Vodohospodář: S povodněmi se musíme naučit žít

vydáno 1.9.2005 11:00
Daniel Pokorný z ministerstva zemědělství odpovídal na to, jak je Česká republika připravena na případnou povodňovou vlnu.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 1. září 2005 do 11:30

OTÁZKA: Dobrý den pane Pokorný, mám na Vás 3 otázky. Vydává ministerstvo nějakou publikaci o vodním hospodářství, kde by se čtenář dozvěděl detailní informace např. o protipovodňových opatřeních ? Jsou pravidelně zveřejňovány údaje o jakosti vody ve vodních tocích ? Dozvěděl jsem se, že o výročí 50 let vodního díla Slapy. Budou organizována nějaké akce i pro veřejnost ? Děkuji Urlych-Kolin Urlych
ODPOVĚĎ: V rámci nelegislativních úkolů vlády se vypracovává publikace Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v příslušném kalendářním roce. V současné době vyšla Zpráva za rok 2004, která bude v nejbližších dnech zveřejněna na internetových stránkách MZe. V příadě zájmu o tištěnou podobu se můžete obrátit na tiskový odbor. Aktuální informace o vodním hospodářství (stavy a průtoky na vodních tocích a nádržích, srážky, jakost vody na nádržích) jsou pravidelně zveřejňovány na vodohospodářském informačním portálu (www.voda.mze.cz). Oslavy výročí 50-ti let vodního díla Slapy jsou plánovány na tento pátek a tento víkend. Součástí oslav bude den otevřených dveří 3.9.05. Pro veřejnost budou organizovány skupinové exkurse s průvodcem do vnitřních prostor hráze. 1.9.2005 11:13
OTÁZKA: Plánuje se výstavba nějakých velkých vodních nádrží? Jiří Ehler
ODPOVĚĎ: Na základě Rámocové směrnice vodní politiky byl v ČR nastartován proces plánování v oblasti vod. V rámci plánů oblastí povodí budou navrhována účinná protipovodňová opatření. Jedním z těchto účinných opatření je realizace vodních nádrží a suchých poldrů prostřednictvím kterých dochází ke zvyšování retence vody v území. V současné době jsou hájeny profily výhledových vodních nádrží dle Směrného vodohospodářského plánu jako územní limity pro další generace. Samotná výstavba záleží na procesu navazujících územních řízení včetně koncensu všech uživatelů vody v povodí. 1.9.2005 11:16
OTÁZKA: Myslite si, ze by letosni povodne mohly byt nicivejsi, kdyby prisly treba pred 5 lety? neboli: jsme ted lepe pripraveni? Karla
ODPOVĚĎ: Dle mého názoru zcela jistě. Před pěti lety začal fungovat nový integrovaný záchraný systém. Komunikace mezi jednotlivými úrovněmi je hojně procvičována a to jak teoreticky tak i v praxi prostřednictvím lokálních povodní, které jsou čím dál tím častější. Samotná realizace preventivních protipovodňových opatření též velmi prospívá k samotnému snížení povodňových škod v území. 1.9.2005 11:19
OTÁZKA: Dobrý den, měl bych na pana Pokorného 2 dotazy : 1.Na jaké akce se poskytují dotace a pro koho jsou určeny ? 2.Zejména během povodní hojně navštěvuji Vodohospodářský portál (www.voda.mze.cz) . . . Jsou to opravdu pěkné stránky, které stojí za to vidět. Připravujete nějaké novinky ? Michal Peřina
ODPOVĚĎ: Finanční prostředky jsou MZe poskytovány v rámci tzv. programového financování. Existují programy na odstranění povodňových škod a programy na podporu prevence před povodněmi. Příjemcem dotace jsou zejména správci vodních toků (s.p. Povodí, Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy ČR, s.p.). Ti slouží jako garanti pro výběr prioritních akcí v dílčích povodích. Program prevence před povodněmi je realizován v letech 2002 - 2006 a jsou na něj zabezpečeny finanční prostředky ve výši cca 4,15 mld.Kč. Prostřednictvím tohoto programu dochází k realizaci nejvýznamnějších regionálních opatření. Zájem o internetové stránky nás těší. Musím říci že i ve srovnání s evropskými státy obstojí. Jsou připravovány nové aplikace (zpřístupnění technicko-provozní evidence s.p. Povodí - objekty na vodních tocích), které budou zveřejněny již na konci tohoto roku. 1.9.2005 11:25
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to v ČR s výstavbou suchých poldrů. Přijdou mi jako rozumnější ochrana před povodněmi než velké přehrady, které jsou značným zásahem do krajiny a přírody. Hanka
ODPOVĚĎ: Musím konstatovat, že se opravdu jeví určitým koncensem ve většině povodí. V rámci programu prevence před povodněmi jsou hojně realizovány zejména v povodí Labe a povodí Moravy. Výstavba těchto opatření sebou nese řadu úskalí, zejména vhodné geomorfologické podmínky a ochota veřejnosti při majetko-právním vypořádání. 1.9.2005 11:28
OTÁZKA: Dobrý den, měl bych jeden dotaz: Kolik je vlastně tzv.záplavových v ČR a existuje vůbec nějaká preventivní strategie, kterou se naše vláda po minulých zkušenostech řídí? L.Tašidel
ODPOVĚĎ: V roce 2002 byla schválena tzv. Strategie ochrany před povodněmi v ČR, která se stala prvním věcně politickým dokumentem tohoto druhu. Většina evropských států se řídí právě touto svojí strategií. Naše strategie klade důraz na vymezení záplavových území a realizaci vhodných opatření k ochraně před povodněmi (a to jak technických tak přírodě blízkých). Dokument je zveřejněn na internetových stránkách MZe. K 31.12.2004 jsou záplavová území podél významných vodních toků stanovena na cca 50% těchto významných vodních toků. Do roku 2008 se předpokládá stanovení záplavových územích na cca 70 - 75% významných vodních toků. Tím by byla ukončena realizace záplavových území, kde není nezbytné jejich stanovení na 100% vodních toků (horní pramenné úseky atd.) a pokračovalo by se pouze v jejich aktualizaci. 1.9.2005 11:34
OTÁZKA: Myslíte si, že je Česká republika připravena na povodňovou vlnu? Lukáš
ODPOVĚĎ: Obecně lze říci, že maximální ochrana před povodněmi neexistuje a s lokálními i katastrofálními povodněmi se musíme naučit žít. To čím můžeme přispět je realizace významných opatření v povodích, která umožní udržet vodu v krajině a zpomalí její odtok z území. Z tohoto důvodu je velká pozornost věnována návrhům účinných opatření a jsou využívány moderní technologie matematického modelování. Teprve při prokázání dostatečné efektivity (porovnání nákladu na realizaci a snížení povodňových škod) dochází k samotné realizaci. 1.9.2005 11:38
OTÁZKA: Jak dopadlo cervencove megacviceni protipovodnovych aktivit v Praze? Alice
ODPOVĚĎ: Samotné cvičení v Praze bylo plně v gesci Magistrátu hl. města Prahy, který ochranná opatření na území Prahy financuje. Podle mých informací proběhlo cvičení hladce a prověřilo tak připravenost na případnou povodňovou situaci. Stavba mobilních hrazení vyžaduje pravidelný nácvik. 1.9.2005 11:40
OTÁZKA: Pane inženýre, soudě dle Vašich odpovědí, jste asi muž na správném místě. Možná by jste mi mohl odpovědět i na tuto otázku : Jsou současná nákladná protipovodňová opatření zárukou, že při příští hrozbě povodňové vlny budou tentokrát občané v ohrožených oblastech včas a dostatečně informováni? Pepina
ODPOVĚĎ: Vaší otázku bych rozdělil na dvě části. Nákladná opatření slouží především k ochraně lidských životů a majetku a jsem přesvědčen, že vynaložené finanční prostředky jsou zárukou, že by povodňové škody měly být nižší. Včasná informovanost je v současné době realizována jak prostřednictvím příslušných povodňových komisí, tak prostřednictvím zejména internetu. Na již několikrát zmiňovaných stránkách www.voda.mze.cz jsou k dispozici on-line údaje o stavech a průtocích na vodních tocích i nádržích. Právě zde veřejnost může sledovat samotný vývoj povodně, včetně doprovodných manipulací na vodních dílech. 1.9.2005 11:45
OTÁZKA: Proč se nezměnila politika vypouštění přehrad vltavské kaskády. Před pár dny deště rozvodnily jihočeské řeky a přehrady byly víceméně plné. Laďa
ODPOVĚĎ: Tato otázka by zasluhovala delší čas na odpověď. Každé vodní dílo má svůj účel a tomu je podřízen manipulační řád. Vltavská kaskáda byla vystavěná zejména za účelem energetickým a až na vodní dílo Orlík nemá vytvořen dostatečný akumulační prostor pro zachycení opravdu katastrofálních povodní. Po povodni 2002 došlo k přehodnocení řady manipulačních řádů a dochází k přehodnocování prostorů nádrže pro jednotlivé účely. Povodňová situace v jižních čechách před pár dny byla situována zejména v dílčích povodích Otavy, Blanice apod. kde vesměs samotné akumulační prostory chybějí. 1.9.2005 11:50
OTÁZKA: Co by se ještě mělo zlepšit na systému záchrany během povodní? Petr
ODPOVĚĎ: Po povodni v roce 1997 došlo k výraznému zvýšení úrovně legislativních nástrojů zejména krizového řízení. Jsem přesvědčen, že i tyto legislativní úpravy měly dopad na snížený počet obětí při povodni v roce 2002. Při srovnatelných povodních v těchto letech (povodňové škody dosahovaly přibližně stejné úrovně cca 60 mld.Kč) došlo k výraznému snížení obětí na lidských životech. V roce 1997 60 obětí a v roce 2002 19 obětí. Pravdou je, že paměť jednotlivých generací je velmi krátká a je potřeba o povodňových situacích stále hovořit a provádět nezbytná cvičení v rámci krizového řízení. 1.9.2005 11:56
OTÁZKA: Dobrý den, jak se poučila ČR z povodní v roce 2002? Změnily se od té doby postupy či záchranné scénáře? menO.
ODPOVĚĎ: Na základě vyhodnocení povodňové situace v roce 2002 a zejména projektu Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 byl navržen systém zlepšení připravenosti na povodňové situace. Jedním z nich byla například legislativní úprava, kdy povodňové komise ucelených povodí byly nahraženy povodňovými komisemi kraje. Další opatření naráží ve valné míře na neochotu lidí opouštět riziková záplavová území. 1.9.2005 11:59
OTÁZKA: Jaké podle vás udělaly americké úřady chyby, když věděly dlouho dopředu o blížícím se hurikánu a musely předpokládat záplavy? o.
ODPOVĚĎ: Těžko se mohu vyjadřovat k chybám amerických úřadů z pozice českého úředníka. Katastrofa, která postihla jih USA do jisté míry nemá obdoby a připravit se na katastrofu takového rozměru pravděpodobně ani nelze. Samotná morfologie postiženého území, která se nachází pod úrovní hladiny moře dala předpokládat rozsah povodní. O tomto faktu úřady zcela jistě informovaly a opuštění majetků a domovů záviselo do jisté míry na svobodné vůli občanů. 1.9.2005 12:03
OTÁZKA: Byl někdo potrestán za pozdní informace při posledních katastrofálních povodní? p.T.

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

Načíst další

Termíny

Finance

Vláda

Témata

Válka na Ukrajině

Olympijské hry

Nepřehlédněte