Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ptejte se Miloslava Ransdorfa

velikost textu:
vydáno 2.2.2001 13:30

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 2. února 2001 do 13:50

OTÁZKA: Pane ransdorfe, chtěl by jste F.Castra za prezidenta ČR a proč ? Libor
ODPOVĚĎ: Myslím si, že Castro je bytostně spjatý s Kubou a nikde jinde by ani presidentství nepřijal. Pro ČR by nebyl ten pravý: president má znát dokonale život a kulturu své vlastní země. 2.2.2001 13:32
OTÁZKA: Předpokládám, že pokud někdo někam cestuje, měl by respektovat zákony země, ve které se nachází. Předpokládám rovněž, že obzvláště poslanec by měl ctít zákony cizí země, ať se jedná o zemi třeba i nedemokratickou. Máte stejný názor? Petr Pithart si teď může připisovat kladné body, což mu jistě pomůže třeba i při budoucí volbě prezidenta republiky, nebo si snad myslíte, že prezidentem bude někdo jiný ? pavel
ODPOVĚĎ: Každá země má svůj pobytový režim a své zákony. Naši zadržení občané se o tom mohli přesvědčit třeba v Thajsku, němečtí v Iránu nebo v Saúdsjé Arábii. I my jsme minulý týden v Poslanecké sněmovně PČR schvalovali pobytový režim cizinců. Pan Petr Pithart na jedné straně vyšel vstříc obecné potřebě (z institucionálních platforem vyjednávání zůstal jenom senát, ostatní byly v tuto chvíli zablokované nebo pozastavené), na druhé straně opravdu vážně vstoupil do klání o presidentské křeslo. 2.2.2001 13:35
OTÁZKA: Dobry den, co rikate na clanek otisteny v dnesnich Lidovych novinach, kde se spekuluje nad duvody, proc na Kubu jel prave pan Pithart... Co rikate na to, ze p. Havel vyzval v Parizi k respektování odlišnosti kultur a zvyklosti, v nemz by mela jit Evropa prikladem... ... Myslite, ze se tak oficialni predstavitel Ceske republiky chovaji? (napr. ve vztahu ke Kube) M. Vachovec
ODPOVĚĎ: Je to zajímavá úvaha a chtěl bych ocenit vcelku seriózní způsob psaní většiny českých novinářů i snahu zjednat si větší přístup k informacím (platí to i pro rozhlas a televizní novináře). Důvěra v mezinárodních vztazích spočívá na schopnosti vzájemného porozumění a ochotě si získat informace. To, bohužel není případ našich vztahů vůči Kubě. Politici v Západní Evropě dokážou být nepříjemní, kritičtí, ale korektní: a rozvíjejí i dobré ekonomické vztahy. Kubu je třeba vnímat v rámci kontextu Latinské Ameriky, který tolik, tolik odlišný od naší staré dobré Evropy. 2.2.2001 13:39
OTÁZKA: Můžete nám sdělit, odkud jste dostal oficiální stanovisko kubánského ministerstva zahraničí, když ještě nebylo oficiální ? A další dotaz - jak se stavíte k vystupování Vašeho předsedy v souvislosti s případem Pilip-Bubeník? Četl jste otevřený dopis p. Svobody panu Grebeníčkovi (uveřejněn v Neviditelném psu 25.1.2001)? Ondřej Vosecký
ODPOVĚĎ: Já jsem pociťoval (a nadále pociťuji) určitý informační deficit v celé této kauze. Já sám jsem si tento materiál vyžádal a předal jsem ho vedení Poslanecké sněmovny PČR. V rámci režimu konzulárního styku bylo ovšem velmi zvláštní, že jsem v určitou dobu představoval jediný fungující informační kanál mezi oběma státy. Nebyla to příjemná situace. Pokud jde o vystupování M. Grebeníčka, mám ve zvyku být loajální ke svým kolegům ve vedení, i když mne jeho bededa s Milanem Šímou (z obou stran) zaskočila. Dopis pana Svobody (máte-li na mysli Jiřího Svobodu) znám a nijak ho nehodlám komentovat. 2.2.2001 13:44
OTÁZKA: Pane Ransdorfe, zajímal by mne Váš názor na možnosti hodnocení a sebehodnocení jedince v rámci Vaší ideologie. Připouštíte hodnocení "sebe dle sebe"? cudla
ODPOVĚĎ: Myslím si, že žádná ideologie by neměla přinášet pocit, který zbavuje jedince jeho vlastní odpovědnosti. Evropská civilizace stojí na konceptu morálně odpovědného subjektu. 2.2.2001 13:45
OTÁZKA: Dobrý den pane Ransdorf. Myslíte si, že je trestným činem setkat se v cizí zemi s někým, kdo podporuje dodržování lidských práv? A je trestné podpořit ho penězi či věnovaným počítačem? Přeji hezký den. bob
ODPOVĚĎ: Kdyby jenom o tuto záležitost, trestný čin by to samozřejmě nebyl. Kuba, zdá se, učinila příznivé gesto, že překvalifikovala obžalobu. Nyní jde o Zákon o suverenitě a ochraně ekonomických zájmů Kuby z března 1999, který reaguje na Helms-Burtonův zákon z roku 1996, který zasahuje nejen Kubu, ale i zájmy třetích zemí, které s Kubou obchodují a na Kubě podnikají (viz zejména sekce 108, 109 a 115 zmíněného amerického zákona). Helms-Burtonův zákon ukládá americkým institucím a návazným organizacím, aby podnikaly sběr ekonomických, bezpečnostních a politických informací s cílem změny režimu. K tomuto účelu byla zřízena i tzv. rudá linka. Předseda Národního shromáždění lidové moci Ricardo Alarcón Quesada na jaře 1999 informoval parlamenty všech zemí o přijetí zákona o suverenitě a ochraně ekonomických zákonů Kuby a důvodech, které k němu vedly. 2.2.2001 13:51
OTÁZKA: Vážený pane Ransdorf, považujete současný politický stav na Kubě za bezproblémový vůči okolnímu světu? A podporujete ho? Děkuji za odpověď karl
ODPOVĚĎ: Žádná země na tomto světě není bez problémů. Hlavní problém Kuby byl a je ten, že kromě blokády trvající čtyřicet let (ekonomika Kuby byla do roku 1960 úzce propojená s americkou)ještě musela změnit rychle strukturu zahraničního obchodu. Do roku 1989 90% zahraničního obchodu představoval sovětský blok. Nyní je většina obchodní výměny spojena s Latinskou Amerikou, ale úspěšně se tu uplatňují i Španělé, Kanaďané, Němci, Francouzi, Japonci atd. V poslední době se vracejí výrazně i Rusové (návštěva Putina, poskytnutí úvěrů atd.). Dno poklesu bylo dosaženo v roce 1994. Od roku 1995 opět ekonomika roste (roku 1995 jen 0,2%, za období 1995-2000 4,4% růst HDP, průměr v latinské Americe je 3,3%). Mně osobně při různých jednáních dost vadí určité byrokratické průtahy. 2.2.2001 13:56
OTÁZKA: pane poslance vcera jsem se vratil po 14 dnech z kuby kde doslo k problemum s penezy a proto jsme pozadali na velvyslanectvi zda by nam nemohli predat penize ktere nasi blizci slozi v praze na konto min. zahranici coz jsem se domnival ze je bezna praxe a proto si ze svych danich platime zas. urady aby nam v pripade nouze byli napomocni ale byli jsme poslani do ..... i kdyz slusnou formou takze jsem se opet utvrdil ze obcan v tomto state je uplne ..... a humbuk kolem pana pilipa je pro mne nechutny protoze normalni smrtelnik by nemel sanci !? Anonym
ODPOVĚĎ: I když chápu lidský rozměr dnešní krize v česko-kubánských vztazích, vím z vlastní zkušenosti, že zájem českých zastupitelských úřadů v této věci je nadstandardní. Jinak ovšem existuje mezi ČR a Kubou velice dobrá smlouva o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních z roku 1981, která se na případ Pilip-Bubeník (kvůli článku 14) bohužel nedá uplatnit (v případě nepoužití článku 14, který se týká jednání proti bezpečnosti a suverenitě státu brání aplikaci této smlouvy článek 61.2b). 2.2.2001 14:00
OTÁZKA: Dobry den pane Ransdorfe. Chci se Vas zeptat, jestli byste chtel zit v soucasne dobe a za soucasneho rezimu na Kube. Che Guevara
ODPOVĚĎ: Vážený pane, jsem příliš spojený s touto zemí a s tímto kulturním prostředím, než abych dlouhodobě chtěl žít kdekoliv jinde. Krátkodobý pobyt bych bral. 2.2.2001 14:01
OTÁZKA: Myslíte si, že se dneska mají lidé lépe než před rokem 1989? Anonym
ODPOVĚĎ: Někteří ano, ale dvě třetiny jsou pod svou příjmovou úrovní z konce osmdesátých let. Životní styl je také celkově nervóznější a víc plný nejistoty. Na druhé straně ale jen blázen by se chtěl vzdát ekonomické, politické a kulturní plurality. Co mi vadí nejvíc, je to, že strach z našeho života nezmizel. Místo strachu v podobě byrokratické šikany tu máme strach existenční. 2.2.2001 14:03
OTÁZKA: Proč jste přišel pozdě??? Mrkvous
ODPOVĚĎ: Omlouvám se za to, ale mám dnes jednání našeho výkonného výboru a měl jsem na pořadu body, za které odpovídám. 2.2.2001 14:04
OTÁZKA: Dobry den, co mate proti Freedom House a proc podporujete odpor proti teto organizaci ze strany Kubanskych uradu ? Dekuji za odpoved. Fija
ODPOVĚĎ: Uvedená organizace zapadá do kontextu Helms-Burtonova zákona, o kterém jsem už psal. Připomínám, že osobně mám rád Ameriku a napsal jsem i knížku o americké revoluci a vzniku americké ústavy. A američtí kolonisté měli jako jednu ze svých klíčových stížností vůči britské koruně to, že je odřezává od světového obchodu. Američané dnes (Torricelliho a Helms-Burtonovým zákonem) Kubě dělají totéž. 2.2.2001 14:07
OTÁZKA: proletáři všech zemí spojte se !! vyrvěte odporným imperialistům jejich továrny !! pavel
ODPOVĚĎ: Na Kubě teď investují i ti "odporní imperialisté". Viděl jsem například zajímavý program, kdy Kanaďané instalují na Kubě malé elektrárny na plyn, zaplacení nákladů trvá tři roky, sedm let se produkuje stoprocentně zisk pro kanadského investora, po deseti letech kapacita připadá kubánskému státu. Spojeny jsou obě strany. 2.2.2001 14:09
OTÁZKA: Pane poslanče, mohl byste blíže vysvětlit o čem vlastně v kauze Pilip věděl pan prezident dopředu ? A odkud to ví KSČM. Doufám, že dnes už budeme moci vašim (myslím stranickým, ne Vašim) odpověděm věřit a že co říkáte, myslíte vážně ! Petr Šeberám
ODPOVĚĎ: Pan president byl v kauze česko-kubánských vztahů vždy o kus napřed, svědčí o tom zejména celá historie dvojí protikubánské rezoluce předložené českou stranou v Ženevě na komisi pro lidská práva. Jinak ale, pokud jde o tento konkrétní případ, budu se držet svého práva chránit své informační zdroje. 2.2.2001 14:12
OTÁZKA: Co si myslite o zahranicni politice CR, ktera na jednu stranu chrli rezoluce odsuzujici Kubu a na druhou stranu neodsoudi USA za 40ti lete embrago vuci Kube - tak jak to cini valna vetsina statu v OSN.... M.Vachovec
ODPOVĚĎ: Máte pravdu, že česká politika ve věci lidských práv zachovává minimálně dvojí metr. Ve světě je celá řada zemí, amerických přátel, kde jsou lidská práva brutálně porušována a my mlčíme. Nicméně jsem uvítal slova Jana Kavana při projevu na půdě OSN, že ekonomické sankce vůči Kubě, Iráku a Jugoslávii jsou nespravedlivé a neefektivní. Je to, doufám, předzvěst lepších časů. 2.2.2001 14:14

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.