Odborník na sopky Aleš Špičák on-line
vydáno 8.8.2006 10:00
V jižní Americe a v Tichém oceánu se k životu probouzejí nebezpečné sopky. Mračna dýmu děsí obyvatele v Kolumbii, Ekvádoru a také Indonésii a na Filipínách. Jsme svědky mimořádné sopečné aktivity? Ředitel Geofyzikálního ústavu RNDr. Aleš Špičák odpoví on-line v úterý od 10 hodin.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 8. srpna 2006 do 10:35
OTÁZKA:
Dobrý den, možná jde spíše o dotaz pro klimatologa, ale přes to se zeptám. V obdobích po mohutných výbuších sopek, dochází z důvodu velkého množsví prachu v atmosféře ke globálnímu ochlazení. Jak je toto období dlouhé, jde o měsíce, roky, nebo ještě delší období?
Tokamak
ODPOVĚĎ:
To zalezi na mnozstvi materialu, ktere se do vzduchu dostane. Tuto zalezitost popisuje mj. clanek v National Geographic pred cca 15-20 ti lety po vybuchu sopky El Chicon; po silnem vybuchu jsou to roky, po mimoradne silnem vybuchu typu Yellowstonu v pleistocenu by patrne doslo ke globalni klimaticke zmene srovnatelne s dusledky dopadu asteroidu.
8.8.2006 10:53
OTÁZKA:
Proč sopky chrlý lávu? A je šance, že vznikne nějaká nová sopka? Děkuji
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Dojde-li huboko pod zemskym povrchem z nejakeho duvodu k nataveni horniny, uvolni se z ni nejsnaze tavitelne castice; ty jsou lehci nez okolni hornina a zacnou stoupat vzhuru - az se dostanou na povrch ve forme lavy. Dramaticke to byva proto, ze z magmatu se uvolnuji plyny, a ty zpusobuji exploze.
Nove sopky cas od casu vznikaji - ve 40-tych letech vznikl Paricutin v Mexiku, v 60-tych letech Surtsey u Islandu.
8.8.2006 10:56
OTÁZKA:
Dobrý den, můj dotaz zní: Jsou Doupovské hory tvořeny jedním nebo více stratovulkány? Někde jsem četl, že si odbornící nejsou jistí.
Vašek
ODPOVĚĎ:
Podle mne (nejsem vsak na slovo vzatym odbornikem na ceske tretihorni vulkany) jsou D.h. tvoreny jednim stratovulkanem.
8.8.2006 10:59
OTÁZKA:
Dobrý den,
v nedávno vysílaném filmu JÁDRO jsme mohli vidět, že zemské jádro rotuje - že se obrovská hmota těžkých kovů pohybuje v jednom směru kolem jádra. Ve škole nám ale nikdy nic takového neříkali. Jak je to tedy ve skutečnosti?
Honza
ODPOVĚĎ:
Film Jadro berte s rezervou. Poslednich poznatky nasvedcuji, ze se jadro vuci okolnimu zemskemu plasti pohybuje; rychlost tohoto vzajemneho pohybu ale neni zavratna, jako zadna rychlost geologickych procesu.
8.8.2006 11:02
OTÁZKA:
Píšete, že sopečná aktivita je stále stejná. Co zaznamenaná zemětřesení? Kdesi jsem četl, že jejich počet roste od začátku evidence logaritmickou řadou. Nesouvisí spolu tyto jevy? Díky.
P.H.
ODPOVĚĎ:
Pocet zemetresni neroste, ale je stejny. Zemetreseni o sile 9 bylo v r. 1960 v Chile a "hned" na to v r. 1964 na Aljasce, a pak 40 let nic az predloni Sumatra. Zemetreseni o sile 8 mate nekolik za rok, urcite ale jejich pocet neroste.
8.8.2006 11:06
OTÁZKA:
Dobry den, pane doktore.
Daji se vybuchy sopek nejakym zpusobem spolehlive predvidat?
Jakub
ODPOVĚĎ:
Uplne spolehlive ne, ale casto se to dari diky tomu, ze vybuchu predchazeji slaba zemetresni, naklony zemskeho povrchu, zmeny ve slozeni plynu a vody. Je samozrejme nezbytne mit v okoli vulkanu pristroje a nepretrzite tyto parametry sledovat. Napr. vybuch sopky Mt. St. Helens v USA v r. 1980 byl predpovezen, lide vcas evakuovani.
8.8.2006 11:10
OTÁZKA:
Co obsahuje láva? Jsou to opravdu roztavené kameny?
Boss
ODPOVĚĎ:
Lava je roztavena hornina, resp. ty jeji casti, ktere se v prislusne teplote roztavily a z horniny se vyclenily. Nejvice lava obsahuje SiO2, pres 50 %.
8.8.2006 11:12
OTÁZKA:
Dobrý den.Říkáte, že celosvětově je činnost sopek stále stejná. Existují ale nějaké dlouhodobé cykly, kdy se činnost sopek na zemi zvyšuje nebo snižuje? Pokud ano, v jaké jsme fázi a co tyto cykly ovlivňuje? Děkuji.
Martina
ODPOVĚĎ:
Vetsina magmatu se na zemsky povrch dostava v oblastech stredooceanskych hrbetu (tj.pod morskou hladinou), a dale v oblastech subdukce (to je pripad Filipin). Pokud se delka stredooceanskych hrbetu a subdukcnich oblasti vyrazne nezmeni, nezmeni se ani uhrnne mnozstvi magmatu prichazejici na povrch. A 100.000 let neni pro takoveto procesy zadny vyznamny casovy interval. Na cykly, pozorovatelne v lidske historii, se tedy podle mne soudit neda.
8.8.2006 11:17
OTÁZKA:
Ahoj Alesi, chtel bych te touto cestou hlavne pozdravit. A samozrejme pridam i otazku: Jaky je hlavni vliv, ktery uvadi litosfericke desky do pohybu? Muze clovek svymi necitlivymi zasahy do prirody ovlivnit sopecnou aktivitu?
Erik Saudek
ODPOVĚĎ:
Ahoj Eriku, litosfericke desky jsou pohaneny konvekci hmot v zemskem plasti, ta je zase dusledkem teplotniho gradientu. Takze je za tim celkem jednoducha fyzika. Clovek doufam sopecnou aktivitu ovlivnit nemuze.
8.8.2006 11:20
OTÁZKA:
Chystam se pravdepodobne pristi rok na Island. Doporucil byste mi nejakou sopku, kterou bych urcite mel videt?
Jospe
ODPOVĚĎ:
Na Islandu jsem byl poprve a naposledy letos, a jen par dnu a jeste na konferenci, a jeste v breznu, tak moc radit nemohu. Pokud tam budete v lete, zkuste Heklu. Tu jsem videl z dalky a je nadherna!
8.8.2006 11:28
OTÁZKA:
Dobry den, jaka je moznost nebezpeci sopecne aktivity na ostrove Bali, Indonesie? Kde lze najit nejake podrobnosti? Dekuju za odpovedi.
Marcela
ODPOVĚĎ:
Gunung Agung, vyska 3.000 m.n.m., naposledy erupce v r. 1963, hodne obeti a dost velke skody, muze se opakovat, samozrejme, jako u kazde sopky, ale nemejte obavy, to byste nemohl(a) nikdy nikam, ted je v klidu, da se na ni vyjit s pruvodcem, vychazi se uz asi ve 2 v noci a jste na vrcholu pred rozednenim, takze vidite vychod slunce, nadherne. Informace na internetu nebo v pruvodci Lonely Planet
8.8.2006 11:32
OTÁZKA:
Dobrý den,
s onou zmíněnou výhodnou polohou některých míst na úpatí sopek (voda, přístav, úrodná zem)to je trochu složitější. Kupř. v době, kdy Vesuv zničil Pompeje a další města v okolí, bylo osídlení poměrně řídké.
Při podobných zničujících erupcích je prý vše v okolí zničenou tzv. pyroplatickvlnou. Ta je velmi rychlá. Stačí se z Vesuvu porozhlédnout po okolí. Dnes by při stejné erupci, která
před 2000 lety zničila pár osad, zahynuly miliony. Evakuace v případě pyroplatické vlny je nemožná. Dnes popisované erupce jsou - co do síly - asi něčím jiným. Pokládáte pyroplastickou vlnu u sopečných erupcí za možnou?
ALEX
ODPOVĚĎ:
Erupce zhavych plynu nebo "jen" samotny tepelny sok ma obrovskou rychlost, 100 km/hod. Neni pred nim uniku, bohuzel. Ne vsechny sopky se ale takto projevuji; Vesuv bohuzel nekdy ano, a take Merapi, Mt. Pelee.
8.8.2006 11:38
OTÁZKA:
Ráda bych se zeptala na sopku na ostrově Tenerife (Kanárské ostrovy). Kdy byla naposled aktivní a jak to vypadá v současnosti.
Míla
ODPOVĚĎ:
Detaily o Tenerife, stejne jako o vsech vulkanech, naleznete napr. na http://www.volcano.si.edu/
8.8.2006 11:39
OTÁZKA:
Není možné, že se díky seismiské aktivitě ve východoafrickém zlomu otočí (propadne) tok Nilu či přímo Viktoriino jezero (do nějakého hlubokého zlomu či trhliny v zemské kůře)? Myslím v horizontu let či max. desítek let - jestli to lze vyloučit...
Rosomak
ODPOVĚĎ:
Vychodoafricky rift je oblast, kde se sousedni horninove bloky rozestupuji; tento proces, jehoz rychlost je nekolik cm/rok, zpusobuje pokles zony mezi vychodnim a zapadnim blokem a to vytvari prostor pro vychodoafricka jezera, ktera prohlubne vyplnuji; dale to oslabuje zemskou kuru, takze tu vznikaji sopky (ale uplne jineho typu nez napr. na Filipinach). ALE - proces je to, opakuji, velmi pomaly, takze nic se nikam hned tak nepropadne!
8.8.2006 11:44
OTÁZKA:
Je možné, že by aktivita v přírodě, jako zemětřesení, sopečná činnost, tsunami, oteplování, neobvyklé změny počasí atd. poukazovaly na konec světa? Nejsou to pro nás znamení Stvořitele, abychom si uvědomili Jeho existenci?
Karel
ODPOVĚĎ:
Oteplovani a neobvykle zmeny pocasi muzeme mit (a patrne mame) castecne na svedomi a budeme asi jednoho dne za to skladat ucty; sopky, zemetreseni a tsunami ale tady byly a budou nezavisle na nas. Dnes je uz zname natolik dobre, ze pokud k nim pristupujeme pokorne a s plnym vedomim toho, co mohou zpusobit, je nebezpeci minimalni.
8.8.2006 11:48
| předchozí | 1 2 3 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
