Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ptejte se Radko Pavlovce

velikost textu:
vydáno 19.10.2000 11:00
Radko Pavlovec, pověřenec země Harní Rakousko pro otázky jaderných zařízení

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 19. října 2000 do 12:30

OTÁZKA: iDNES píše, že jste z Podkrkonoší. Kde jste se narodil a do kolika let jste tam žil? Jerry
ODPOVĚĎ: V Nové Pace, žil jsem tam do 16 let. 19.10.2000 12:02
OTÁZKA: Jak jste při emigraci překročili hranice? Cecilka
ODPOVĚĎ: Byli jsme zbaveni občanství, odjeli jsme při určeném termínu starým vozem a s hotovostí 20 šilinků, protože nám režim všechny prostředky odebral na poplatky. 19.10.2000 12:04
OTÁZKA: Kdo vás platí? Je váš plat za výpady proti Temelínu vyšší než je rakouský průměr? Rafael
ODPOVĚĎ: Platí mě vláda země Horní Rakousko, můj plat leží v normálním pásmu adekvátních postavení. 19.10.2000 12:05
OTÁZKA: Vadi Vam Temelin jako elektrarna, nebo jste proti jaderne technologii jako zdroji energie? karel
ODPOVĚĎ: Myslím, že jaderná energie nemá žádnou perspektivu. Temelín mi vadí obzvláště vzhledem k jeho experimentálnímu charakteru a lokalizaci v hustě osídlené středoevropské oblasti. Stejně mi ovšem vadí i dosud zbytečně vyhozených 85 miliard. 19.10.2000 12:08
OTÁZKA: Protesty formou nenásilné blokády považuji za legitimní, ať už mají jejich organizátoři pravdu, nebo ne - to patří k demokracii. Myslíte si, že jsou obavy Rakouska z bezpečnosti Temelin oprávněné? jenda
ODPOVĚĎ: Myslím si že ano. Je známo několik konkrétních bodů, kde JE Temelín nesplňuje německý bezpečnostní standard. Dosažení tohoto standartu vidí ovšem většina odpůrců tohoto projektu jako jedinou možnost alespoň nějaké akceptance. Obavy z Temelína jsou ještě násobeny jeho zjevnou nepotřebností. Malá otevřenost provozovatele obavy v minulých letech ještě podstatně zesílila. 19.10.2000 12:12
OTÁZKA: Pane Pavlovaci, proč jste k rozsáhlejším protestům, kterých jsme nyní svědky, nesáhli již počátkem 90. let? Tehdy byla naděje na zastavení této nesmyslné akce mnohem větší. Marek Juračka
ODPOVĚĎ: Protesty byly již od samého počátku tohoto projektu. Existovaly i značné nabídky pro realizaci nejaderné varianty, byly však vždy briskně odmítnuty. Rakouská veřejnost vždy doufala, že vzhledem ke zjevné ekonomické nevýhodnosti dojde k zastavení tohoto projektu. Samozřejmě by dřívější zastavení bylo mnohem výhodnější, ale jederná lobby vždy dokázala takové rozhodnutí ovlivnit ke svému prospěchu. I dnes ´je však zastavení projektu ekonomicky výhodnější, než pokračování. 19.10.2000 12:17
OTÁZKA: Dobrý den. Myslíte si, že teď, kdy už je Temelín najet a zvyšuje se jeho výkon, se česká vláda rozhodne ho zastavit? To asi těžko... Hanka
ODPOVĚĎ: Já v to stále doufám, pakliže vláda jedná v zájmu České republiky. Na dostavbu je třeba minimálně dalších 20 miliard korun, na kompenzaci Temelínem vyvolaných ztrát pracovních příležitostí v Severních Čechách chce vláda vynaložit 34 miliard korun. Náklady na dostavbu a zprovoznění tedy dosahují částky 54 miliard korun. Za tuto částku by vznikla elektrárna, jejíž energii by nebylo možno prodat ani za polovinu výrobních nákladů. Rozhodnutí je tedy z ekonomického pohledu zcela jednoznačné. 19.10.2000 12:20
OTÁZKA: Co by podle Vas melo nahradit jadernou technologii vzhledem k ucinosti,ekonomicke strance a dopadu na zivotni prostredi? karel
ODPOVĚĎ: Jaderná energie pokrývá celosvětově zhruba 3 procenta celkové energetické spotřeby. Vzhledem k celkově vysokým ztrátám při výrobě a distribuci vidím jako první možnost náhrady zvýšení energetické efektivnosti. Z ekonomického pohledu je jistě každý z dnešních konvenčních zdrojů výhodnější než jaderné elektrárny. Jáko jediná výhoda jaderné energie bývají uváděny nižké emise skleníkových plynů, zapomíná se ovšem na otázku na zcela nevyřešenou otázku jaderného odpadu a riziko provozu. Jako opatření proti skleníkovému efektu je jaderná technologie již vzhledem k pŕíliš vyskoým nákladům zcela nepoužitelná. 19.10.2000 12:27
OTÁZKA: Ceho se na Temelinu bojite? Budete se stejnym elanem protestovat i proti elektrarnam pracujicim na principu nuklarni fuze az se ji podari zvladnout, nebo mate strach jenom z klasickych jadernych elektraren? Jirka
ODPOVĚĎ: Každá jaderná elektrárna představuje vzhledem ke svému obsahu nebezpečných radioaktivních látek riziko. Je prostě nezodpovědné, občany tomuto riziku vystavovat. V JE Temelín, jako i v jiných elektrárnách, není možno vyloučit nehodu s uvolněním části radioaktivního obsahu. Myslím, že není důvod žít s tímto Damoklovým mečem, když tato elektrárna nepřináší ani nějaký ekonomický užitek. Co se tyče fuze, o nějakých obavách zatím neuvažuji, protože tato technologie není ani zdaleka v nějakém stádiu realizace. Osobně bych prostředky na tento výzkum předisponoval na obnovitelné zdroje a zvýšení efektivnosti. 19.10.2000 12:32
OTÁZKA: Proc jste takhle neprotestovali v pripade Jaslovskych Bohunic? Dafi
ODPOVĚĎ: Protesty byly, ale ne tak masové. Vzhledem k existenci sovětského bloku nikdo neviděl realistickou možnost, toto rozhodnutí zvrátit. V Rakousku panoval názor, že Československu byla tato technologie vnucena Moskvou a jejími přisluhovači. Od demokratického státu rakouská veřejnost očekávala, že se tohoto břemena co nejrychleji zbaví. 19.10.2000 12:35
OTÁZKA: Opravdu vám nepřipadá divné blokovat hranice a bránit lidem cestovat a pracovat? lidem, kteří za to nemůžou? Jaromír Sladký
ODPOVĚĎ: Bohužel, v případě blokád mají často problémy lidé, kteří s jejich důvodem nemají co dělat. To je organizátorům líto. Je to však bohužel jedinou možností jednoduchých lidí, jak dosáhnout adresáty ve vládě, kteří se brání dialogu. Možná, že jsou tyto nepříjemnosti možností představit si i nepříjemnosti lidí, kteří jsou nuceni 30 let žít v dosahu jaderné elektrárny. 19.10.2000 12:47
OTÁZKA: Pane Pavlovče, často jsme se především na stránkách tisku názorově střetli a určitě nás ještě řada polemik čeká. Příznám se však, že po té dlouhé době názorových výměn stále nevím, s kým mám tu čest. Mohl byste mi říci, co jste vystudoval a kde? Máte vysokoškolský titul a kde jste jej obdržel? Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ
ODPOVĚĎ: Po ročním učení oboru zedník, který mi jako nejlepšímu žákovi přidělila strana a vláda, jsem po odchodu do Rakouska přešel do gymnázia, kde jsem maturoval. Následovalo studium technické fyziky na technické univerzitě ve Vídni, kde jsem složil diplomovou zkoušku, ke které se vztahuje titul cand. Dipl.Ing. Dále jsem absolvoval řadu praktik v oboru experimentální jaderné fyziky, část na pokusném reaktoru ve Vídeňském Pratru a podílel se na několika publikacích. Současně jsem provozoval soukromou konzultační činnost v oblasti počítačové technika a energetického hospodářství. 19.10.2000 12:54
OTÁZKA: Nemyslíte si, že blokády českých hraničních přechodů jsou stejným vměšováním do vnitřních záležitostí suverénnío státu, stejně jako tomu bylo v případě bruselských sankcí vůči Rakousku po zvolení Jörga Heidera, proti kterým se Rakousko vehementně bouřilo? Hanka
ODPOVĚĎ: Myslím, že je v tom podstatný rozdíl. V případě změny vlády v Rakousku neexistovalo pro žádnou zemi EU či sousední země žádné ohrožení. V případě JE Temelín je ovšem ohrožení celého středoevropského regionu nepopíratelné - viz zkušenosti z Černobylu. V první řadě je tedy zprovoznění JE vměšováním do vnitřních záležitostí jiných zemí, protože provozovatel není schopen zaručit omezení případných následků své činnosti pouze na území ČR (já bych si ovšem nepřál ani tento případ). 19.10.2000 13:00
OTÁZKA: Můžete zasadit v Rakousku o směřování investic rakouských podnikatelů v oblasti vodních a alternativních zdrojů energie do České republiky ? Soouhlasil by jste s požadavkem z české strany na náhradu, v případě, že by Temelín nebyl zprovozněn, formou investic do ČR ("zaplatit zrušení Temelína rakouskými investicemi") Radek Novák
ODPOVĚĎ: ˇO této otázce často diskutujeme a je možno zjistit vřelý zájem. Rakousko se chce v případě nezprovoznění Temelína angažovat nejen bilaterálně, ale zajistit masívní podporu i ze strany EU. Bylo by například možno uznat alespoň část nákladů v Temelíně jako stranded costs, což by zlepšilo konkurenceschopnost české energetiky v liberalizovaném trhu. Po zprovoznění taková možnost již existovat nebude. Neměl by ovšem vzniknout dojem, že zastavením Temelína by vznikla nějaká nová ekonomická škoda. Ta totiž vznikla již ke dnešnímu dni chybnou investicí 86 miliard korun v Temelíně a není možno ji ovlivnit. Ukončením tohoto projektu se ovšem dá ještě zábránit ztrátám dalších desítek miliard korun. Informace vlády a investora, že dalšími investicemi je možno nějak zhodnotit dosud chybně investované prostředky, neodpovídá ekonomické skutečnosti. 19.10.2000 13:10
OTÁZKA: Jak je na tom Rakousko s výrobou el. energie ? Je soběstačné ? Případně kolik procent a odkud dováží ? Jaké má energetické zdroje ? Tomáš
ODPOVĚĎ: Rakousko vykazuje již několik let vyrovnanou bilanci výroby a spotřeby s lehkým přebytkem výroby 1-2 procenta (především v oblasti špičkových zdrojů). Zhruba 70% je vyráběno ve vodních elektrárných, zbytek v moderních tepelných elektrárnách (uhlí, plyn). 19.10.2000 13:13

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.