Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ptejte se stálého zpravodaje MF DNES v Bruselu Michala Mocka

velikost textu:
vydáno 9.11.2000 13:35

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 9. listopadu 2000 do 14:30

OTÁZKA: Dobrý den, musím říct, že mě hodnocení České republiky dost zaskočilo. Dalo se to čekat, byly patrné nějaké signály, že nás šoupnou za Polsko a Maďarsko? MArtin
ODPOVĚĎ: Ano, byly. Už asi před dvěma týdny se objevily první neoficiální zprávy o tom, že ekonomické srovnání bude uděláno právě takto. Ale všichni očekávali, že se podaří nějak vysvětlit politický dopad takového "odbornického" pohledu - a to se nepodařilo. Zdravím Vás, MM 9.11.2000 13:40
OTÁZKA: Myslíte si, že hodnocení Evropské unie je přísné? Díky minus
ODPOVĚĎ: Já jsem právě přišel z rozhovoru s komisařem Verheugenem, který nás ještě dodatečně přesvědčoval, že hodnocení České republiky je nejlepší za dlouhá léta - což v mnoha ohledech skutečně je. Poprask, který nastal, se týká srovnání tržní úrovně ekonomik předních uhazečů, při němž jsme spadli nejen za Maďarsko, ale i za Polsko. Je to tím, že experti unie si vypracovali několik kritérií (jako pokrok privatizace, restrukturalizace, podmínky poskytování státní pomoci a podobně) a na tomto základě své srovnání udělali. Přitom nepochopili, že jejich odborný posudek se bude brát (nutně) jako celkové hodnocení stavu ekonomik. Ale neměli bychom nad tím ztrácet nervy: je to zajímavé a v mnoha ohledech (při srovnání s Polskem) je jejich srovnání komické. Ukazuje také na řadu problémů, které máme. Ale není to žádná katastrofa. Zdravím Vás, MM 9.11.2000 13:46
OTÁZKA: Jak vypadá Vaše práce v Bruselu? Nejste už z těch eurobyrokratů unaven? dotaz
ODPOVĚĎ: Někdy ano. "Vylomit" z nich nějakou konkrétní odpověď na konkrétní palčivý problém bývá občas obtížné, zvlášť když jejich odpověď může mít nějaký politický dopad - toho se tu bojí jako čert kříže. Pokud jde o čistě odborný problém, potíže nebývají - trvá sice dlouho, než se člověk něco doví (i týdny), ale obvykle se doví. Ale je to také legrace, jak člověk honí lidi, kteří se před ním snaží "zatlouct" vše, co by mohlo vyvolat nespokojené zamručení politiků. S pozdravem, MM 9.11.2000 13:49
OTÁZKA: Dobrý den. Naše hodnocení je špatné proto, že čeští politici nedokáží obětovat své zemi nejen svůj volný čas, ale ani své zdraví. V roce 1955 rakouský ministr zahraničí Figl přepil vodkou ruské generály a vybojoval své zemi svobodu. Zeman pije pouze o samotě a Klaus? Tem nepije vůbec. Jak z toho ven, pane Mocku? Pavel Příborský
ODPOVĚĎ: No, myslím, že evropské úředníky musíte jinak než na ruské generály. Obávám se, že s vodkou mnoho nepořídíte - zdravý styl je v módě i tady. Nejlépe je, když můžete experty "dostat" odbornými argumenty. Samozřejmě, některé země by to nedokázaly nikdy - a pak je čas na politický tlak. To zejména největší z uchazečů rád dělá. U nás by´se asi hodila účinnější kombinace obou přístupů. Zřejmě bude třeba občas zařvat. Ale jinak bych nechtěl vyvolávat púříliš velký pesimismus: celková zpráva zachycuje značný český pokrok, a to i v ekonomice. Když ji ale experti EU hodnotili, nemysleli na to, že své hodnocení nepíší jen pro experty - a tím způsobili nynější poprask. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:00
OTÁZKA: V čem je Malta a Kypr lepší než my? město
ODPOVĚĎ: U Kypru si tím nejsem moc jist a nepřesvědčily mne ani údaje v jejich souhrnném hodnocení. Malta má také problémy, třeba s restrukturalizací svého průmyslu, ale to je jen dílčí problém. Jinak to jsou to země, jejichž ekonomika nikdy neztratila tržní charakter - na rozdíl od nás. Přes různé státní ochrany byly obě země vystaveny řadě ekonomikých tlaků a tak se může zdát, že jsou více připraveny než my. A samozřejmě, jejich tržní ekonomika vytváří v obou zemích značně vyšší životní úroveň než u nás, což je další argument, že fungují. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:03
OTÁZKA: Můžete vyjmenovat tři nejpodstatnější věci, které změní život lidí v ČR po vstupu do EU? otázka
ODPOVĚĎ: Ano: 1) Evropa se Vám otevře nejen pro rekreai, ale i pro práci, vzdělávání, poznávání 2) když budete něco dělat, můžete plánovat ve větším měřítku než v rozměrech jednoho malého trhu jedné nevelké země - a můžete se prosadit i s věcí, s níž byste se jen v Čechách neprosadil 3) a budeme si muset zvykat na to, že i náš život začnou ovlivňovat zvyky a postoje jiných - rozhodnutí EU jsou obvykle průsečíky postojů všech či většiny zemí unie, nestačí jen, aby jedna země řekla: Já to chci! Chce-li něco, musí pro to získat i další - a to znmená, že musí brát v potaz jejich stanoviska. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:06
OTÁZKA: Připadá vám rok 2002 pro přijetí prvních nových členů reálný? Kdy se tak dostane na nás? michal
ODPOVĚĎ: Rok 2002 určitě není rokem, v němž bude někdo do unie přijat - to už je nyní prakticky jisté a zhruba totéž platí i pro rok 2003. Jako první reálná, byť optimistická možnost se nyní jeví rok 2004. Rok 2002 byl vždy označován jako rok, kdy unie bude schopna "přivítat" nové členy - což je velmi pružný termín, který ale od počátku znamenal, že tehdy se nejspíše řekne, kdo do unie můž a kdo ne. Toto rozhodnutí ale musí ještě schválit členské země - a to zabere nějaký čas, takže i když podle nynějších ujištění skončí jednání v roce 2002 (to je pokrok), samotný vstup ještě zabere uričtý čas. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:10
OTÁZKA: Nemyslíte si, že reakce pana Zemana i pana Klause je poněkud nepřiměřená a ukřivděná? Nebylo by lepší raději se snažit zlepšit kritizované oblasti? Nebo snad do EU nechceme? Ivan K.
ODPOVĚĎ: Já si obecně myslím, že bychom ukřivděné reakce měli nechat stranou. To, o unie řekla, na nás může působit komiky a absurdně a to je třeba říci. Ale zároveň je třeba si všimnout toho, v čem její závěry odrážejí naše problémy - pokud využiji biblického rčení, měli bychom se spíše soustředit na břevno v oku svém než na třísku jednoho nepřesného hodnocení v "oku" Evropské komise. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:13
OTÁZKA: Mám pocit, že tedy Brusel reaguje velice podobne, jak naši politici. Proč to tak je? A zda se něco zlepší? Všechna ta srovnání a kritizování naší republiky. Jak je to pravdivé? Zdá se mi, že každý má svůj metr. Zavrel
ODPOVĚĎ: Brusel reaguje úřednicky: míá svá kritéria, když se do nich vejdete (nebo to dokážete), tak si oškrtne "dobré" a jinak máte problém. Samozřejmě, každý se snaží tento úřednický postoj ovlivnit a lze se celkem právem domnívat, že některým se to daří lépe než jiným. To je ale věc politiků každé uchazečské země - na to by naši politici měli asi myslet více než na ukřivděné stěžování nebo prosté odmítání unijních tvrzení. I tady přece platí: když se člověku nědco nelíbí, musí s tím něco dělat. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:16
OTÁZKA: Už je k dispozici česká verze Hodnocení ČR? A kde se dá stáhnout? Petrous
ODPOVĚĎ: O tom srdečně pochybuji. Tento dokument jako první překládá ČTK - ale je to 120 stránek, takže to nemůže být hned a nemůže to být ani zcela úplné. Jinak se zkuste zeptat na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, který v minulých letech tato hodnocení překládal. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:18
OTÁZKA: Dobry den, mam mozna dotaz ktery je spouste lidem jasny ale ja tomu nejak nemohu porozumet. Podle jakych kriterii odsoudila Evropska unie Ceskou republiku a zaradila ji az za takove staty jako je treba Estonsko a Madarsko??? Fist
ODPOVĚĎ: Nejde o odsouzení: oni udělali "jen" to, že vyrobili jakýsi ekonomický žebříček podle toho, jak přední uchazeči plní sadu hospodářských kritérií, které si stanovili. Toto hodnocneí působí absurdně, zvláště když ekonomicky řadí Polsko před Čechy a Maďarsko před Slovince. Ale není to žádný celkový odsudek - naopak, samotné hodnocení zdůrazňuje řadu pokroků, které jsme udělali. jenže v těchto onblastech se už se srovnáváním nikdo nenamáhal (mohl bych to udělat já jako novinář, ale to už by nemělo výzanm toho zvláštního žebříčku, který si vyrobili zdejší ekonomičtí experti) S pozdravem, MM 9.11.2000 14:21
OTÁZKA: Pane Mocku, jak muze EU kritizovat nase zemedelstvi? To je jako by ho kritizoval Banglades - muze mit sice pravdu, ale je to spise smesne nez legitimni... Brother
ODPOVĚĎ: No víte, Brusel nekritizuje jen určité problémy v našem zemědělství - on kritizuje i korupci u nás, slabý boj proti organizovanému zločinu, nedostatečnou ochranu menšinových akcionářů atd. atd. Legitmní to je - my jsme s tím fakticky souhlasili, už když premiér Klaus v roce 1996 předával žádost o vstup do EU. Už tehdy byla aspoň obecně stanovena kritéria, podle nichž bude unie rozhodovat, zda ten či onen stát přijme - a my jsme toto její právo nikdy oficiálně nezpochybnili. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:24
OTÁZKA: Mně připadá Evropská unie jako spolek na dotování francouzského zemědělství. Myslíte, že EU je a bude prosperujícím společemstvím? Já myslím že zajde na byrokracii... robert
ODPOVĚĎ: "Zajití na byrokracii" je jedno z nebezpečí, které dnes a denně hrozí i našemu státu. Vypořádat se s tím bude muset i unie - a my jako příští členové bychom to měli podporovat. Lidé v unii mají sice řadu námitek proti Bruselu (včetně jeho byrokratů), ale obvykle uznávají, že unie jim něco přináší - jen v málokteré zemi převažují nálady proti unii. Je to obvykle tam, kde členství znamená příliš mnoho změn (což je případ Británie, která se velmi liší od zbytky unie, takže kompromisní rozhodnutí EU pro ni znamenají obvykle nutnost řady změn). S pozdravem, MM 9.11.2000 14:27
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, zda zpráva EK neopravňuje svým způsobem názory mnoha euroskeptiků, že se na tu unii můžeme klidně vykašlat. Stojí nám to za to, aby naší zemi stále někdo něco nařizoval, říkal nám, co dělat a co ne, aby nás podle nějakých byrokratických měřítek hodnotil? Vím, že blbci jsou všude, a docela mi stačí ti domácí. Naco se obklopovat ještě evropskými? Je ale možné, že tam budeme mít šanci potkat více - Evropa je větší než Čechy - lidí otevřených a liberálním, nevím, doufám. Kosmopolita
ODPOVĚĎ: Srovnání, které v té zprávě je, v mnohém nahrává našim euroskeptikům. V tom, že je ouřadové unie udělali, se projevuje jejich politická tupost. To ale nbeznamená, že to jsou hlupáci: jsou to experti, kteří myslí velmi přesně v oblasti, kterou znají - ale už nemusí pochopit veřejný, politický dopad toho, co říkají. My bychom se tedy měli podívat spíše na jejich konkrétní námitky a připomínky než na jejich obecné srovnání. Možná že v mnoha konkrétních bodech mají pravdu - je na nás, abychom to posoudili. Neměli bychom jen tak mávnout rukou nad tím, že se někdo snaží poznat situaci u nás a říci, zda se to shoduje s poměry v oblasti, do níž se chceme dostat. Přinejmenším je to účinná protilátka proti našim politikům, kteří by nám kdykoli byli ochotni namluvit, že pod jejich vedením jsme (budeme) nejlepší na světě. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:33
OTÁZKA: Jak se vlastně Unie dívá na otázku polského zemědělství a restrukturalisace tamního hornictví a těžkého průmyslu, když zařazuje Polsko před Česko? Anonym
ODPOVĚĎ: To je právě Achillova pata toho srovnání: o zemědělství se v polském hodnocení říká jen to, že nedošlo k žádné změně - a dál se to nijak nekomentuje. Bruselů poukazuje na to, že Poláci pokročili v reformě uhelného průmyslu a výroby zbraní (jinak se o těžkém průmyslu raději mnoho nemluví). Právě s tímto přístupem se soud EU jeví jako velmi pochybný. Oni to hájí tím, že mají svá kritéria - privatizace státních podniků, odstátnění bank či restrukturalizace - a že berou v potaz dlouhodobý vývoj. A tady je pravda, že Poláci u zmíněných kriétií udělali řadu kroků dříve než my. Ale to se, jak správně upozorňujete, netýká polského zemědělství - jeho vynechání se nedá vysvětlit a proto si srovnání, jež unie udělala, zaslouží kritiku. S pozdravem, MM 9.11.2000 14:38

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.