Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

On-line o úrovni jazyka s Dušanem Šlosarem

Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar
velikost textu:
vydáno 9.6.2008 11:00
Celý život zasvětil českému jazyku. Mateřštinu a všeliké její její záludnosti či chytáky má významný brněnský historik, teoretik a popularizátor češtiny v malíčku. Host on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz profesor Dušan Šlosar.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 9. června 2008 do 11:20

OTÁZKA: Hezký den. Stále častěji se setkávám v knihách s podobnou gramatikou: "Všechny data které byly takto získány, budou ztracené, ty, jenž nebyly dříve uloženy budou smazány." Marně pak někomu vysvětluji, že je to špatně, zvláště proto, že pocházím z Prahy. Myslíte, že se bude náš jazyk vyvíjet tímto směrem a zaniknou spisovné tvary pro mn.č. st.r. a nahradí se moravským způsobem? Český ("všechny data, který byly takoto získaný budou ztracený...") se neujme určitě. Souhlasíte s tím, že spisovnost jazyka není jen na úrovni gramatické, ale i intonační (přízvuk)? Spisovná jevištní mluva stanovuje přesný zvuk každé samohlásce (odstraňuje moravské měkké i a pražské otevřené e)? Myslím si totiž, že pro Moravany je těžší naučit se spisovně mluvit a psát právě proto, že se domnívají, že mluví spisovně, zatímco Pražáci vědí, že mluví dialektem, a tak snadněji přijmou spisovný jazyk, jako něco, čemu se musí naučit. Děkuji. Ivan Koreček
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Ty tvary množného čísla středního rodu, které máte na mysli, jsou opravdu na postupu, ale do spisovného jazyka se tak rychle nedostanou, protože přinášejí nesnáze: mažou rozdíl mezi singulárem a plurálem. Třeba osvětlené letiště (vosvětlený letiště). Podle větné intonace opravdu rozpoznám Moraváka od Čecha. S tím zvládáním spisovné normy na základě mluveného jazyka je to nejednoznačné. I Pražáci jsou přesvědčeni, že jejich mluva je blíže standardu než řeč těch ostatních. 9.6.2008 11:11
OTÁZKA: Kdo podle vás kazí více češtinu? Pražáci, Brňáci nebo Ostraváci? běta
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Každý ji "kazí" nějak jinak. Ve skutečnosti ji nekazí, jen se účastní toho širokého proudu, který celonárodní jazyk představuje. 9.6.2008 11:13
OTÁZKA: Hezjý den vážený pane Šlosare, zajímalo by mě, které konkrétní jazykové hříčky a chytáky máte nejraději. A jaký jazykový nešvar Vám nejvíce vadí v novinách či médiích obecně. Děkuji. Brňan
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Radši o těch nešvarech: nedbání přesného významu slov. 9.6.2008 11:15
OTÁZKA: pane profesore, myslíte si, že český jazyk přežije toto století? dobrý den
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Přežil jich už více než deset, proč by nepřežil toto? Ten nával slov ze sousedství tu byl vždycky. Ale fakt je, že se asi neobejdeme jen s ní. 9.6.2008 11:20
OTÁZKA: Dobrý den, jaký je ženský ekvivalent ke slovu chirurg? Ve SSČ se vůbec neuvádí chirurgička. Proč? Děkuji za odpověď Láďa
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: chirurgyně. Ale málokdo toho přechýleného tvaru užívá. 9.6.2008 11:21
OTÁZKA: O potřebnosti nástrojů: Mám doma dvě kladiva, jedno funkční a jedno zlomené. Aby to zlomené mohlo zase sloužit, potřebovalo by opravu. Dokud se mu jí nedostane, je nepotřebné. Potřebné je naopak to zdravé. O potřebných lidech: Lidem, kteří pracují, se neříká nijak. Lidem, kteří pracovat nemohou a jsou odkázaní na pomoc druhých, se říká potřební, přestože jsou defakto nepotřební, protože naopak sami něco potřebují. Proč se těmto bezmocným říká potřební a ne potřebující? Proč nejsou jako potřební označováni lidé, kteří těm potřebujícím poskytují pomoc? Význam slova potřebný je v případě lidí z nějakého důvodu převrácený naruby. Jak k tomu došlo a proč v tom všichni pokračují, přestože je ten nesmysl tak zjevný? Proč se lidé nezamýšlejí ani nad významy slov českých? J.Šimek
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Kladivo samo nic nepotřebuje, proto jeho přívlastek potřebné je jednoznačný. Člověk ale může něco potřebovat, ale také někdo může potřebovat jeho. Proto ta dvojznačnost spojení potřebný člověk. 9.6.2008 11:28
OTÁZKA: Knižní rozhovor s vámi se jmenuje Jaké hlavy, takový jazyk. Jaké tedy mají češi podle vás dnes hlavy a jak je to s jejich češtinou? Váží si svého jazyka? anonym
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Svého jazyka si váží jen málokdo. Podle toho to vypadá. Někteří tak činí nevědomě, některým na tom nezáleží. A tak se to pěkně vyjevuje. 9.6.2008 11:31
OTÁZKA: Pane profesore, je spisovné běžně používané slovo >>nejčastěji<<? Potkal jsem příslušníka URNA/URNY nebo URNy? Děkuji Láďa
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Nejčastěji je spisovné slovo. Potkal jsem příslušníka URNA nebo Urny. Ty další možnosti jsou nestandardní. 9.6.2008 11:34
OTÁZKA: Chystáte ještě nějakou podobnou knihu jako byl kdysi docela populární Jazyčník? anonym
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Po Jazyčníku jsem napsal ještě Tisíciletou a Otisky. A to je už všecko. 9.6.2008 11:45
OTÁZKA: co si myslíte o modelce, která po několika letech focení pro módní časopisy v americe řekne, že zapomněla česky? jde čeština zapomenout, nebo ji nikdy asi kdovíjak neovládala? aleš
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Myslím si, že je blbá. Jazyk, který jsme zvládli v době tzv. obligatorního učení, tj. mezi druhým a patnáctým rokem, je na doživotí, i kdybychom se snažili vypadat jakkoli zajímavě. 9.6.2008 11:48
OTÁZKA: Co dnes češtinu nejvíc hyzdí? anonym
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Asi ta hromadná média. 9.6.2008 11:49
OTÁZKA: Pane profesore, již déle se potýkám se stupňováním adjektiva "dokonalý". Stupňovat toto přídavné jméno mi přijde sémanticky stejně absurdní a nesprávné jako stupňovat v poslední době populární latinskou alternativu - "optimální". Je-li něco optimální či dokonalé, nemůže to přece být optimálnější, dokonalejší, natož pak nejoptimálnější či nejdokonalejší. Ačkoliv mi to přijde významově paralelní, tvary slova optimální jsou nespisovné,ale tvary slova dokonalý jsou v pořádku. Co si o tom myslíte? Bára Krucká
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Dokonalý je jiný případ než optimální. Dokonalost je kvalita stupňovatelná, a proto dokonalejší a nejdokonalejší jsou náležité a potřebné formy. Optimální naproti tomu vyjadřuje extrémní, krajní pozici na škále, a proto už není co stupňovat. 9.6.2008 11:53
OTÁZKA: S jakým nejkurióznějším dotazem na češtinu jste se setkal? anonym
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: To člověče nevím. 9.6.2008 11:54
OTÁZKA: Speciální češtinu asi používají politikové. Mluví často ve frázích a bezobsažně. Kdo podle vás ze současné politické scény vyniká v největší blábolivosti? anonym
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Přebornické tabulky tu sestavovat nelze. Máte pravdu, že politický diskurs patří k těm nejhorším. Je to důsledek nevzdělanosti mluvčích, v jiných případech jejich zastírané lhavosti. 9.6.2008 12:01
OTÁZKA: Co pane profesore soudíte o té přemíře anglických slov, která se dnes v češtině zabydlela? není to pro náš mateřský jazyk nebezpečné? anonym
Teoretik a popularizátor češtiny profesor Dušan Šlosar ODPOVĚĎ: Ta, která jsou potřebná, ta se ujmou, ostatní, "módní", ta pominou sama. Nebezpečí z cizích slov žádné nehrozí. 9.6.2008 12:02

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.