Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Historik Jiří Pernes

Jiří Pernes
velikost textu:
vydáno 25.2.2008 12:00
Únor 1948 budí dodnes mezi lidmi nemálo emocí. Bylo možné komunistickému převratu zabránit? Své dotazy spojené s únorovým převratem jste mohli v pondělí od 12:00 pokládat historikovi Jiřímu Pernesovi z Ústavu současných dějin Akademie věd.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 25. února 2008 do 12:15

OTÁZKA: Prosím vás, chci se zeptat, jestli víte, jaké bylo počasí (teplota)od 20.do 25.února 1948? Moc děkuji za odpověď Petra B.
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: V únoru 1948 bylo mrazivé počasí, konkrétní teplotu nedokážu říct, ale v některých dnech dost mrzlo, takže pobyt na demostracích nebyl určitě ničím příjemným. 25.2.2008 12:02
OTÁZKA: Dobrý den, jsem student gymnázia a v novodobých dějinách mám docela slušný chaos. Rád bych se proto zeptal, jestli byste alespoň stručně mohl vyzdvihnout nejvýznamnější okamžiky roku 1948 a jeho důsledky. Děkuji, J. Jakub
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Nejvýznamnější událostí roku 1948 byl bezesporu únorový převrat a nastolení vlády komunistů, které určilo charakter našeho státu na dalších čtyřicet let. Všechny další události, jako například parlamentní volby v květnu 1948, byly důsledkem tohoto mocenského převratu a byly jím poznamenány. 25.2.2008 12:04
OTÁZKA: Otázky: 1)Můžete mi říci jeden rozumný důvod, proč neodstoupil také Jan Masaryk? (Nevypravujte mi, tak jako komanči, že o tom „dopředu nevěděl“.) Tím by se přece situace pro Gottwalda radikálně změnila! 2)Nehrál v tom neodstoupení Jana Masaryka požadavek jeho otce „aby vždycky stál při E. Benešovi“? 3)Údajně byl Janu Masarykovi slibován úřad prezidenta po E. Benešovi. Jsou o tom nějaké relevantní podklady? Pokud ano, nemělo to vliv na jeho neodstoupení? prokopič
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: O skutečných důvodech, proč se J. Masaryk k demisi nepřipojil, se můžeme jen dohadovat. On sám se skutečně oháněl slibem, který údajně dal svému otci, že bude E. Benešovi stát vždy po boku. Podle mého názoru je to ale nedostatečné vysvětlení a já osobně se také domnívám, že kalkuloval s možností, že bude zvolen prezidentem republiky po E. Benešovi. Benešův špatný zdravotní stav byl veřejným tajemstvím a J. Masaryk vážně pomýšlel na to, že ho ve funkci vystřídá. Zmiňuje se o tom například P. Drtina ve svých pamětech Československo můj osud, ve kterých líčí obsah svého rozhovoru s J. Masarykem v této pohnuté době. 25.2.2008 12:07
OTÁZKA: Chci Vám touto cestou poděkovat za vaši publikační činnost, hlavně o historii mocnářství a Habsburcích. Vzhledem k tzv. Vítěznému únoru se Vás chci dotázat, jestli prorůstání komunistických idejí považujete za kontinuální a racionálně řízený proces, který má své ideové zdroje již v době osvícenců a francouzské revoluci? Považujete za dobrý precedens, když I. pozemková reforma z období I. ČSR, právně narušila odvěké chápání majetku a nastolila „lidové právo“ na cizí majetek v zájmu jakési „většiny“? Benedikt Horn
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Podle mého názoru lze únorové vítězství komunistů beze zbytku pochopit jen v souvislosti s předchozím historickým vývojem, a to nejen tím, k němuž docházelo po roce 1945. Podle mého názoru historii české společnosti negativně poznamenala neexistence vlastních elit, především šlechty, o které přišla v 17. století. Nová česká národní společnost, tak jak se vytvářela od 18. století, byla do značné míry plebejská a to se nutně promítalo i do charakteru první republiky (včetně zmíněné pozemkové reformy) a pak do období poválečného. 25.2.2008 12:11
OTÁZKA: Dobry den, chtel bych se zeptat, jak to bylo se "slavnym" vyrokem K.Gottwalda "prave jsem se vratil z hradu....". Byl pry vyrcen pozdeji, nez byl nasledne uvaden v propagandistickych dokumentech komunistu. Co je na tom pravdy ? Dekuji za odpoved. Honza M.
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Tak bohužel o tom nic nevím. Slyším to od Vás poprvé. Ale jsem přesvědčen, že ty dokumentární snímky z Václavského náměstí z 25. února 1948 jsou autentické. Já se domnívám, že Gottwald ta slova skutečně pronesl. 25.2.2008 12:12
OTÁZKA: Osobně si myslím, že ke smrti Jana Masaryka kromě jeho celoživotní nemoci přispěl právě fakt, že si uvědomil svoji chybu - když se nepřipojil se svojí demisí k dalším ministrům. Máte nějaký jiný názor? Jirka Plaček
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Ano, já se domnívám, že J. Masaryk nespáchal sebevraždu, ale že se stal obětí agentů KGB a že jeho vražda se stala proti vůli vedení KSČ, pro něž byl cenným spolupracovníkem. Ale toto téma si podle mého názoru vyžaduje samostatný program. 25.2.2008 12:13
OTÁZKA: Dobrý den, co si myslíte o sebevraždě pana Jana Masaryka? Petra Krátká
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Již jsem odpovídal. 25.2.2008 12:14
OTÁZKA: Souhlasíte s Václavem Havlem, který řekl, že Únor 48 bylo vítězství reakce nad pracujícím lide? Swerige
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Tady záleží na tom, co si představujeme pod pojmem reakce. Skutečností však je, že československý pracující lid se stal stejnou obětí komunistického režimu jako tzv. "vykořisťovatelé a reakcionáři", kteří byli v únoru 1948 podle komunistické propagandy poraženi. 25.2.2008 12:16
OTÁZKA: Dobrý den, proč se vlastně mocenskému boji v únoru 1948 začalo v posledních letech říkat puč? ian69
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Komunistický převrat v únoru 1948 označovali jeho účastníci, kteří v tomto střetnutí podlehli, pučem od samého začátku. Jenom k nám se jejich hodnocení dostalo až po převratu v roce 1989. Vaší pozornosti doporučuji třeba paměti poúnorového exulanta O. Hory nazvané přímo Svědectví o puči. Soudobá česká historiografie volí spíše termín "mocenský převrat" nebo "státní převrat". 25.2.2008 12:20
OTÁZKA: Dobrý den, jak se stavíte k potrestání komunistů? Myslíte, že by měli být potrestáni za své činy nebo, že je to už, bohužel, promlčeno? dobrota
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Osobně se domnívám, že hříchy komunistů vůči československé společnosti jsou tak závažné, že jejich strana měla být po listopadu 1989 postavena mimo zákon a ti, kteří se nejvíce angažovali v upevňování komunistického režimu a v potlačování práv nekomunistů, za to měli být potrestáni. Obávám se bohužel, že pro toto řešení je nyní už pozdě. 25.2.2008 12:22
OTÁZKA: Dobrý den, všude se mluví o Vítězném únoru jako o momentu, kdy komunisté převzali moc. Zajímá mne ale, co následovalo po únoru. Jakým způsobem komunisté dokázali získat důvěru parlamentu pro svou novou vládu a jakým způsobem proběhli další volby, které již byly nesvobodné. Vycházím z toho, že za normálních okolností se vládá opírá o důvěru parlamentu a a také volební zákony by měl schvalovat parlament. Komunisté v únoru 1948 rozhodně většinu v parlamentu neměli a přesto se chopili moci. Děkuji předem za odpověď. Jiří H.
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Chování československého Národního shromáždění 10. 3. 1948 je velkou záhadou. Tohoto dne předložil K. Gottwald poslancům program své nově jmenované vlády (25. 2. 1948) a zdrcující většina poslanců jej schválila, vládě vyslovila důvěru a tím fakticky komunistický převrat v Československu zlegalizovala. Nedokážu vám zpaměti říct přesná čísla, ale z asi 260 přítomných poslanců jich 11 před hlasováním opustilo sněmovnu a všichni ostatní - přestože komunisté mezi nimi tvořili menšinu - zvedli ruku pro Gottwaldův program. Volby, na které se ptáte, proběhly v květnu 1948 a od těch předchozích se lišily tím, že jednotlivé politické strany Národní fronty neměly vlastní kandidátku, nýbrž že postavily tzv. jednotnou kandidátku Národní fronty. O tom, kdo na ni bude postaven, rozhodovala samozřejmě KSČ. Už to vypovídá o neplnoprávném postavení ostatních polických stran v nové situaci. Pro úplnost je potřeba říct, že voliči mohli do uren kromě jednotné kandidátky vhodit i tzv. bílé lístky, kterými mohli vyjádřit nesouhlas s novým režimem. Této možnosti však využilo jen necelých deset procent voličů. 25.2.2008 12:29
OTÁZKA: Co by se stalo kdyby E. Beneš abdigoval na svou funkci. Libor V.
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: V zásadě by nestalo nic světoborného. Skutečnost, že zůstal ve své funkci ještě dloho poté, co jmenoval vládu "obrozené národní fronty", komunistický převrat vlastně legalizovala. Kdyby tuto vládu odmítl jmenovat a na protest proti probíhajícímu převratu ze své funkce odstoupil, nezměnilo by se v zásadě nic. Komunisté by se i tak chopili moci a nastolili totalitu. Nemohli by se však po dalších čtyřicet let ohánět skutečností, že tak učinili legálně a v souladu s ústavou. 25.2.2008 12:31
OTÁZKA: Dobrý den. Nakolik byl podle vás postup komunistů protiústavní a v čem konkrétně lze evidentně vidět rozpor s platnými zákony? Hezký den. Karel Gunto
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Komunistický převrat byl nezákonný v samotném principu. Z 26členné vlády odstoupilo 12 ministrů. Gottwald požadoval jejich doplnění novými lidmi, které ovšem chtěl jmenovat sám, bez ohledu na mínění jejich politických stran. Již to bylo v rozporu s demokratickými zvyklostmi. Vlastní převrat provedla policie ovládaná komunistickou stranou od roku 1945. Ve svých postupech porušovala platné zákony o právu na shromažďování, o omezování svobody pohybu, atd. Vlastním vykonavatelem převratu byly tzv. akční výbory Národní fronty, které prováděly tzv. očistu veřejného života. Ta spočívala v tom, že bránily v činnosti řádně zvoleným, případně jmenovaným veřejným činitelům. Ti se nemohli dovolat pořádku, protože policie, která jediná jim mohla pomoci, byla v rukou komunistů. KSČ od 23. 2. organizovala tzv. lidové milice, které byly ozbrojeny. Také ty vznikaly v rozporu se zákony a narušovaly zásadu, že pouze demokratický stát má právo vytvářet ozbrojené jednotky a že použití násilí musí být regulováno zákonem. Konkrétních případů porušování platných zákonů by bylo možno uvést mnohem víc. 25.2.2008 12:37
OTÁZKA: V čem je podle vás chyba, když dnešní mláděž zapomíná strašně rychle? Únor 48 bude pro ně asi těžký oříšek, když si mnozí nevzpomenou ani na Listopad 89... dobrota
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Chyba je pravděpodobně ve škole ve výuce dějepisu a ostatních humanitních předmětů, které nejsou pokládány za tak užitečné pro společnost jako předměty technické či přírodovědné. Už v samotné skladbě výuky dějepisu vidím značné disproporce. Žáci a studenti věnují spoustu času výuce starověkých a středověkých dějin a na to, co se odehrálo po 2. světové válce už učitelům nezbývá čas. Ale těch příčin je asi ještě mnohem víc, proč mladé lidi nedávná minulost nezajímá. 25.2.2008 12:40
OTÁZKA: Pane doktore, jak vnímáte prezidenta Beneše? Nemyslíte, že selhal v životě několikrát? Že se například Mnichov snažil odčinit až přehnaně atentátem na Heydricha? Myslíte, že existuje souvislost mezi narozeninami Beneše a atentátem? Možná to zní divně, ale znáte-li všechny souvislosti kolem, tato otázka se přímo nabízí...Děkuji za odpověď. Petr
Jiří Pernes ODPOVĚĎ: Já se domnívám, že i Únor 1948 souvisí s Mnichovem 1938, jakkoli obě události od sebe dělí deset let. Mnichovské trauma (společně s frustrujícím zážitkem velké hospodářské krize 30. let) ovlivňovalo chování lidí po roce 1945. Znovu už nechtěli něco podobného prožít a proto republiku, kterou tehdy začali znovu budovat, zamárně budovali jako stát zásadně odlišný od toho předválečného. Z tohoto hlediska jsem přesvědčen, že mnichovská kapitulace byla hrubou chybou a národní tragédií, která negativně formovala národní charakter. Z tohoto hlediska šlo jednoznačně o Benešovo selhání. Mnichovské trauma jej pak pronásledovalo do konce života. To také vedlo k tomu, jak se choval za 2. světové války, jak se snažil získat podporu Sovětského svazu a komunistů. S atentátem na Heydricha je to zajímavá myšlenka. 25.2.2008 12:44

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.