Ptejte se odborníků na bezpečnost potravin
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 17. května 2006 do 10:30
OTÁZKA:
Nebylo by možné uzákonnit, aby masné výrobky měly vypsáno jejich složení? Je s podivem jak některé druhy párku a klobás mají očividně v sobě tolik nechutnosti, mouky apod. že to snad ke kvalitnímu masu ani nečuchlo.Podobné je to s rúznými salámy apod. Na balených potravinách je složení vypsáno, myslím, že by i na těchto výrobcích mohlo být přiloženo.
Urbanec Petr
ODPOVĚĎ:
Co se týče značení nebalených výrobků s Vámi zcela souhlasím. Vyhlášky k zákonu o potravinách vydává Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo zdravotnictví, kde by bylo možné vznést tento návrh. Také je možné se obrátit na některou organizaci zabývající se ochranou spotřebitele napři SOS (Sdružení obrany spotřebitele).
17.5.2006 11:52
OTÁZKA:
Jsem student umělecko průmyslové fakulty v Soběslavi. Piji často pivo, vyhledávám společnost stařších mužů a přespávám u nich. Zajímalo by mne z čeho se vyrábí salám junior a zda-li není zdravotně závadny?
Jindřich Doubrava von Judenhalt
ODPOVĚĎ:
Pokud si koupíte Jumior balený, je na etiketě uvedeno složení. Zdravotní nezávadnost výrobků na trhu nelze stoprocentně zaručit, protože může dojít k jejímu porušení v tržní síti. Pokud by Vás zajímaly konkrétní výsledky kontrol masných výrobků, můžete je nalézt na webových stránkách Státní veterinární správy nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
17.5.2006 11:59
OTÁZKA:
Jaký je podle Vás vhodný postup ve stravování dětí? Jaké potraviny by neměly chybět a které výrobky je naopak lepší vynechat?
o.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaší otázku by byla velice obsáhlá a nevejde se do limitu daného chatem. Doporučuji konzultaci s dětským lékařem nebo nákup odborné literatury. Na trhu se však objevují i některé knihy a informace v časopisech, které nejsou v souladu se současnými vědeckými názory, proto doporučuji nakupovat pouze literaturu od známých odpborníků, nejlépe knihy, které jsou recenzované.
17.5.2006 12:03
OTÁZKA:
Podle jakých kritérií nakupujete potraviny vy? Sledujete složení?
Petr
ODPOVĚĎ:
Při nákupu potravin čtu etikety a měl by je číst každý spotřebitel. Nutné je sledovat zejména datum spotřeby a podmínky skladování, za kterých je toto datum stanoveno. Dále si všímám surovinového složení (suroviny jsou řazeny v sestupném pořadí, tzn., že surovina, které je ve výrobku nejvíce, je na místě prvním). Na většině potravin je i obsah energie a složení živin. Pokud si sledujeme hmotnost, je dobré zjistit alespoň obsah tuku. Kupuji výrobky od určitých firem, od některých firem výrobky zásadně nekupuji. U výrobků z dovozu preferuji známé firmy. Firmy neznáme mohou být rizikové, zejména z hlediska kvality.
17.5.2006 12:10
OTÁZKA:
Jsou nejake moznosti, jak na pulte od pohledu poznat kvalitni zdrave maso od spatneho, pokud zrovna nezelena?
Tom
ODPOVĚĎ:
Obsah mikroorganizmů a chemických kontaminantů v mase na pohled nepoznáme. Je dobré si všímat alespoň vzhledu. Maso oschlé, netypické barvy, i když není přímo zelená, je také podezřelé. U vepřového masa je dobré zjistit, zda nemá příliš bledou barvu a není pod ním kalužinka tekutiny (vada PSE). Toto maso sice není hygienicky závadné, ale při vaření se nám příliš "smrskne".
17.5.2006 12:13
OTÁZKA:
Dobrý den, řada konzervovaných potravin prodávaných v obchodem obsahuje - dle mého názoru - velké množství soli. Kdo, dle Vás by měl iniciovat kampaň za snižování množství soli ve zpracovaných potravinách? V Anglii to už dělají, viz kampaň FSA "Sid the Slug"...
Michal Janota
ODPOVĚĎ:
Od pradávna je sůl používána ke konzervaci potravin. Chlorid sodný zvyšuje údržnost mastných výrobků (zvýšení osmotického tlaku i specifické účinky), působí rozpustnost myofibrilárních bílkovin (čímž ovlivňuje soudržnost výrobku) a dodává typickou slanou chuť. Z mikrobiálního hlediska je přídavek soli velmi vhodným pomocným konzervačním činidlem neboť rozmnožování většiny bakterií je zastaveno, je-li v prostředí obsaženo 6-10% chloridu sodného. Samozřejmě nadměrná konzumace vysokého množství soli je významným rizikovým faktorem pro zvýšení krevního tlaku, který se podílí na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Podle výživových doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR je vhodné denně konzumovat ne více než 5 g soli, tj. 1 čajová lžička, a to včetně soli skryté v potravinách. U nás je spotřeba soli více než dvojnásobná, proto bychom si měli vybírat potraviny s nižším obsahem soli a při přípravě a solení pokrmů používat sůl obohacenou jodem. Kampaň by měli iniciovat lékaři.
17.5.2006 12:51
OTÁZKA:
Dobrý den, zajímalo by mě, jak moc je pravděpodobné, že člověk chytí nějakou infekci z pečiva?Mám na mysli z pečiva volně položeného ve velkých koších v supermarketech, kam je občas zaměstnanci pokládají BEZ rukavic a někteří lidé je třeba osahají a nechají je tam, protože se jim třeba nezdají čerstvé.
Kamila
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě není dobré, když se zaměsnanci nebo zákaznící dotýkají rukou nebalených potravin. Zaměstnanci však mají zdravotní průkaz potvrzující jejich zdravotní bezúhonnost. Přesto by se měla dodržovat základní hygienická pravidla při manipulaci s nebalenými potravinami jako např. použítí mikroténového sáčku, jednorázových plastových rukavic nebo kleští. Nebát se upozornit zaměstnance nebo další zákazníky na jejich nevhodné chování při osahávání nebalených potravin. Při manipulaci s obalovým materiálem není přípustné pomáhat si foukaním do sáčků, sliněním prstů a podobně.
Z rukou by mohly na povrch pečiva přeneseny například bakterie rodu Staphyloccocus (z otevřené rány) nebo spory plísní.
17.5.2006 12:51
OTÁZKA:
Dobrý den,
zajímal by mě Váš názor na biopotraviny.
Všude se říká, jak jsou lepší, kvalitnější, zdravější, bez chem.postřiků…. Ale proč se nikde nepíše,že této (úžasné, báječné, neustále vychvalované) kvality je možné dosáhnout pouze v podmínkách téměř sterilních, a ne v normální přírodě?
Že se navíc v tichosti opomíjejí mikrobiologické normy uplatňované na klasické potraviny?
Představíme-li si to v praxi, pak se opravdu dostaneme na ne zrovna lichotivý výrobek.
Na rostlinu (ať je jakákoliv, řekněme třeba pole s obilím) útočí mnoho různých plísní, bakterií a hmyzu – proti tomu se používá v klasickém zemědělství postřik. Ale přeci pokud to pole ničím nepostříkám, tak je tam mnohonásobně více těchto bakterií a plísní! A pak po „biozemědělci“ přijde „biomlynář“, který mouku také ničím neošetří a umele všechno, co dostane v zásilce. Takže pak není možné obilí zbavit nežádouích „návštěvníků“ a umletá mouka se servíruje v kritickém stavu na stoly zákazníků. A liší se „jenom“ vysokou cenou a katastrofální kvalitou.
Proč se TOTO nikde neříká?
Lingren
ODPOVĚĎ:
Při výrobě biopotrain je garantovaný postup, ale neexistují speciální normy pro biopotraviny. Biopotraviny stejně jako kterékoliv jiné potraviny musí vyhovovat příslušným limitům stanoveným vyhláškami k zákonu o potravinách.
17.5.2006 12:52
OTÁZKA:
Mohou být na našem trhu vyloženě nebezpečné potraviny? A jaké firmy jsou naopak známé tím, že dbají bezpečnost svých výrobků?
menO.
ODPOVĚĎ:
I když samozřejmě nelze vyloučit extrémní situace (v posledních letech se uvažuje i teroristický útok toxickými chemikáliemi na potravní řetezec), potraviny v obchodní síti by měly být bezpečné. Obtížně lze garantovat jakost potravin prodávaných na "černo", protože zde je sledovatelnost dokumentace související s jakostí obtížná. Obecně za bezpečnost potravin ručí výrobce. Dozorové orgány jako SZPI či veterináři provádějí kontrolu v souladu s praktikami v EU. Ze získaných dat vyplývá srovnatelnost kvality s vyspělými zeměmi.
17.5.2006 13:44
OTÁZKA:
dobrý den, jak je moc zdrave ovoce, ktere zraje umele, tj natrha se zelene, ale behem transportu dozraje? ma v sobe taky vitaminy ze slunicka?
diky
sweety
ODPOVĚĎ:
Některé druhy ovoce jsou skutečně málo údržné a je nutné je sklízet ještě před dosažením konzumní zralosti. V procesu dozrávání probíhají pochody, které nevedou k odbourání vitamínů. Jejich hladina je v rámci daného druhu často spíše podmíněna odrůdou. Klimatické podmínky jsou jen jedním z faktorů, které obsah zdraví proispěšných látek ovlivňují.
17.5.2006 13:48
OTÁZKA:
chtěl bych se zeptat, jestli je nějaký rozdíl mezi běžným kuřetem (barvy růžové) a bio-kuřetem (žlutým) co se týče zdravotní nezávadnosti. Slyšel jsem hrůzné historky o krmení kuřat antibiotiky a jinými škodlivinami.To bio-kuře je ale o dost dražší.
Kuře Vejsada
ODPOVĚĎ:
Otázky kvality produktů organického zemědělství jsou skutečně předmětem řady diskuzí. V každém případě je používání řady veterinárních farmak v biochovech vyloučeno. To samozřejmě vede k určitým problémům a menším kvantitativním výstupům. "Ztráty" resp. v tomto smyslu menší efektivitu kompenzuje vyšší cena. Používání farmak v konvenčních chovech je pod dohledem veterináře samozřejmě v případě indikace možné, ale má přísná pravidla. Pří podání dochází k postupnému vylučování z organismua porážka je možná až v období kdydojde k eliminaci reziduí. Dozorové orgány zachycují překročení hygienbických limitů jen zcela vyjímečně.
17.5.2006 13:55
OTÁZKA:
Dobrý den,
článek sice mluví o výrobcích prodávaných v obchodech, ale já bych se chtěl zeptat na nebezpečí domácích produktů. Jsou například domácí vejce, kuřecí maso apod. nebezpečnější než ty prodávané? Děkuji.
Petr Leitner
ODPOVĚĎ:
Ne vždy platí, že domácí výrobky mají vyšší kvalitu. Důvodem může být problém zajistit stejné hygienické podmínky (např. aseptické prostředí) jako v některých průmyslových provozech: Rizikem může bý i zkrmování nevhodných surovin (např. tráva z příkopů u silnic, kde může být vyšší obsah škodlivin z dopravy). Špatné skladování obilovin zase vedle tvorby mykotoxinů a použití takovéhoto krmiva pro hospodářská zvířata znamená možnost průniku do mléka, vajíček...Setkali jsme se dokonce s "domácími" produkty obsahujícími DDT (kontaminace ze staré stodoly, kde bylo obilí uskladněno)Zdrojem nebezpečných látek mohou být i některé tradiční kulinární postupy jako třeba uzení za nevhodných podmínek či grilování nad otevřeným plamenem.
17.5.2006 14:05
OTÁZKA:
Máme dvě malé děti a snažíme se jim nedávat sladkosti. Občas se však tomu nevyhneme (babičky, mikulášové a podobně), na jaké výrobky si máme dávat pozor? A jsou nějaké, které by mohly být pro děti nebezpečné?
o.
ODPOVĚĎ:
Dieta dětí musí být bohatá na ovoce, zeleninu, fermentované mléčné výrobky. Pokud toto dodržujete, občasné podání sladkého nevede ke zdravotní újmě (čokoláda, jak bylo prokázáno obsahuje dokonce některé prospěšné antioxidanty). Riziková je ovšem nadváha, takže nic se nesmí přehánět. Za nevhodnmé pro děti považuji nadměrnou konzumaci některých "light" výrobků jako třeba nápoje. Příjem náhradních sladidel za takovýchto okolností může být zbytečně vysoký.
17.5.2006 14:10
OTÁZKA:
Chtěl bych se zeptat, jestli mohou lidem nějak vadit používané pesticidy při hnojení pěstované zeleniny a jestli je pravda, že tyto látky mohou mít vliv na tloustnutí. Zelenina se tak vlastně stává nezdravou?
Horák Ladislav
ODPOVĚĎ:
Ano, rezidua pesticidů mohou za určitých okolností představovat zdravotní riziko, zejména v případě, že nejsou aplikovány v souladu s doporučeními uvedenými v návodu anebo není-li dodržena ochranná lhůta - to je interval mezi posledním ošetřením a sklizní. Rizikem jsou pesticidy hlavně pro děti, je nutné zabránit komnzumaci neomytých plodin ze zahrádek, kde byl proveden postřik. Výrobci dětské výživy otázce reziduí věnují mimořádnou pozornost. Na našem akreditovaném pravovišti VŠCHT jsme realizovali stovky vyšetření jejich produktů a vesměs s negativním výásledkem. Ještě k tomu tloustnutí - myslím že jde o nějakou zkreslenou informaci, ošetřená zelenina by tento efekt neměla vyvolávat.
17.5.2006 14:26
OTÁZKA:
Potvrdila se fáma, že by se při výrobě zmrzliy Eskimo používala vepřová krev?
Karel Freeboj
ODPOVĚĎ:
Musím se omluvit, ale o té fámě jsem se dozvěděla až od Vás, takže nemohu komentovat.
17.5.2006 14:27
| předchozí | 1 2 3 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
