžić a jeho proces. 31.7.2008 12:48
OTÁZKA: proč vedle Karadžiče nestanul před soudem i vůdce UCK dnes president Kosova. Vždyť UCK se mnohdy dopouštěla větších zvěrstev. Vždyť to byla UCK, která svými bojůvkami rozbijela celistvost bývalé Jugoslávie. iranec
Filip Tesař ODPOVĚĎ: Máte na mysli Hashima Thaciho, premiéra, ne prezidenta Kosova. Nikdo není v Haagu souzen za rozbíjení státu ani za ozbrojenou vzpouru apod., pouze z přímé zodpovědnosti za zločiny, k nimž v takovém případě došlo, a to pouze za následující: porušování ženevských konvencí z roku 1949, porušovní mezinárodních pravidel vedení války, genocidu a zločiny proti lidskosti, jak jsou definovány v mezinárodním právu. Srbská vláda obvinila Thaciho v roce 1997 z terorismu, na základě toho, že se zúčastnil nedokonaného pokusu o přepadení policejní směny (k útoku nedošlo, policejní dodávka jela jinudy) a na základě toho, že byl v kontaktu s pachateli úspěšného pokusu o dva týdny později (i když po tom neúspěšném pokusu raději zmizel do zahraničí) a v nepřítomnosti ho odsoudila na 10 let. Zatčení a odsouzení v tomto procesu vypovídali později o vynucování výpovědí násilím (jeden z obviněných zemřel ve vězeňské nemocnici a jeho tělo nebylo ukázáno příbuzným). O vydání mezinárodního zatykače však srbská vláda požádala v březnu 1999, vzápětí kdy se Thaci stal hlavou albánské delegace na mírové konferenci, prosazoval podpis navržené dohody a bylo zřejmé, že ho podepíše; pravděpodobně doufala, že kdyby byl zatčen, hlavou zástupců UCK v albánské delegaci by se stal Adem Demaci, který dohodu odmítal. Pak by srbská strana, která podepsat nechtěla, neriskovala konflikt s NATO. Myslím, že důvody byly politické a rozsudek stál na chatrných nohou, protože před žádostí o mezinárodní zatykač Thaci veřejně cestoval do zahraničí, takže možnost i příležitost požádat o to byla. Podruhé obvinila srbská státní zástupkyně Thaciho po válce z genocidy nealbánského obyvatelstva na Kosovu. Podle mne má Thaci z této doby nesporně politickou zodpovědnost za vyhánění a další zločiny proti nealbánskému obyvatelstvu (ne za genocidu, protože k té nedošlo), ale vzhledem k tomu, že nikdy nebyl ani rozběhnut proces a obvinění si přehazovaly tři srbské soudy, až vyšuměl do ztracena, soudím, že ani srbská strana nebyla po pádu Miloševiće přesvědčena o tom, že je možné obvinění dokázat. Před pádem Miloševiće si příslušný srbský soud nedělal s dokazováním hlavu a odsoudil za spoluúčast na genocidě k vysokým trestům Clintona, Blaira, Solanu, Védrina apod. Příslušné obvinění proti Thacimu, Agimu Cekuovi a zvláštnímu zmocněnci generálního tajemníka OSN Bernardu Kouchnerovi je snůškou politické propagandy, střípků konkrétních zločinů a faktografických chyb (o obviněných se jednou píše, že byli tam a tam, o kus dále, že ve stejnou doby byli jinde, nebo že byli tam a tam a v té a té funkci, i když tam prokazatelně nebyli, odpovědnost za jeden a týž zločin se připisuje na jednom místě jednomu, na druhém druhému a na třetím někomu úplně jinému). Můžete si myslet o zaujatosti haagského tribunálu cokoli, ale pochybuji, že by takové obvinění v Haagu mohlo obstát, i kdyby byl obviněný Srb. Thaci byl mezi dubnem 1993 a březne 1998 mimo Kosovo, i když byl členem UCK. V květnu 1998 se stal šéfem Politické rady UCK, což bylo těleso mající za úkol politicky působit na albánské obyvatelstvo na obsazených územích, podřízené generálnímu štábu UCK, nikoli politické křídlo. Civilní správu obsazených území mělo od července 1998 na starosti podobné těleso, Rada pro civilní správu. Thaci byl členem generálního štábu UCK, ale nikdy nevelel. Těžko mu připsat přímou odpovědnost. Na počátku března 1999 se stal hlavou zástupců UCK na mírové konferenci. Opět - jaká odpovědnost? Počátkem dubna se stal premiérem stínové vlády, kterou sestavila UCK a některé kosovskoalbánské politické strany a hnutí. Sídlil v Albánii, UCK na Kosovu operovala jen ve formě izolovaných guerrillových skupin. Neměl praktickou možnost na situaci působit. Jako tzv. "premiér" jmenoval náčelníka generálního štábu UCK (kterou tato "vláda" povýšila na armádu tzv. "Republiky Kosovo"), můžeme tedy hovořit o tom, že byl vůdcem UCK. Dotyčná "vláda" ovšem byla jen souborem "ministrů", neměla praktické struktury, neměla příliš možnost v praxi působit. Přímou odpovědnost Thaciho za zločiny, k nimž nepochybně došlo, lze tedy opět dokázat jen stěží. Neříkám, že je nevinný, jen to, že přímou zodpovědnost nelze dokázat. Karadžić na rozdíl od Thaciho vládl reálným mocenským strukturám s celkem jasnou hierarchií. 31.7.2008 13:32

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.