ODPOVĚĎ: Bohužel nemůžete. Ječná ulice leží na území Pražské památkové rezervace, na němž Státní památková péče usiluje o udržení resp. navrácení tradičních staveních prvků a materiálů. Moje soukromá rada: Dejte přednost dřevěným oknům, plastová nepřinášejí žádné výrazné uživatelské výhody. Dodatkem chci připomenout, že v památkové péči se každý případ musí posuzovat individuálně ne paušálně. POkud Vaše okna nejsou od nikud vidět, lze předpokládat benevolenci ze strany schvalujících orgánů. 27.7.2001 11:11

ODPOVĚĎ: Podle mého názoru je návrh rekonstrukce Karlova mostu naddimenzovaný. Předpokládaný objem 250 až 400 milionů korun by znamenal daleko razantnější rekonstrukci nežli je ve skutečnosti nutná. Klub za starou Prahu proto sestavil tým specialistů, který má provést kvalifikovanou oponenturu předložených projektů. Pokud se ukáže, že rekonstrukce objektivně nutná je, sám rád na podobnou sbírku přispěji. Pokud nutná nění, viděl bych ve sbírce zneužití vlasteneckých a altruistických citů občanů ve prospěch zisku velkých stavebních firem. Sbírka je v každém případě předčasná. 27.7.2001 11:14

ODPOVĚĎ: Trochu mě mrzí, že bylo zveřejněno mé podezření, které je soukromé a které nemohu prokázat. Co je v každém případě nápadné, je souhra a aktivní spolupráce mezi dravými, kapitálové silnými investory na jedné straně a orgány, které mají hájit veřejný zájem na straně druhé při prosazování investičních záměrů, které historické a přírodní hodnoty Prahy poškozují. Mohu připomenout ostudný případ výstavby zastupitelského úřadu v pražské Stromovce, projekt na zastavění bojiště na Bílé Hoře či nejnověj případ skupiny výškových budov na pankrácké pláni. Podle mého názoru odbory magistrátu, které mají hájit veřejný zájem tuto svoji zákonnou úlohu neplní dost energicky, benevolentně doporučují výjimky z územního plánu a odsouhlasují projekty podobné výše uvedeným. O příčinách tohoto jednání se můžeme pouze domýšlet. V této souvislosti chci poděkovat obětavé iniciativě Klubu za starou Prahu i dalších vznikajících občanských srdužení, které v mnoha kauzách vlastně suplují nedostatečné fungování výše uvedených orgánů. 27.7.2001 11:19

ODPOVĚĎ: O tomto případu nejsem blíže informován, takže nemohu dát konkrétní odpověď. "Pomníků komunismu" máme v Praze bohužel více. Připomínám monstrózní rušičku svobodných informací v podobě televizní věže od Václava Aulického, "zuby" v podobě výškových budov na pankrácké pláni atd. Jde o to, abychom dokázali zabránit v pokračování podobných případů. 27.7.2001 11:21

ODPOVĚĎ: Nezávidím ministru kultury jeho právo a povinnost rozhodnout v této věci. Stojí zde proti sobě dva názory a dva kulturní zájmy. Na jedné straně legitimní zájem paní Mládkové zvýraznit místo, kde bude umístěna její sbírka českého umění 20. století, na druhé straně neméně legitimní názor většiny památkářů, že skleněná krychle nad Sovovými mlýny není kompatibilní ani s architekturou budovy od Josefa Schulze ani s charakterem místa. Osobně jsem vyjádřil s projektem nesouhlas, a to zejména že může vytvořit nebezpečný precedens. Jde defacto o kultivovanou formu reklamy. Dnes ji prosazuje dr. Mládková, zítra s obdobným požadavkem může přijít firma McDonald či kterýkoli jiný podnikatelský subjekt. Reklamní poutač v popředí světoznámého panoramatu historické Prahy považuji za nevhodný. 27.7.2001 11:26

ODPOVĚĎ: Souhlasím s Vámi, že fond památek v naší republice není v uspokojivém stavu a řada případů varuje. Příčiny jsou přitom velmi rozdílné. V řadě regionů je to nedostatečný zájem a nepřiměřená případně žádná současná uživatelská funkce u řady památek. Ty jsou ponechány svému osudu a dále chátrají. Na internetu Státní ústav památkové péče zveřejnil seznam nevyužitých a nevhodně využívaných památek, u nichž je zájem nalézt vhodného uživatele a investora obnovy. Úloha státu je zde především ve včasném zprostředkování informací a v možnosti (velmi omezené) stimulovat zájem vlastníka finančním příspěvkem z Programu záchrany architektonického dědictví MK. Situace v Praze je odlišná. Památky zde ohrožují a často nenávratně ničí nevhodné uživatelské záměry, bezohledně prosazované. Uživatelské požadavky jsou často nad možnosti , které historická budova skýtá a sílí proto tlak buď na demolice a výstavbu objemnějších budov nebo alespoň na devastující drastické modernizace a přestavby. I do Prahy proniká tendence tzv. "fasádismu", kdy z budovy zůstane jen průčelí a za ním je objemnější novostavba. Zápas za záchranu památek má v Praze zcela jinou povahu než v řadě ostatních regionů, vyžaduje však nemenší úsilí. Kuks je kandidátem na budoucí zapsání na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jeho záchrana a konzervace představuje velmi komplexní, nesmírně složitý úkol nejen z hlediska ekonomického ale především odborného - technologického, technického, výtvarného i památkově - koncepčního. 27.7.2001 11:37

ODPOVĚĎ: ICOMOS - mezinárodní rada památek a sídel byla ustavena v r. 1964 po konferenci architektů, historiků architektura a konzervátorů uskutečnění v tomto roce v Benátkách. Z této konference také vzešla tzv. Benátská charta - dodnes uznávaný mezinárodní dokument dávající zásady a pravidla, jak kultivovaně pečovat o historické stavby a historická sídla. Protože názory v této oblasti se vyvíjejí a je pociťována potřeba konfrontace památkářské filozofie jednotlivých národů i kontunentů tak, aby principy péče o kulturní dědictví se vzájemně sbližovaly, byla založena výše uvedená organizace ICOMOS. Ta má, dnes již ve většině kulturně vyspělých států světa, své národní komitéty, pravidelně organizuje mezinárodní i regionální odborná sympózia, vede kampaně za záchranu ohrožených památek (naposledy napař. za záchranu monumentálních soch v Afgánistánu) a každé 3 roky koná své generální shromáždění, kde se volí mezinárodní exekutivní výbor, světový prezident organizace (v současné době prof. Michael Petzet z Mnichova) a podávají se zevrubné zprávy o činnosti vědeckýcj výborů. Prezidentem českého národního komitétu ICOMOS je doc. PhDr. JUDr. Dobroslav Líbal, náš nejvýznamnější žijící historik architektury. Sám osobně jsem byl zvolen místopředsedou české národního komitétu ICOMOS a jsem též členem mezinárodního vědeckého výboru ICOMOS pro kulturní cesty (fyzické i nehmotné trasy, výměny ideí, náboženských proudů i uměleckých směrů jako např. Hedvábná stezka v Ásii, compostelánská poutní cesta v Západní Evropě, tzv. slave trade route v Africe etc). 27.7.2001 11:48

ODPOVĚĎ: Odpověď není lehká. Nositelem projektu je rektor ČVUT prof. Witzany, nezpochybnitelný odborník. Z vlastní 30ti leté zkušenosti s obnovou památek resp. s podílem technických specialistů na této obnově vím, že k témuž cíli lze dospět radikálnější nebo i šetrnější (a lacinější) cestou. V případě KArlova mostu teprve tým odborníků Klubu za starou Prahu bude moci posoudit, zda návrh prof. Witzanyho je cestou pro KArlův most o pro kapsy daňových poplatníků nejšetrnější a nejohleduplnější. Můj názor (v této oblasti názor laika s jistými zkušenostmi) je ten, že Karlovu mostu bezprostřední nebezpečí nehrozí. Po staletí byl vystaven nesrovnatelně vyšší zátěži než nyní (v minulosti těžké formanské vozy, dnes pouze pěší turisté). Soudím, že by postačilo pouze po částech rozebírat dlažbu a pod ní vyměnit spatně provedenou, a proto nefunkční hydroizolaci za novou a fungující. Kamenný plášť bych nevyměňoval vůbec. Mám hrůzu z představy, že stavbaři na základě různých technických expertýz prohlásí, že když už je most pod lešením, je nutno provést opravu "důkladně". Mohli bychom se tak snadno dočkat situace, že namísto autentického gotického mostu by stál most defacto moderní pouze kamuflující svou historickou podobu. 27.7.2001 11:55

ODPOVĚĎ: Odpovím ke každému případu zvlášť. Na rozdíl od většiny svých kolegů památkářů považuji Tančící dům nejen za vysoce invenční architektonické dílo, ale i za stavbu, která není nekontextuální se svým prostředím (neruší harmonii obrazu Prahy ani v tak významných pohledech, jako je průhled Plečnikovým Býčím schodištěm na Pražském hradě, pohled z hradní rampy apod.). V případě Myslbeka vidím hlavní chybu ve faktu, že rozsáhlá stavební parcela vzniklá postupnou demolicí řady domů byla prodána jednomu investorovi. Nově vzniklý funkční monoblok nepovažuji za stavbu oodpovídající nesmírně vysoké kulturní úrovni zástavby, do které vstoupil. Pokud jde o hotel Four Seasons je jeho dnešní podoba výsledkem kompromisu po vyčerpávající kampani vedené proti prvotnímu záměru obhájit si hostorické Prahy. Výslední stav nepřinesl architekturu příliš originální a invenční, ale o to právě na daném místě šlo. Není totiž žádoucí, aby sebekvalitnější současná architektura nevhodným způsobem na sebe upozorňovala a konkurovala tak např. Parléřově Staroměstské mostecké věži, Matheyho kostelu Křižovníků či budouvám Klementina v jejím těsném sousedství. Abych uzavřel: Stavba dle mého soudu Prahu ani neobohacuje ani nepoškozuje. 27.7.2001 12:04

ODPOVĚĎ: Prosím o bližší specifikaci o jaký případ na Příkopech jde. Obecně k otázce: K obrovským ztrátám na fondu historických staveb, které společnost začala pokládat za kulturní dědictví celého národa, způsobila na konci 18. století např. francouzská revoluce, sekularizace církevního majetku (u nás tzv. josefínské reformy) a zejména překotná industrializace a přestavba měst. Kulturně vyspělé státy proto začaly vydávat zákony, které by tento živelný proces alespoň v jeho nejdrastičtějších projevech usměrnil. O co šlo vyjádřil snad nejlépe Viktor Hugo: "Jsou dvě věci, které má stavba - užitek a krásu. Užitek nechť patří vlastníkovi, krása patří všem. Proto překračuje svá práva vlastník, který tuto krásu ničí." V samotném principu památkové ochrany je od 19. století nutnost zasáhnout do vlastnických práv. Bez tohoto bolestného kroku není ochrana ani zachování kulturního dědictví možné. Vyjádřeno extrémním případem - společnost neumožní vlasstníkovi, byť si finančně může dovolit, aby si koupil Rembrandtův obraz a zatopil si s ním v krbu. Považuji za správné, aby zasahování do vlastnických práv bylo kompenzováno úlevou na daních, účelovými finančními příspěvky příp. jinými formami podpry, které může stát vlastníků poskytnout. Angličané tut cestu nazývají metoda "Stick and carrot". 27.7.2001 12:13

ODPOVĚĎ: Jde o těžkou otázku. Systém státní památkové péče je u nás skutečně složitý a nepřehledný. Hlavními účastníky v něm jsou vlastník na jedné straně a státní resp. municipální orgány na straně druhé. O proti vyspělým demokraciím zde chybí účast nesmírně důležité složky, kterou jsou občanská sdružení. Za více než 10 let obnovené demokracie se bohužel státní památkové péči nepodařilo vytvořit nový zákon o kulturních památkách, který je jediným možným východiskem i pro reorganizaci celkového systému státní památkové péče. Nový zákon v paragrafovaném znění připravuje MK ČR. 27.7.2001 12:16

ODPOVĚĎ: Především doufám, že razantní rekonsrukce Karlova mostu nebude a proto nebude nutná ani speciální ochrana jeho sochařské výzdoby. Ta představuje samostatný finančně i odborně náročný problém. I když v současnosti se výrazně zlepšilo pražské ovzduší, i nadále zůstává nutnost vyměnit některé barokní originály za kopie. Jde o to, aby výměna nebyla samoúčelná, aby originály nebyly transferem do Lapidária sebeméně poškozeny a aby kopie, které je nahradí byly kongeniálními mistrovskými díly. Dle mého názoru se tento proces zatím daří. Nevylučuji, že jednou nastane situace, kdy originály budeme moci ponechat na původním místě, což je přednostní princip památkové ochrany. 27.7.2001 12:21

ODPOVĚĎ: Chci být optimistou a vyjádřit přesvědčení, že spojeným úsilím odborných institucí památkové péče a zájmových organizací sdružujících milovníky a ochránce historické Prahy se podaří obludnému komerčnímu zájmu výstavby výškových budov na Pankráci zabránit. Fakt, že autorem kompozice je světově proslulý architekt Richard Meyer je pouhou zástěrkou, jakýmsi trojským koněm ryze komerčních zájmů. Komunističtí funkcionáři považujícíc svou vládu za zlatou éru dějin národa, chtěli tomuto svému pocitu dát výraz bombastickými stavbami, které měly "přebít" historickou dominantu Pražského hradu. V této drzé, ale zároveň i nesmírně ubohé pýše a nadutosti bychom v demokratické společnosti neměli pokračovat. Příznačné je, že vedoucí útvaru územního rozhodování pražského magistrátu se již nechala v médiích slyšet, že s projektem souhlasí. Opět zde dochází k typické alianci zisku lačného investora a neuvěřitelně vstřícného municipálního úředníka. Udivuje mě, že architekt takových kvalit jako Richard Meyer sám investora nepřesvědčil, že fixovat a pokračovat v komunistické spupnosti je v konfrontaci s tak nádherným městem jako je Praha nesmysl. Nicméně věřím, že s podporou občanských sdružení i všech milovníků hostorické Prahy se podaří tento záměr zvrátit. Jako nesmírně důležité vidím publicitu celé kauzy tak, aby veřejnost byla o všech krocích včas informována a mohla zpětně vyjádřit svůj majoritní názor. 27.7.2001 12:30

ODPOVĚĎ: Státní památkový ústav v hlavním městě Praze je odborná organizace příslušná dávat odborná stanoviska pro odbor památkové péče MG hl. m. P. ve věcech údržby a obnovy "běžných" památek a budov na území pražské památkové rezervace. Státní ústav památkové péče, sídlící rovněž v Praze, je ústřední organizací pro vědu a výzkum v památkové péči, a pro vedení Ústředního seznamu kulturních památek. Zároveň však pro rank tzv. národních kulturních památek (Celkem necelých 200 objektů v celé republice), vykonává funkci odborně metodického zařízení. Mimo to v případě odvolání posuzuje v druhé instanci oprávněnost odborného stanoviska vydaného pražským (příp. jiným regionálním) památkovým ústavem. 27.7.2001 12:36

ODPOVĚĎ: Svou práci za marnou nepovažuji. Člověk nikdy nesmí rezignovat, je-li přesvědčen o správnosti svého názoru. Přestože mi má práce někdy připomíná "boj se stohlavou saní" přináší i řadu pozitivních momentů. Za velmi cenné považuji, že občanům přestává být osud našich památek lhostejný. Pro práci svou a svých kolegů tak získávám nesmírně cenného spojence. 27.7.2001 12:38