Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

On-line rozhovor o současné situaci na Kubě a její budoucnosti

Josef Opatrný
velikost textu:
vydáno 20.2.2008 11:30
Už se nebudu ucházet o prezidentský post. Věta, která před několika hodinami doslova obletěla celý svět. Pro vládní deník Granma ji totiž napsal kubánský prezident Fidel Castro. Jaký bude další vývoj Ostrova svobody? Ptejte se vedoucího Střediska ibero-amerických studií FF UK v Praze Josefa Opatrného.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 20. února 2008 do 11:46

OTÁZKA: Dobrý den, jak myslíte, že se bude situace na Kubě vyvíjet? Zůstane při starém? Po předání moci Fidelovu bratrovi si taky mnozí mysleli, že se něco změní... Vanda
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Pokud se situace změní, nebude to rozhodně hned. Je vidět, že sitaci sledujete, mluvím o očekáváních spjatých s nástupen Raula Castra. Vaši skepsi sdílí velká většina komentátorů hispánského světa. 20.2.2008 11:34
OTÁZKA: Dobré dopoledne, chtěla jsem se zeptat, co si myslíte o kubánských ekonomických "pokusech". Není vláda schopná se udržet, pokud bude pokračovat v uvolňování ekonomiky? Jinak řečeno: nevymění Kubánci svobodu za jídlo? Zajímá je osud disidentů? L
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Ty ekonomické pokusy jsou nutností protože hospodářská situace Kuby je špatná. Jejich úspěšnost je velkou otázkou, nejsou totiž první a ty předchozí žádné změny nepřinesly. Pokud by úspěšné byly, nespokojenost přinejmenším části Kubánců by se jistě zmenšila a zřejmě by přijímali režim s větším pochopením. Disent to na Kubě měl a má těžší než svého času disent ve východní Evropě. Castro totiž nechával s jistými odstupy odjít velké skupiny těch nespokojených, ať už s politickou či ekonomickou situací, a Kubu tak opouštěli lidé, kteří by sledovali osudy a projevy disidentů s větší zájmem než většinová populace. 20.2.2008 11:49
OTÁZKA: Vážený pane Opatrný, zajímalo by mě, jestli jste byl na Kubě v poslední době? Co myslíte, je to teď horší nebo lepší než před pádem komunismu v Evropě? Petr K.
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Na Kubě jsem byl naposledy v roce 1990 a tak osobní zkušenost se současnou situací nemám. Pokud mohu soudit podle infomací svých španělských kolegů, došlo k velkému zhoršení životních podmínek Kubánců na počátku devadesátých let, kdy skončily sovětské subvence. Na konci devadesátých let začala Kubu podporovat především dodávkami ropy Venezuela a situace se zase trochu zlepšila. Zda do podoby před rokem 90 ovšem nevím, podle našich měřítek je ovšem pořád téměř kritická. 20.2.2008 11:55
OTÁZKA: Jakého kubánského autora byste mi doporučil? slowly
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Jen krátce, Reinalda Arenase. 20.2.2008 11:56
OTÁZKA: Dobrý den, jak se zachová podle Vašeho názoru nová vláda k tisícům politických vězňů? Děkuji. Kamila
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Nemyslím, že by kubánských politických vězňů byly tisíce, soudím, že jsou jich určitě desítky a možná stovky, což ovšem není žádná omluva režimu. Myslím,že bude pokračovat dosavadní praxe, kdy jsou čas od času někteří propouštěni, posledním případem je čtveřice, která odjela před několika dny do Španělska. Dost by mne překvapilo, kdyby byla propuštěna nějaká větší skupina 20.2.2008 12:00
OTÁZKA: Pane Opatrný, setkala jsem se s názorem, který říkali Španělé: že prý Kuba po odchodu Fidela Castra ztratí svoji identitu a stane se z ní rekreační letovisko bohatých Američanů. Podotýkám, že žádný z těch Španělů, který toto říkal, nebyl zastáncem Castrova režimu. Co si o tom myslíte vy? Barka
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Je otázka, co nazýváte identitou. Pokud je to hispánská kultura, o tu bych se nebál. Příkladem je Portoriko, volně přidružený stát USA, kde je ta španělská kultura pořád velice vitální. Osobně si pak myslím, že se Kuba rekreačním letoviskem Američanů nestane v žádném případě. Pokud by se zde režim změnil, najdou se určitě četní Američané, kteří si budou na Kubě kupovat domy a byty stejně, jako to dnes dělají v celém regionu. A to z různých důvodů, o letovisku bych ale nemluvil. 20.2.2008 12:07
OTÁZKA: Proč tolik kubánců uvěřilo revolucionáři Castrovi, když se za doby, kdy spolupracovala země s USA mnoho z nich mělo o hodně lépe než teď? anonym
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: V době, kdy mu uvěřili nevěděli, že se budou mít hůře. Kuba byla navíc v padesátých let nejen státem s nejvyším HDP na hlavu v Latinské Americe (v tomto ohledu na tom byla lépe než některé evropské), ale také zemí s demokratickou tradicí, jíž pomáhal ve třicátých a čtyřicátých letech paradoxně prohlubovat i Fulgencio Batista. Batistův puč v roce 1952, přijatý ovšem velkou částí kubánské veřejnosti s nadšením, vedl ovšem nakonec k nastolení diktatury, jíž nakonec odsuzovali i ti, kdož Batistu v roce 1952 radostně vítali. Castro pak proti Batistovi vystupoval a pak bojoval od počátku. To byl jeden z faktorů, který přispěl k jeho nepochybné popularitě. 20.2.2008 12:14
OTÁZKA: Dobrý den, jak si stojí Kuba v porovnání s ostatními latinskoamerickými zeměmi? Karel Výborný
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Já Vám sice děkuji za tuto otázku, ale jsem s politováním nucen konstatovat, že její odpověď plně závisí na Vašem pohledu na svět. Na jedné straně zde nikdo neumírá hlady, na druhé straně jsou podmínky k životu podstatně tvrdší než v jiných zenmích regionu, mluvím o přídělovém systému, problémech se zásobováním elektřinou či vodou. Nemluvě vůbec o možnosti systém kritizovat eventuálně zemi opustit. V tom případě se vystavujete těžkým problémům. 20.2.2008 12:22
OTÁZKA: Myslíte, že s odchodem Castra z postu prezidenta, padne i komunistický režim na Kubě? Lenka K.
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Nemyslím. V žádném případě okamžitě či v krátké časové perspektivě, a co bude za deset let nedokáži odhadnout. 20.2.2008 12:23
OTÁZKA: Dobry den.Nemyslite si,ze nastala ta nejlepsi doba,aby na Kubu byli vyslany mezinarodni jednotky OSN,ktere by dohlizeli na prechod Kuby k demokracii?diky a hodne stesti. mirek
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: To si skutečně nemyslím. S výjimkou naprosto kritických případů není řešení zvenčí žádným řešením. Což není případ Kuby. 20.2.2008 12:25
OTÁZKA: Jaké místo by si mohla postupně vybudovat Kuba v mezinárodním měřítku? Nestane se z ní pouze rekreační oblast? Děkuji za odpověď. Vojta
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Hrozba, že se stane turistika na Kubě monokulturou perspektivně existuje. A proč hrozba, každá monokultura je nebezpečná. Kuba však nikdy v minulosti nenabízela jen jeden produkt a já doufám, že tomu tak bude i v lepší budoucnosti. 20.2.2008 12:28
OTÁZKA: Zajímalo by mě, jak se liší postavení českých a kubánských disidentů? Soňa
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: To je otázka na dlouhou odpověď, ale částečně jsou ji už naznačil výše. Castro odčerpával posluchače a eventuální stoupence disentu tím, že opakovaně umožnil odchod velkých skupin lidí nespokojených s politickou či hospodářskou situací. Kubánští disidenti tak pohybují v prostředí, ve kterém mají menší ohlas než bývalý disent evropský. Což zmenšuje jejich možnost situaci ovlivňovat a zhoršuje to i jejich postavení vůči režimu. 20.2.2008 12:37
OTÁZKA: Dobrý den, o Kubě, především její historii a kultuře toho přílíš nevím. Myslím, že podobně na tom bude i mnoho Evropanů. Má tato země nějaké své tradice, na kterých by mohla stavět při budování lepší společnosti? Děkuji. Carlos
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Opravdu mne mrzí, že toho o histori a kultuře Kuby podle Vašich slov mnoho nevíte, aniž bych Vám to samozřejmě nějak vyčítal. Historie a kultura Kuby jsou fascinující, to mi věřte a velice bych Kubě a Kubáncům přál, aby se zde situace zlepšila. Doufám, že se tak stane. 20.2.2008 12:40
OTÁZKA: Dobry den, chtela bych se zeptat, ktere ze svetovych mocnosti by mohly mit na Kubu v pristich letech nejvetsi vliv, respektive nejvetsi zajem o spolupraci s ni, ci dokonce jeji ovladnuti? Nyobe
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Ono dnes těch mocností tolik není, což je jistou nadějí (ale i hrozba) pro budoucnost. Kuba už ztratila svůj význam strategický i ekonomický, má už jen význam politický daný tím, že je stále považována, především v osobě Fidela Castra, za symbol odporu Latinské Ameriky proti USA. S Castrovým odchodem, nemyslím tím samozřejmě jeho resignaci na kandidaturu v dalším rozhodování o hlavě státu, oslabí i pozice Kuby v této poslední sféře. Zájem o Kubu by pak nemusel mít nikdo, což by mohlo mít i negativní důsledky. Kuba bude potřebovat veliké investice a ty by prostě nemusely přijít. 20.2.2008 12:52
OTÁZKA: Dobrý den, co si myslíte o Fidelovu bratru Raúlovi? Petr
Josef Opatrný ODPOVĚĎ: Jak jistě víte, existují na Raula dva odlišné názory. Má být pragmatikem nebo dogmatikem. Osobně si myslím, že se nikdy neprojevil natolik, byl stále ve stínu staršího bratra, aby bylo možné jeden z těch názorů bez výhrad přijmout. Vzhledem k jěho věku předpokládám, že nebude dělat velké změny, ať to už nazvete dogmatismem či pragmatismem. Vím, že Vám neodpovídám, ale říkám Vám také proč. 20.2.2008 12:58

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.