Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 22. ledna 2001 do 12:10
OTÁZKA:
Dobrý den,jaký je Váš názor na možné vytváření lidských orgánů a i částí těla jako "náhradních dílů" pro opravy některých vrozených vad. Bude tato možnost z Vašeho pohledu reálná v dohledné době? Děkuji za odpověď.
Beneš
ODPOVĚĎ:
Ano, já si myslím, že pěstování náhradních orgánů a tkání bude možné. Nebude to ani tak otázka genového inženýrství jako spíš tzv buněčného inženýrství. Bude to založeno na indukované diferenciaci kmenových buněk (které ještě nediferencovaly).
22.1.2001 18:48
OTÁZKA:
dobry den,jak se mohou mnozit priony,kdyz podle nekterych genu neobsahuji genetickou informaci a jsou to jenom proteiny?
lamac.vita
ODPOVĚĎ:
To je na delší vysvětlování. Stanley Prusiner byl mnoho let vysmíván právě proto, že mu nikdo nevěřil, že je něco takového možné. A pak dostal Nobelovu cenu. Je to poučné zejména pro studenty. Nikdy není dobré brát příliš vážně vžitá a zaběhaná klišé a je dobré věřit sám sobě a tomu co „vidím“ (ve vědě tomu, co mi ukazují výsledky výzkumu). Priony jsou kódovány geny, ne že ne. Ale působí tím, že mutovaný prion pronikne do „zdravé“ buňky a tam změní tvar „zdravého“ prionu. To není nic neobvyklého A jsou naneštěstí velmi stabilní a svůj „ničivý“ tvar neztratí ani varem.
22.1.2001 18:48
OTÁZKA:
Dobry den,
prosim vyjadrete se k nasledujicimu clanku:
Geneticky manipulované organizmy ohrožují přírodu
V době, kdy podle odhadů mizí každý rok ze světa 50 000 rostlinných a živočišných druhů, může jakýkoliv další zásah do přirozené rovnováhy ekosystémů způsobit skutečnou pohromu. Geneticky manipulované organismy se svými zcela novými a nepřirozenými kombinacemi genů mají jedinečné předpoklady poškodit životní prostředí. Protože jsou živé, dokáží se rozmnožovat, mutovat a pohybovat v prostředí. Jakmile se tyto nové formy života dostanou do již existujících společenstev, mohou zničit přírodu, tak jak ji dnes známe - mohou přivodit dalekosáhlé a nevratné poškození naší planety.
Geneticky manipulované organismy (GMO) mohou vytlačit z prostředí přirozeně se vyskytující druhy, což by mělo dopad na zvířata a rostliny, které na nich závisejí. Vnesená odolnost vůči chorobám, pesticidům a specifickýcm podmínkám životního prostředí dává novým “superplodinám” výhodu v konkurenčím boji s přirozenou faunou a flórou. Například plodiny, které jsou modifikovány tak, aby snášely sůl, by se mohly rozšířit kolem ústí řek do moří, zadusit původní vegetaci a výrazně ovlivnit vše živé v tamní přírodě.
Totéž platí pro “superzvířata”. Pokud by se třeba ryby, které genetičtí inženýři manipulují tak, aby rostly rychleji a byly větší, dostaly ze speciálních sádek do volné přírody, mohlo by to znamenat pohromu pro přirozené rybí populace. Dr. Muir a Dr. Howard, vědci z Univerzity Purdue (USA) zjistili, že geneticky manipulované akvarijní rybky, do nichž byl vložen gen pro tvorbu lidského růstového hormonu, dorůstají větší velikosti a jsou tudíž atraktivnějšími partnery při páření. Ukázalo se, že jsou bohužel i méně plodné. Vnesením nového cizího genu do populace se podle vědců snižuje její reprodukční schopnost. Na základě počítačového modelu vědci zjistili, že i jediná transgenní ryba by mohla vést k zániku celé populace. Podobně jako u akvarijních rybek použitých v pokusu, byla nižší reprodukční schopnost zjištěna i u geneticky manipulovaných rychle rostoucích lososů.
Nové geneticky manipulované plodiny se mohou volně křížit s příbuznými divoce rostoucími druhy nebo s normálními rostlinami téhož druhu. Byl již zjištěn volný přenos transgenů na nemodifikovanou kukuřici a řepku. “Cizí” geny se mohou šířit v životním prostředí a způsobit nepředvídatelné změny. Jakmile takový proces jednou začne, nic na světě jej s největší pravděpodobností nedokáže zastavit.
Z obyčejného plevele by se mohl stát “superplevel”. Rostliny zkonstruované tak, aby byly odolné vůči herbicidům, by mohly začít být tak agresívní, že by se samy staly plevelem - anebo by svou rezistenci přenesly na divoce rostoucí plevele, jejichž agresivita by se pak zvýšila. Choulostivější rostliny by mohly být postupně vyhubeny. Roznese-li vítr geneticky modifikovanou řepku odolnou vůči herbicidu z nákladních vagónů na pole kolem tratě, pak tato řepka se sama stane plevelem a bude představovat problém. Dostane-li se taková řepka například na pole manipulované cukrovky, shodou okolností odolné vůči stejnému herbicidu, bude muset zemědělec použít herbicidy dva - jeden na ostatní plevele a druhý na řepku.
Mohlo by se také stát, že ztratíme schopnost bojovat proti škodlivému hmyzu. Jestliže totiž učiníme rostliny odolnější vůči pesticidům, může se stát, že se časem objeví “superškůdci”, kteří získají proti postřikům rezistenci. Rostliny, které sami produkují insekticid, mohou přispět k tomu, že škodlivý hmyz rychle získá proti insekticidům odolnost a přemnoží se. Doposud byly insekticidy používány pouze v případě potřeby, a to jednorázově - v době, kdy byl škůdce přemnožen. Geneticky manipulované rostliny jako např. Bt-kukuřice však samy produkují insekticid, a produkují ho stále. To znamená, že škůdci “mají čas” si na insekticid zvyknout a získat proti němu odolnost.
Rostliny zkonstruované tak, aby produkovaly svůj vlastní pesticid, mohou uškodit dalším živým tvorům - motýlům [tato otázka byla zkrácena]
David
ODPOVĚĎ:
Když pominu katastrofický tón článku tak v něm nalézám mnoho argumentů často používaných odpůrci GMO. Bylo by velmi zdlouhavé na to kvalifikovaně odpovědět. Proto Vás odkazuji na sdružení BIOTREND a zejména na jejich tzv, Bílou knihu. Nemám teď po ruce jejich internetovou adresu, ale jistě se dá najit. Nebo poslat e-mail na: mailto:drobnik@mbox.cesnet.cz. Velmi dobré je také stanovisko Evropské molekulárně biologické organizace (http://www.embo.org/). Tam lze nalézt odpovědi a další odkazy. Také existuje obsáhlá diskuse k tomuto tématu na stránkách Beaglu (http://news.bmn.com/hmsbeagle/).
22.1.2001 18:49
OTÁZKA:
Dobry den,
a)Stale cteme, ze vedci precetli genom. Naucili se vsak tyto znalosti vyuzit? Par objevu bylo pochopeno az s dodatecnym zpozdenim. b)Jaka je nyni pravdepodobnost, ze vedci teoreticky odhadnou zpusobenou zmenu a pokus by jim vysel? Mutace by prece mohla nastat okamzite po aplikovani pozmeneneho genu - vzniklo by tak neco jineho. dekuji. Prijemny den
Mirek
ODPOVĚĎ:
a) To jste trefil hřebík na hlavičku. Skutečně: dnes jsme v situaci, jako bychom měli knihu v jazyce, který známe jen málo. Písmena známe, můžeme tu knihu „číst“, ale obsahu většinou nerozumíme. To je úkol na mnoho let a intenzivně se na něm pracuje. Například i v mé laboratoři v Akademii věd. b) Jeden z hlavních problémů vsunutí cizorodého genu do organismu (plodiny pro potravu, člověka pro genovou léčbu) je, že nevíme přesně kam se do genomu začlení. A může se skutečně stát. že se začlení do „nevhodného“ místa. A nebo, že do takového místa později přeskočí. To je hlavní důvod pro to, aby se napřiklad genová terapie prováděla jen na tělních buňkách a ne na embryu nebo na zárodečných buňkách (kde by se gen šířil nekontrolovaně populací). Proto také dnes GM plodiny mají „sebevražedný gen“ – nemohou se rozmnožovat.
22.1.2001 18:51
OTÁZKA:
pane profesore,v usa se stalo ,ze pyl z GMO[kukurice]zabil na vedlejsim poli larvy jednoho druhu motylu,kteri se zivili listy na ktere tento pyl dopadl,jak je to mozne,kdyz geneticky upravovane organismy jsou pry neskodne?
lamac vita
ODPOVĚĎ:
Ano, tento případ je znám. Ale kolik škodlivých housenek se zabíjí pesticidy! Zatím jsme mluvili hlavně o nebezpečí potravin z GMO pro člověka a tady si myslím, že obavy jsou přehnané ne-li liché. Ale máte pravdu, daleko více pozornosti se musí věnovat případnému dopadu na prostředí. Ale pozor: člověk každým svým zásahem ovlivní životní prostředí. Podívejme se na monokultury. A plodiny vyšlechtěné „konvenčními“ metodami jsou úplně jiné rostliny než byly ty původní. Například kukuřice byla tráva. A podívejme se na všechna psí plemena – nikdo se nad nimi nepozastavuje (až když zakousnou dítě!). Co chci říct je, že nelze na několika uhynulých housenkách argumentovat proti GMO.
22.1.2001 18:52
OTÁZKA:
Vážený pane profesore, můj manžel je léčen moderním neuroleptikem Olanzapin. Doslechla jsem se, že tento lék mění geny. Co konkrétně to znamená? A co to znamená pro naše budoucí děti?. Děkuji a přeji hodně úspěchů v práci.
Ivana
ODPOVĚĎ:
Já tomu nevěřím. Nevím jakým mechanismem by mohl Olanzapin měnit geny. Ale prosím Vás zeptejte se raději lékaře – pro jistotu.
22.1.2001 18:53
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
