OTÁZKA: pane profesore,v usa se stalo ,ze pyl z GMO[kukurice]zabil na vedlejsim poli larvy jednoho druhu motylu,kteri se zivili listy na ktere tento pyl dopadl,jak je to mozne,kdyz geneticky upravovane organismy jsou pry neskodne? lamac vita

OTÁZKA: Dobry den, a)Stale cteme, ze vedci precetli genom. Naucili se vsak tyto znalosti vyuzit? Par objevu bylo pochopeno az s dodatecnym zpozdenim. b)Jaka je nyni pravdepodobnost, ze vedci teoreticky odhadnou zpusobenou zmenu a pokus by jim vysel? Mutace by prece mohla nastat okamzite po aplikovani pozmeneneho genu - vzniklo by tak neco jineho. dekuji. Prijemny den Mirek

OTÁZKA: Dobry den, prosim vyjadrete se k nasledujicimu clanku: Geneticky manipulované organizmy ohrožují přírodu V době, kdy podle odhadů mizí každý rok ze světa 50 000 rostlinných a živočišných druhů, může jakýkoliv další zásah do přirozené rovnováhy ekosystémů způsobit skutečnou pohromu. Geneticky manipulované organismy se svými zcela novými a nepřirozenými kombinacemi genů mají jedinečné předpoklady poškodit životní prostředí. Protože jsou živé, dokáží se rozmnožovat, mutovat a pohybovat v prostředí. Jakmile se tyto nové formy života dostanou do již existujících společenstev, mohou zničit přírodu, tak jak ji dnes známe - mohou přivodit dalekosáhlé a nevratné poškození naší planety. Geneticky manipulované organismy (GMO) mohou vytlačit z prostředí přirozeně se vyskytující druhy, což by mělo dopad na zvířata a rostliny, které na nich závisejí. Vnesená odolnost vůči chorobám, pesticidům a specifickýcm podmínkám životního prostředí dává novým “superplodinám” výhodu v konkurenčím boji s přirozenou faunou a flórou. Například plodiny, které jsou modifikovány tak, aby snášely sůl, by se mohly rozšířit kolem ústí řek do moří, zadusit původní vegetaci a výrazně ovlivnit vše živé v tamní přírodě. Totéž platí pro “superzvířata”. Pokud by se třeba ryby, které genetičtí inženýři manipulují tak, aby rostly rychleji a byly větší, dostaly ze speciálních sádek do volné přírody, mohlo by to znamenat pohromu pro přirozené rybí populace. Dr. Muir a Dr. Howard, vědci z Univerzity Purdue (USA) zjistili, že geneticky manipulované akvarijní rybky, do nichž byl vložen gen pro tvorbu lidského růstového hormonu, dorůstají větší velikosti a jsou tudíž atraktivnějšími partnery při páření. Ukázalo se, že jsou bohužel i méně plodné. Vnesením nového cizího genu do populace se podle vědců snižuje její reprodukční schopnost. Na základě počítačového modelu vědci zjistili, že i jediná transgenní ryba by mohla vést k zániku celé populace. Podobně jako u akvarijních rybek použitých v pokusu, byla nižší reprodukční schopnost zjištěna i u geneticky manipulovaných rychle rostoucích lososů. Nové geneticky manipulované plodiny se mohou volně křížit s příbuznými divoce rostoucími druhy nebo s normálními rostlinami téhož druhu. Byl již zjištěn volný přenos transgenů na nemodifikovanou kukuřici a řepku. “Cizí” geny se mohou šířit v životním prostředí a způsobit nepředvídatelné změny. Jakmile takový proces jednou začne, nic na světě jej s největší pravděpodobností nedokáže zastavit. Z obyčejného plevele by se mohl stát “superplevel”. Rostliny zkonstruované tak, aby byly odolné vůči herbicidům, by mohly začít být tak agresívní, že by se samy staly plevelem - anebo by svou rezistenci přenesly na divoce rostoucí plevele, jejichž agresivita by se pak zvýšila. Choulostivější rostliny by mohly být postupně vyhubeny. Roznese-li vítr geneticky modifikovanou řepku odolnou vůči herbicidu z nákladních vagónů na pole kolem tratě, pak tato řepka se sama stane plevelem a bude představovat problém. Dostane-li se taková řepka například na pole manipulované cukrovky, shodou okolností odolné vůči stejnému herbicidu, bude muset zemědělec použít herbicidy dva - jeden na ostatní plevele a druhý na řepku. Mohlo by se také stát, že ztratíme schopnost bojovat proti škodlivému hmyzu. Jestliže totiž učiníme rostliny odolnější vůči pesticidům, může se stát, že se časem objeví “superškůdci”, kteří získají proti postřikům rezistenci. Rostliny, které sami produkují insekticid, mohou přispět k tomu, že škodlivý hmyz rychle získá proti insekticidům odolnost a přemnoží se. Doposud byly insekticidy používány pouze v případě potřeby, a to jednorázově - v době, kdy byl škůdce přemnožen. Geneticky manipulované rostliny jako např. Bt-kukuřice však samy produkují insekticid, a produkují ho stále. To znamená, že škůdci “mají čas” si na insekticid zvyknout a získat proti němu odolnost. Rostliny zkonstruované tak, aby produkovaly svůj vlastní pesticid, mohou uškodit dalším živým tvorům - motýlům [tato otázka byla zkrácena] David

OTÁZKA: dobry den,jak se mohou mnozit priony,kdyz podle nekterych genu neobsahuji genetickou informaci a jsou to jenom proteiny? lamac.vita

OTÁZKA: Dobrý den,jaký je Váš názor na možné vytváření lidských orgánů a i částí těla jako "náhradních dílů" pro opravy některých vrozených vad. Bude tato možnost z Vašeho pohledu reálná v dohledné době? Děkuji za odpověď. Beneš

OTÁZKA: Pane profesore, kdy se podle Vas zacne bezne pouzivat "geneticka"lecba, tedy pozmenovani vadnych genu u jiz narozenych lidi? Bude to lecba draha nebo relativne levna (odhledneme-li od jiste velkych nakladu na vyzkum a vyvoj)? Bude se podle Vas provadet jen na vybranych spickovych pracovistich nebo se behem nekolika let rozsiri mezi prakticke lekare? Kde Vy osobne vidite nejvetsi riziko zneuziti v oblasti genetiky? Patrik

OTÁZKA: Nechápu jak může geneticky upravená potravina ovlivnit zdravý člověka. Chápu chemicky nebo biologicky, ale například, když se odstraní geneticky vlastnost aby jablko nemelo jaderka. To přece nemůže mít vliv nebo jo? riki

OTÁZKA: Jaké jsou nejlepší odšťavňovače? středočech

OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych vědět, jestli bude možno pomocí genetiky léčit plešatost. Děkuji za odpověď Hydro

OTÁZKA: Pane profesore,narodila se nam neslysici dcera.Protoze jsem nemela v tehotenstvi zadne potize, mysli si lekari,ze je to zpusobeno geneticky.Chtela jsem se zeptat ,jestli je v soucasne dobe moznost zjistit je-li skutecne hluchota zpusobena spatnymi geny a pokud takovato moznost zatim neni, jaka je sance do budoucna?Druha otazka je asi laicka, ale pokud bude moznost upravovat geny, znamena to ,ze tyto geny se upravi u rodicu jeste pred narozenim ditete, a nebo se to bude nejakym zpusoben resit az u ditete? Dekuji. blanka

OTÁZKA: Vážený pane profesore, jak vidíte postavení české vědy ve světě? Sám jsem začínající vědec a musím říci, že mám často problémy s publikováním článků v mezinárodních časopisech, neboť (alespoň to z toho cítím) jsem jen nějaký neznámý človíček z nějakých Čech a nedá se čekat, že by vymyslel něco převratného. TN

OTÁZKA: Pane profesore, setkáváte se ve své práci také s nějakými protesty tzv. ekologických či jiných organizací? Vím, že to se spíše týká aplikovaného než základního výzkumu, ale názory na to, že člověk by neměl zasahovat do toho, co je jednou dané, jsou slyšet čím dál častěji z různých stran. Lubas

OTÁZKA: Dobrý den. V poslední době se hodně hovoří o geneticky modifikovaných rostlinách. Je už nyní u nás možné velkoplošně pěstovat takovéto rostliny? Kdo to schvaluje? Fandaa

OTÁZKA: Pane profesore, prosím, poraďte. Je mi 28 let, jsem v 16.týdnu těhotenství, vše probíhá v pořádku. Můj partner je ale starší o 23 let - je mu 51. Je nutné podstoupit genetické testy a amniocentézu? Vím, že nese určitá rizika, mám i přesto riskovat, abych měla jistotu? Děkuji. Laďka

OTÁZKA: vazeny pane profesore, jsem velkym zastancem genetickeho inzenyrstvi a mam na vas 4 otazky: 1)za jak dlouho myslite, ze si budu moci poridit geneticky upravene dite, site na miru mym predstavam? tedy zdrave, silne, hezke a chytre? lepsi nez ti "prirodni"? 2)nemyslite si ze jako vedec se chovate trochu nevedecky, kdyz jdete proti spolecensky uznavanym teoriim, ktere vychazely z darwinovo teorii napr. o prirozenem vyberu, a umoznujete lidem, kteri nemohou mit dedi, aby je mit mohli? 3)jaky vliv ma umele narozene deti na genetickou vybavu lidstva a jaky vliv maji lide, kteri maji gen. vady, ktere by jim v prirode nedovolily prezit? sam jsem nekolikrat bral antibiotika :o( 4) a kdyz jsme u tech antibiotik, jaky muzeme ocekavat vyvoj pri nadmernem uzivani antibiotik v medicine a potravinarskem prumyslu?kolik uz je rezistentnich bakterii a viru? dekuji a mnoho stesti v dalsi praci nejen na poli vedeckem, ale i v zanaseni genetiky do praxe, dekuji jiri fridrich

OTÁZKA: Vážený pane profesore, obdivuji výsledky Vaší práce. Váš obor mne jako laika uchvacuje a skoro lituji, že jsem se nevydal při studiu tímto směrem. Takto můžu pouze z povzdálí sledovat s otevřenou pusou obrovské objevy i stále otevřené záhady světa genů a dědičnosti. Můžete mi poradit nějaké webové stránky, kde se i neodborník může dozvědět aktuální informace z vašeho oboru? díky a hezký den Honza Chlebovsky

OTÁZKA: Opravdu se domnivate, ze genova terapie je pro lidstvo prinosem? Vzdyt pokus o zlepseni ci zachranani zivota jedino cloveka stoji proti riziku nevratneho poskozeni genetickeho kodu lidstava ci konkretniho jedince bud neuvazenym zasahem vedcu nebo zasahem jeho skutecne dusledky nejsou /a patrne nikdy nebduo sto/ domyslet. Kolik toho o skutecne funkci "genu" vime /jako lidstvo/, abychom vedeli, co v tak slozitem organismu jako je clovek zpusobi zmena jedineho z nich? Neni krajne nezodpovedne takto hazardovat s genetickou informaci cloveka? PetrVe

OTÁZKA: Dobrý den pane profesore. Zajímalo by mě, jestli se zabýváte genetikou i během své dovolené, nebo jestli dovedete třeba na celých 14 dní stoprocentně "vypnout". Pavel Krejčí

OTÁZKA: BTW jak vidíte budoucnost biotechnologií, bude časem možné vytvářet - "pěstovat" nové orgány nebo nějak jednodušeji/levněji produkovat léky/hormony - inzulin, růstový hormon...? Petr Válek

OTÁZKA: Vážený pane profesore,zajímal by mě Váš názor na možnost vzniku soukromého genetického poradenství typu amerických genetických klinik u nás. Pokud vím, zatím ani nikde v Evropě nic podobného neexistuje. Mám dojem, že hlavní překážkou bude neschopnost našeho zákonodárství řešit tyto problémy(když není schopno řešit ani mnohem banálnější věci)a také zkostnatělost zdravotnického aparátu Vlasta

OTÁZKA: Chtěl bych se zeptat na Váš názor na geneticky upravené potraviny: Vy sám nad nimi cítíte nějakou obavu, nebo se jako člověk zasvěcený do problému domníváte, že se není čeho bát ? Petr Válek

OTÁZKA: Vážený pane profesore,u naší tříleté dcery byla diagnostikována dědičná porucha metabolismu lipidů(nemoc za střádání cholesterolu).Dle sdělení lékaře máme já i manželka chybnou polovinu genu způsobujícího toto onemocnění.Naše dcera zdědila od každého z nás chybnou polovinu genu. Myslíte si,že je nebo bude v blízké budoucnosti možné tuto nemoc trvale vyléčit(pozměnit chybnou genetickou informaci). Pavel

OTÁZKA: Dobry den, pane profesore. Je mozny (nyni nebo v blizke budoucnosti) takovyto scenar? > narodi se dite, ihned o narozeni budou provedeny u tohoto ditete komplexni testy, kde se zjisti mozne dedicne (nejen) znaky, ktere mohou ohrozit v budoucnu vyvoj nebo zivot ditete a na zaklade techto testu se geneticka vybava ditete zmeni, aby se tomu predeslo. Jaky je Vas nazor, pane profesore? Vaclav

OTÁZKA: Vážený pane profesore, můj manžel je léčen moderním neuroleptikem Olanzapin. Doslechla jsem se, že tento lék mění geny. Co konkrétně to znamená? A co to znamená pro naše budoucí děti?. Děkuji a přeji hodně úspěchů v práci. Ivana

OTÁZKA: Vážený pane profesore, chtěla bych se zeptat, v kterých státech na světě se provádí genová terapie a jaká její úspěšnost a jakých chorob se týká. Dají se tak léčit i vrozené těžké imunitní poruchy? Monika

OTÁZKA: Pane profesore,není možné ovlivnit geneticky rasu?/z černé na bílou apod./Bylo by špatné mít tady novou geneticky podloženou rasovou čistku. Jitka Zajíčková

OTÁZKA: Pane profesore, jak si vysvětlujete,že obrovská část, 97% lidského genomu je tvořeno tzv.nekodovanou sekvencí, nazývanou též "junk DNA",tedy něčím nadbytečným, nepotřebným...Myslíte si, že by příroda opravdu plýtvala svou energií na vytvoření něčeho, co je zbytečné nebo máte nějakou svou teorii, k čemu může tato nekodovaná sekvence sloužit? Rata

OTÁZKA: Dobrý den pane profesore. Jsem diabetik. Má genetika možnost pomoc diabetikům?. Přeji Vám hodně úspěchů a klidu na práci. Diabetik

OTÁZKA: Dobrý den. Pane profesore, máte pocit, že pro vaše výzkumy dostávate od státu dostatek prostředků? Jak jste financováni ve srovnání s jinými evropskými státy? Jak by jste financováni být měli? Děkuji. pavel

OTÁZKA: hjjjj jirka

OTÁZKA: Pane profesore, nemáte obavu, že genetika významně přispívá k prohloubení světového názoru, který by se mohl charakterizovat starým výrokem "poručíme větru,dešti" ? Myslíte si, že vědecký výzkum má skutečně nabídnout všechny své výsledky bez rozdílu kterémukoli příslušníkovi lidského rodu ? Karla

OTÁZKA: Mam modre oci a chtel bych zelene, je to mozne? zbynek

OTÁZKA: Vážený pane profesore myslíte si,že jsou všechny informace o složení a sestavení, struktuře a tím chování organismů uloženy v genomu/např. člověk 80000 genů/. Není těch 80000 genů u člověka trochu málo? Co řídí chování jednotlivých exprimovaných bílkovin v čase a prostoru tak ,aby byl výsledkem vysoce organizovaný systém/ organismus/- například člověk s CNS o mnoha miliardách neuronů ,které se propojují spolu navzájem tak, že na mnohé neurony jsou napojeny deseticíce dalších neuronů. Je možné to, že genom je pouze návod na stavbu preformovaných "cihliček" jednotlivych bilkovin a informace kdy,kde a co se s nimi bude dít jsou uloženy ještě někde jinde v buněčném jádře nebo buňce? Není trochu podezřelý cytoskelet? Věříte v praktické využití nanotechnologií během následující 10-15 let? Děkuji za odpovědi. Aladin

OTÁZKA: Dobrý den pane profesore,máme tři syny ve věku 28,27 a 18 let.U druhého syna jsme zjistili až v deseti letech,že trpí vrozenou dědičnou vadou degenerací oční sítnice.Buhužel u třetího syna se tato vada objevila také,ale tu jsme u něho zjistili podstatně dříve.První syn je zcela zdráv a žádnou podobnou vadou netrpí. V současné době jsou oba synove v částečném invalidním důchdu z důvodu slabozrakosti.Léčení této vady je podle sdělení našeho lékaře zatím bezvýsledné i ve světě snad neexistuje způsob léčení této vady. My oba jako rodiče netrpíme žádnou oční vadou a z dalšího příbuzenstva nikdo nepamatuje,že by takovou vadou někdo v minulosti trpěl.Zajímalo by mě jak dalece může být tato vada geneticky zakókadána / do kterého kolena/. Synové jsou zatím svobodní,pakliže si budou chtít založit vlastní rodinu,jaké muže být riziko,že tuto vadu budou mít i jejich děti a dá se proti tomu něco dělat? Děkuji. Josef Londa

OTÁZKA: Pane profesore, v současné době se genofond lidstva soustavně zhoršuje /díky možnostem medicíny a vědy vůbec se např. zachraňují děti, které by dříve neměly šanci přežít vzhledem k postižení,třeba rozštěp patra/. Naproti tomu se stále zlepšuje genofond zvířat /negativní i pozitivní selekcí/. Když pomineme etickou stránku věci,jaký je Váš názor na tuto problematiku a co může tento postup do budoucna přinést? K. Blažková

OTÁZKA: Dobrý den pane profesore. Jak razantně se může prodloužit průměrná délka lidského života při současném tempu genetického výzkumu cca. za 50 let. Četl jsem, že by se měla údajně pohybovat okolo 150 let života. Je to reálný odhad? Roman Tvrdý

OTÁZKA: Jak dlouho trvá výchova jednoho genetika a kolik stojí? Jinými slovy: když můj syn letos maturuje, kdy může jeho práce v genetice za něco stát, pokud bude mít schopnosti samozřejmě? A kolik jeho výchova přijde náš stát či státy jiné, kde by třeba studoval? 21. století má být stoletím biologické revoluce. Jaké další revoluce ještě čekáte? Četli jsme o nanotechnologické. A jaké další? Co fyzika? Myslím, že máte dva syny. Potatili se, anebo dělají něco jiného? Martin Komár

OTÁZKA: Pane profesore, co vlastně matka příroda dělá tak velice špatně, že ji nelze nechat na pokoji a neustale pomocí genetiky zasahovat do jejího (či snad Božího?) díla? Nepovede to k podobným dotazům jako je ten z této diskuse z 19.1., který v 12:49 Vám zaslal "Jarda"? Mikoláš

OTÁZKA: Mate dojem, ze by se nemely genetickemu vyzkumu klast prekazky (pokrok nelze zastavit) nebo jste pro prisne "cenzurovani" vyzkumu ? Karolin

OTÁZKA: Dobry den, zajimal by me Vas odhad na to, jak dlouho bude trvat precteni celeho lidskeho genomu a jak by osobne vidite budoucnost sveho oboru v pristich rekneme dvaceti letech. Katka

OTÁZKA: Pane profesore, myslíte si, že nkdy bude možné na základě kompletní DNA určitého organismu "zrekonstruovat" celého jedince? (Asi ne, že, a což takhle z jediné zachovalé buňky?) Lubas

OTÁZKA: Dobrý den, nepochybuji o tom, že za několik let budou lidé vnímat genetický výzkum jako nesmírně důležitou součást našeho života a že snad nebudou mít zkreslené představy o jakýchsi geneticky vytvořených příšerách, které nakonec ovládnou náš svět. Nicméně, kde Vy vidíte hranice, kam až může dospět genetický výzkum v budoucnosti? Ladinek

OTÁZKA: Pane profesore, jak vnímáte postavení české vědy ve světě? Myslíte si, že je dostatečný zájem mladých lidí pracovat ve vědě u nás? Toms

OTÁZKA: Chtěl bych se zeptat, pokud medicína umožní lidem s genetickou vadou, aby se dál rozmnožovali, nehrozí nebezpečí "zaplevelení" populace vadnými geny ?? Jarda

OTÁZKA: Pane profesore, chtel bych se zeptat jak je podporovan (financovan) vas vyzkum a zda nas stat podporuje Vas vyzkum. Je mi jasne ze dostavate granty ze zahranici, bez kterych by Vas vyzkum nebyl mozny. Diky a preji aby se Vam podarilo vse na cem prave pracujete. viktor

OTÁZKA: Po mém narození byla zjištěna u otce po prodělané infekční žloutence cukrovka I.typu, přes třicet let žil s inzulinem, nyní je již 10 let po smrti. Je mi 42let. Jak velké je dnes riziko, že bych v důsledku dědičnosti po otci mohla onemocnět cukrovkou ? Pouze při druhém těhotenství jsem měla glykemickou křivku na horní hranici normálu, asi po roce sledování mě z diabetologické poradny vyřadili. Myslíte si, že dědičné sklony po rodiči k této nemoci se spíše uplatní v dětství nebo spíš s postupem věku? Jsou případně i moje děti po dědovi nějak dědičně zatíženy ?Děkuji za odpovědi. Zdenka

OTÁZKA: Pane profesore, jakou roli hrají dědičné dispozice při onemocnění jedince rakovinou (třeba lymfatické uzliny nebo vnitřní orgán)? Primárně v genetické výbavě asi nic není, co ale sekundárně - buď oslabený orgán nebo buňky uzlin náchylnější k mutaci nebo vir nějakým způsobem přenášený z generace na generaci. Co všechno může vznik této nemoci ovlivnit? Zdeněk

OTÁZKA: Pane profesore, je možné nějakým způsobem zabránit, aby dítě nezdědilo po rodičích negaticní vlastnosti, nebo spíš sklony ? Vím, že to lze ovlivnit výchovou, ale co genetika ? iveta

OTÁZKA: Vážený pane drofesore, mám dvě otázky. Jaké jsou součastné možnosti genetiky - tedy co už všechno dokážete? A jak rychle postupuje výzkum genetiky? Siky

OTÁZKA: Pane profesore, kolik lidí na světě asi dělá genovou revoluci? Můžete zjistit, jestli se někdo neodmlčel a nedělá nějaké neplechy třeba pro Saddáma a podobně? Jaké jsou platy špičkových genetiků na Západě - opět se ptám kvůli přeplacení Saddámem a dalšími zločinci? Petr Musil

OTÁZKA: Vážený pane profesore, chci se zeptat jako člověk který se nepohybuje v oboru: a) Před rokem ohlásily USA a Anglie zmapování lidského genomu. Kde jsou tyto data uloženy a máte k nim jako vědec přístup? b) Je nějak zabezpečeno toto vědění, nebo je přístupné pro všechny vědce po celém světě (např. Irák k nim patrně přístup nemá?) c) Před nějakou dobou jsme viděli v televizi malou opičku s pozměněným gen. kódem. Bude se testovat i na lidských zárodcích? d) Myslíte, že se dožijeme doby, kdy se budou pěstovat na nějakých živočišných základech lidské orgány? - Např. na prasatech lidská srdce, játra, plíce, oči, ledviny apod. (A jak se zajistí, že nebudou přeneseny další nemoci ze zvířat na člověka - tak jak k tomu dochází u nemoci š. krav nebo tuším i AIDS je od opic, ne?) e) Etika etika a zase etika. Dá se vůbec zajistit, aby si nějaký vědec na Zemi nehrál s lidskou DNA a nevytvořil nějaký "lepší" nebo "vývojově schopnější" druh? - např. zjistit, který gen způsobuje odolnost štírů vůči radiaci - vložit do člověka a máme tu třetí SV? f) Jakých pozitiv, které má přinést genetika, se ještě dožiju? Aleš Žďárek

OTÁZKA: Vy sám se nebojíte toho, že někdo vaši práci ošklivě zneužije? Michal