ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Využiji Váš dotaz a popíši záměr a metodu výzkumu a zároveň se vyjádřím k vaší otázce. Do výzkumu nejdete s očekáváním, ale s výzkumnou otázkou pokud se jedná o kvalitativní výzkum, nebo s hypotézou, kterou testujete pokud se jedná o výzkum kvantitativní. V tomto případě se jednalo o výzkum kvalitativní, zaměřený na koncept mainstreamové mládeže. Sociologie se tradičně zabývala spíše subkulturami, které vymezovala jako rebelské, aktivní skupiny mladých v opozici k pasivnímu mainstreamu. Otázka, se kterou jsem šla do výzkumu byla co znamená patřit do mainstreamu a zda být součástí mainstreamu musí nutně znamenat pasivní konformismus a pokud ne, jak se nonkonformita v rámci mainstreamu projevuje. Prvním krokem bylo určit vhodnou tématickou oblast. Byla zvolena spotřeba a význam a role značek a značkového oblečení pro současné mladé lidi. Jedná se o téma diskutované, v sociologii zatím však málo probádané, navíc je kontroverzní. V kvalitativním výzkumu nejde o reprezentativnost vzorku, ale o výběr takových lidí, kteří poskytnou informace k danému tématu. Byla zvolena metoda diskusních skupin a polostrukturovaných interview s cílem zachytit pestrost, jemné nuance názorů a různé úhly pohledu na to, jakou roli hraje v životě mladých značka a značkové oblečení. Celkem bylo osloveno 80 mladých lidí ve věku 14-33 let, do výzkumu pak bylo zařazeno 61 z nich ve věku 15-27 let - studenti, pracující, nebo studenti, kteří při studiu zároveň pracovali a chtěli se k danému tématu vyjádřit. Účelový výběr do diskusních skupin vycházel z dotazníkovych dat, který obsahoval sadu 6-ti otázek, týkajících se značek a spotřeby. Například "když se mi něco značkového líbí, nehledím na cenu" (podrobně je metoda a výběr vzorku popsána ve studii, odkaz na ni je výše). Každá otázka měla možnost 4 odpovědí do "Téměř vždy se na mě hodí", až po "Určitě se na mě nehodí". Diskusní skupiny byly názorově smíšené. V diskusích byly zjišťovány názory mladých co dělá značku značkou, do jaké míry vnímají značku jako prostředek pro vyjádření své individuality, jaký mají názor na vliv reklamy a médií, co považují za výraz konformity a manipulace a další. K otázce, jak se mé očekávání lišilo na začátku a konci výzkumu? Na vaši otázku odpovím, co bylo cílem této studie: přenést koncept o mainsreamové mládeži z roviny uvažování o pasivním konformismu, zamyslet se nad stereotypem o monolitické mase a stádním chování, které je spojováno s konceptem mainstream. Mladí lidé nemusí být super rebelové, nebo anti-konzumeristi, aby byli kreativní, nebo měli svůj názor. Jsou kreativní i v rámci většinové kultury a jsou relativně kritičtí vůči dominantní kultuře a jejich hodnotám, proti níž nejsou v opozici, ale jsou její součástí.
24.6.2010 17:44