Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

On-line rozhovor s premiérem Špidlou

velikost textu:
vydáno 12.6.2003 20:00

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 12. června 2003 do 20:09

OTÁZKA: Co říkáte na to, že v ČR se den daňové svobody letos slaví až dnes 12. června? Na Slovensku ho slavili už 4. června, v Británii 2. června, v USA 19. dubna a v Indii dokonce 14. března. Proč nás chcete vést cestou zaostávajícího Švédska a nikoliv třeba Irska nebo USA? Je empiricky prokázáno, že země s nižší daňovou zátěží dosahují vyššího růstu hospodářství (např. v letech 1993-2001 průměrný růst ekonomiky v USA 3,5 %, v EU jen 2%). Nevstoupením do EU si zachováme plnou daňovou svobodu! jirka
ODPOVĚĎ: Zdravím všechny účastníky chatu a těším se na rozhovor.
Vstup do EU neomezuje daňovou svobodu, to je v rukou národních států. Nejnižší daňovou kvótu má Mexiku, mezi zeměmi OECD a není nejrychleji rostoucí ekonomikou. Za nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku se považuje v současné době Finsko, typické svými vysokými daněmi. Není přímá vazba mezi daněmi a ekonomickým výkonem. 12.6.2003 20:04
OTÁZKA: Pane předsedo, došlo vám při zvyšování DPH za služby na 22% a povinnosti záloh,že zlikvidujete například české produkční společnosti,nakupující služby takřka výhradně od neplátců (umělců atd),které se při dlouhodobé splatnosti odběratelských faktur dané extrémním konkurenčním prostředím dostanou do takové druhotné platební neschopnosti, že nejpozději do dubna 2004 zkrachují? Máte pro jejich zaměstnance připraven nějaký sociální program? Andrea O.
ODPOVĚĎ: Dopady zvýšení DPH byly velmi pečlivě zvažovány ministerstvem financí a to nesdílí váš názor. Není pravda, že hrozí bezprostřední krach celému oboru. 12.6.2003 20:06
OTÁZKA: Vážený pane Špidlo. Jelikož mi záleží na tom, abychom do referenda vstoupili a zároveň jsem si vědoma důležitosti dnešního rozhovoru, chtěla bych vám dát pár dobrých rad, jak na otázky odpovídat. Mám velké zkušenosti s kampaněmi z USA, z osobního poradenství a PR. Doufám, že vám pomohou a přispějou ke kladnému výsledku referenda. Zde jsou: 1. Odpovězte na úplně všechny otázky, které vám čtenáři položí, i kdybyste neměl čas. Je to důležité, v mnoha lidech na poslední chvíli vzbudíte důvěru, když odpovíte i na velice nepříjemné otázky, třeba i na hloupé, drzé, vulgární, i na ty, které se budou jevit jako žert. 2. Nebuďte nepřístupný a neodpovídejte arogantně, dejte do odpovědí lidský a individuální přístup. 3. Otázky neodbývejte jednoduchými odpověďmi. 4. Neodpovídejte odborným ale hovorovým jazykem. Tak tolik ode mě, snad to bude užitečné, hodně štěstí pane Špidlo, držím vám i nám palce. Anděla Vosmahlíková, Nový Knín
ODPOVĚĎ: Děkuji za vaše rady, sdílím je a pokusím se je při vší nedokonalosti dodržovat. 12.6.2003 20:07
OTÁZKA: Jak je možné, že v ČR nemáme min. volební účast min. 50% jako v okolních státech, a také jak to, že nemohou volit naši občané, kteří jsou v cizině a nemohou se z různých důvodů dostavit domů ?!! Není to náhodou podnět pro zneplatnění referenda ?!! Člověk je znechucen a nejraději by se toho vůbec neúčastnil. Ale s tím vypečený zákon právě počítá. Proto je nutno jít hlasovat. A říci své NE. NE za všechna nekonaná referenda. NE trapně účelovým pravidlům hlasování. NE pokořující reklamní kampani. NE byrokratické supercentralizaci, již zcela mimo naši kontrolu. NE zglobalizovanému obchodu. NE téhle celé ostudné karikatuře demokracie. Proto v pátek p ů j d u hlasovat! L@Ky
ODPOVĚĎ: Český zákon o referendu odpovídá běžným zákonům. Není pravidlem, že se vyžaduje obvykle 50procentní účast. To by v řadě případů zcela znemožnilo referenda. V koncepci našeho referenda se vychází z toho, že lidé mají zcela svobodný přístup se rozhodnout, říci ANO nebo NE, případně se referenda nezúčastnit. Pokud se nezúčastní, dávají tím aktivně najevo, že se ztotožňují s úsudkem jiných a že se svého práva vzdávají. Nemám obavu, že přijde méně než 50 procent lidí. Vaše NE k řadě otázek nesouvisí s EU. Globalizovaný obchod bude s Evropou nebo bez ní. Návrh zákona o referenda jsme předkládali osmkrát a vždy jej konzervativní opozice zamítla. Je samozřejmě vaší úvahou, jak se rozhodnete, ale přesto si myslím, že budete rozhodovat o něčem jiném, než o co skutečně jde. Děkuji vám, nashledanou. 12.6.2003 20:11
OTÁZKA: Co rikate na to, ze zacit skrtat byste meli u sebe a ne u nas obycejnych lidi? Dekuji za odpoved. Honza
ODPOVĚĎ: V reformě veřejných financí se v podstatě nepředpokládají škrty u obyčejných lidí, počítá se, že důchody porostou, ale ne tak rychle, počítá se s tím, že mzdy porostou a nebude se tedy škrtat. Počítá se s tím, že se zracionalizuje veřejný aparát, což je rozumné, zmrazí se platy ústavních činitelů, počítá se s tím, že se bude zasahovat proti lidem, kteří zneužívají sociální dávky. To aby lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní museli po určité době pracovat pár hodin pro obec, je spravedlivé a není to škrtání. Částečné zavedení registračních pokladen opět není škrtání. Myslím, že bude potřeba ještě mnoho vysvětlovat, než se vytvoří skutečný obraz o naší reformě. 12.6.2003 20:14
OTÁZKA: Proč (nejen) naši představitelé tvrdí, že možnost jednostranného vystoupení z Unie je dána již Vídeňskou úmluvou o smluvním právu? Tato úmluva v čl. 56 říká, že "Smlouvu, která neobsahuje ustanovení o svém zániku a která nepředvídá, že může být vypovězena nebo že od ní může být odstoupeno, není možno vypovědět... ". V článku 312 Smlouvy o založení Evropských společenství je uvedeno: "Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou". Vídeňská úmluva obsahuje dvě výjimky: smlouvu je možné vypovědět, je-li "a) potvrzeno, že bylo úmyslem stran připustit možnost výpovědi nebo odstoupení; nebo b) právo smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit lze vyvodit z povahy smlouvy". Ad první výjimka: sami zastánci unie při dotazu na možnost vystoupení říkají: "S tím se nepočítalo, proto smlouva podobné věci neřeší." Ad druhá výjimka: viz například hlasy v Konventu, které mluví o smlouvách o EU jako o zvláštních mezinárodních smlouvách a o tom, že prý navrhovaná klausule o vystoupení je v rozporu s povahou smluv. Součástí základních smluv je navíc i přesné určení váhy hlasů jednotlivých států, včetně států kandidátských, v klíčové Radě EU. Stejně tak je určen i počet hlasů kvalifikované většiny. Případné vystoupení jednoho z členských států by tedy znamenalo nutnost změn v hlasování. Tyto změny by však musely být schváleny všemi členskými státy. Je tedy skutečně pravda, že z Unie lze vystoupit i bez zvláštní klausule, jen na základě Vídeňské úmluvy? Luk9
ODPOVĚĎ: Vystoupit samozřejmě možno je, stejnou metodou, jako se vstoupilo, tedy referendem. Mohu vám uvést případ Velké Británie. Ta vstoupila a teprve tuším, že o rok později bylo referendum. Kdyby Britové hlasovali NE, Británie by vystoupila, nikdo by jí nezabránil. Ústava Československa také nepředpokládala cestu, kterou se naše země rozdělila, a přesto se to stalo. 12.6.2003 20:16
OTÁZKA: Vstup do EU nebude znamenat odstranění cel (dovoz veškerého spotřebního zboží z EU je už dnes bez cla), ale naopak jejich zvýšení při dovozu ze třetích zemí (a tím i zvýšení cen zboží dováženého z těchto zemí jako banány či rýže). Proč to občanům tajíte? EU uvaluje na banány clo 22 Kč/kg, což po připočtení DPH a marže obchodníka bude znamenat zdražení o cca. 25 korun, čili už za banány nebudeme platit 30, ale 55 Kč/kg!!! To by se Vám do reklamy třeba místo řeckého kavárníka nehodilo co? j
ODPOVĚĎ: Nikdy jsme nezastírali, že ČR bude chráněna dovozními cly prostřednictvím vnější evropské hranice. Rozhodující je, že dojde ke zrušení vývozních cel pro naši ekonomiku. To je výhodné zejména pro střední podniky, které musí otáčet každou korunu. 12.6.2003 20:17
OTÁZKA: ... když euro bude na devizovém trhu posilovat díky síle ekonomik typu například Německa, a exportní výkon ČR bude přitom slabý, jak chce vláda řešit z toho vzniklou sníženou konkurenceschonost našich podniků díky uměle vysokým kurzům domácí měny (tedy eura)? ........Pí. Pajerová mi zde na tuto otázku odpověděla: "Na euro přejdeme teprve tehdy, až to pro nás bude vhodné a schůdné, nikdo nás k tomu nenutí - viz Dánsko nebo Velká Británie. Ekonomové Tůma, Kysilka, Zahradník a další se shodují v tom, že vstup bude pokračování trendu k hospodářské prosperitě.Krize nám nehrozí, ta v Německu není tak závažná, jak to nělkteří prezentují a zase - Evropa je o solidaritě a vzájemném pomáhání si." ........ Zde je dle mého názoru jasně vidět zavádění nepravdivých info. (neřku-li přímo lež), neb € přijmeme dle smlouvy ihned co splníme Maastrichtská kriteria bez možnosti oddálení (jedině tak, že tyto kritéria nesplníme..), a dále krize v D není tak kritická? myslím že je nejhorší za cca 50 let..... L@Ky
ODPOVĚĎ: Vykládáte mechanismus vstupu na euro poněkud chybným způsobem. Výhoda vstupu spočívá v tom, že jsme právě chráněni před kurzovými riziky, které jste tak plasticky popsal. Za předpokladu, že budeme udržovat vlastní měnu, budeme vystaveni kurzovým rizikům (devalvace a revalvace vlastní měny). Je to asi jako koruna v Jindřichově Hradci a Hradci Králové. Pohyb koruny vůči konkurenčním měnám nezhoršuje konkurenční pozici podniku v Jindřichově Hradci proti podnikům v Hradci Králové. 12.6.2003 20:20
OTÁZKA: Přijetím zemědělské politiky Evropské unie se vrátíme k centrálně plánované ekonomice, byť založené na soukromém vlastnictví. Četné množstevní a cenové kvóty povedou ke zdražení zemědělských produktů a tím i potravin. Část zemědělců, kteří se nevejdou do evropských kvót, přijde o práci a skončí na úřadech práce. Proč se po 14 letech budování třžního hospodářství máme vracet k tomu centrálně plánovanému, které se i v EU musí dřív nebo později zhroutit? jirka
ODPOVĚĎ: Je velmi potřebné pro zemědělce, vzhledem ke zvláštnímu charaketeru zemědělské výroby, aby existoval systém produkčních kvót. Systém kvót se používá i v USA, kvóty jsou stanoveny tak, že představují současný rozsah naší produkce, s výjimkou kvóty na cukr, kde je rozdíl asi 15 tisíc tun ročně méně. Vaše úvaha o masové nezaměstnanosti zemědělců není přesná, už v současné době zaměstnáváme přímo v zemědělské výrobě pouhých 3,5 procenta pracovní síly a další snižování už není pravděpodobné, pokud zachováme rozměr zemědělství a to je právě to, o co prostřednictvím zemědělských kvót usilujeme. Takže závěr - naši zemědělci se do kvót vejdou. 12.6.2003 20:24
OTÁZKA: Pane premiére, kdy a kde se chystáte odpočívat po náročné kampani? A chystáte se vůbec? Děkuji za odpověď bara
ODPOVĚĎ: Samozřejmě, že se chystám, že budu odpočívat, koneckonců odpočinek alespoň částečný musí být zařazen do každého pracovního režimu. Nikdo není ze železa. 12.6.2003 20:24
OTÁZKA: Zatímco dnes rozhodujeme o své legislativě ze 100 %, v Evropském parlamentu budeme disponovat pouze 3,3 % hlasů (tj. 24 ze 732) a v Radě 3,7 % mandátů (tj. 12 z 321 křesel). Klíčovým zákonodárným orgánem je Rada EU, která není volena lidem! Proč se máme zbavovat státní suverenity? jirka
ODPOVĚĎ: V prvé řadě: o své legislativě budeme rozhodovat v národním parlamentu. Evropský parlament nemá právo přímo působící legislativy. Rada EU může vydávat nařízení, jsou v ní ovšem zastoupeni členové vlád, tzn. lidé, kteří získali mandáty ve svobodných volbách a mají pro zásadní rozhodnutí právo veta. Váha hlasů je vzhledem k počtu obyvatel podstatně větší, než by odpovídalo proporci. Naše hlasy jsou asi třikrát silnější než německé, pokud jde o počet obyvatel. V žádném jiném systému mezinárodní politiky není pozice menších států tak vyrovnaná jako v EU. Je důležité si uvědomit, že nejsme mimo svět, jsme na hranici EU a jsme pod jejím vlastním tlakem a vlivem, a současně máme nulová politická práva uvnitř. Vstupem je získáme. Evropské normy nepřebíráme z nějakého abstraktního důvodu, ale chceme-li vyvážet do EU, musíme vyrábět podle evropských norem. Shrnuto: Vstup do EU významně posílí naši pozici, dokonce ve větší míře, než odpovídá naší váze. 12.6.2003 20:29
OTÁZKA: O různých věcech rozhoduje jednohlasně Rada EU (tedy shromáždění resortních ministrů členských zemí). Když ministr z jedné politické strany spolu s ostatními kolegy v Radě odsouhlasí konkrétní směry a kroky unijní politiky, je každý členský stát takovým rozhodnutím vázán (článek 11 Smlouvy o EU: "Členské státy podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie aktivně a bezvýhradně v duchu loajality a vzájemné solidarity... Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení..."). Co když však takové kroky nebudou vyhovovat občanům - voličům dané země, ve volbách zvolí jinou stranu s jinými názory na zahr. a bezp. politiku, ale tato strana bude muset dodržovat to, co odsouhlasil ministerský předchůdce v Radě EU - protože tím bude členský stát i po volbách vázán? Luk9
ODPOVĚĎ: Samozřejmě, že totéž platí o jakékoli návaznosti vlád i vnitropoliticky, a tak jako lze změnit rozhodnutí předchozích vlád, lze určitým způsobem změnit i rozhodnutí, která byla učiněna dříve. 12.6.2003 20:30
OTÁZKA: Dobrý den. Jedna moje známá mi říkala, že prý s vámi chodila do školy a prozradila mi jedno tajemství. Prý to nikdo neví, jen vy, vaše žena, moje známá, já a až nyní všichni čtenáři IDNES. Máte prý na pravém hýždi malé tetování ve tvaru pětilisté růže. Můžete nám k tomu říct víc, jak jste k tomu přišel apod.? Moc by mě to zajímalo. L. Bardoňová
ODPOVĚĎ: Chodil jsem do školy s mnoha dámami, jenom málo z nich ví, jaké mám hýždě. Možná, že bych mohl upřesnit, jedná se o zlatou pětilistou růži na modrém poli. 12.6.2003 20:31
OTÁZKA: K čemu je linka 800200200, když tam ani nedokážou odpovědět? Na můj dotaz týkající se celní problematiky mi slečna přečetla nějaký text, na dotazy mně vůbec nedokázala odpovědět s odůvodněním, že zde zodpovídají pouze obecné dotazy. jirka
ODPOVĚĎ: Bohužel neznám vaši otázku, tudíž se nemohu pokusit odpovědět ani já. I když předpokládám, že na některou velmi specializovanou otázku nemusí ani dobře připravený operátor znát odpověď. 12.6.2003 20:33
OTÁZKA: Rada EU má zákonodárné pravomoci, ačkoli je shromážděním ministrů (tedy zástupců složky výkonné). Legislativní normy EU přitom mají přednost před vnitrostátními zákony. Proč je EU i tak vydávána za demokratickou, když její systém popírá základní princip demokracie - oddělení moci zákonodárné a výkonné (a soudní)? L@Ky
ODPOVĚĎ: V jistém rozsahu všechny ústavní systémy uznávají i zákonodárné akty vzniklé mimo zákonodárné sbory. Rada EU ovšem není exekutivním orgánem. 12.6.2003 20:34

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.