Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ptejte se ekologa Martina Míčka z hnutí Sojka.

velikost textu:
vydáno 25.10.2001 13:00
O lyžování na Ovčárně a nejvyšší hoře Jeseníků Pradědu se rozpoutal boj. Zatímco mnoho lyžařů a podnikatelů ostře napadlo ochránce přírody a ministerstvo životního prostředí, většina obyvatel spíš nezná rozsah poškození přírody, který vedl stát k zákazu dvou vleků na Ovčárně. Je zákaz provozu dvou vleků správný? Bude se na Pradědu vůbec ještě lyžovat?

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 25. října 2001 do 14:00

OTÁZKA: Dobrý den. Máme zvolené zastupitelstvo kraje, tak ať o lyžování rozhodne to. Zastupci vědí daleko lépe o co jde než ministr Kužvart. Otázka: Má o lyžování na našem kopečku rozhodovat ministr z Prahy? Děkuji. Jan Šťastný
ODPOVĚĎ: Jedná se o Nárosní přírodní rezervaci a příslušným orgánem je skutečně ministerstvo životního prostředí v Praze. Odvolacím orgánem je pak skutečně podle zákona rozkladová komise ministerstva a ministr sám. Dané území má z hlediska biologického minimálně středoevropský význam, výrazně převyšuje regionální měřítko. Krajské zastupitelstvo je tvořeno převážně politiky, nikoliv odborníky na ochranu přírody a krajiny. 25.10.2001 13:20
OTÁZKA: Je Kužvart zatím nejlepší ministr životního prostředí? Martin
ODPOVĚĎ: Diskutabilní je hodnotit v době funkce, s mnohými jeho rozhodnutími nebylo naše sdružení Sojka spokojeno. Pro příklad uvedu rozhodnutí o povolení výstavby dálnice CHKO České Středohoří a zásahy proti lýkožroutům v prvních zónách Národního parku Šumava. Tyto rozhodnutí vnímáme jako značně nešťastná. Sympatický byl naopak jeho odpor proti spuštění Temelína. 25.10.2001 13:22
OTÁZKA: Dá se dostat k té přečerpávací nádrži, co je pod Pradědem? Slyšel jsem na ni samou chválu... pokus
ODPOVĚĎ: Přístup je možný po turistické značce (silnici) podél Divoké Desné ze šumperské strany Jeseníků. Osobně toto dílo považuji za nejdrastičtější a zcela nevhodný zásah do přírody a krajiny Jeseníků. Ač jde bezesporu o zajímavé technické dílo, přineslo výraznou devastaci dnešní CHKO. 25.10.2001 13:24
OTÁZKA: Bude se na Pradědu někdy lyžovat? kuka
ODPOVĚĎ: Ano, je předpoklad, že budou povoleny čtyři vleky, byť podmínky budou přísnější. Jako dosud bude záležet na kázni provozovatelů a uživatelů. Hodnoty rezervace nesmí být dále ničeny. Na označených trasách je možné běžecké lyžování. 25.10.2001 13:26
OTÁZKA: V čem je na Pradědu problém? hoky
ODPOVĚĎ: Vleky a provoz na sjezdovkách narušují stabilitu lesních porostů (unikátních), například pralesovité porosty v okolí Bílé Opavy, narušují a poškozují horské hole (unikátní společenstva vyfoukávaných alpinských trávníků), pramenišť a horských vrchovišť. Existence vleků v současné kapacitě znamená defacto porušení platného zákona. Národní přírodní rezervace Praděd je totiž zároveň první zónou CHKO, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, nadregionálním biocentrem a připravuje se jeho zařazení do evropské sítě chráněných území Natura 2000. Samotná lokalita Petrových kamenů a okolí spadá do takzvané sítě EECONET. Narušování a poškozování těchto území naše zákony a evropské předpisy zakazují. 25.10.2001 13:31
OTÁZKA: V Cechach je uz tak dost malo mist, kde se da slusne lyzovat...nemyslite, ze by bylo lepsi nejak se rozumne dohodnout nez lyzovani na Pradedu uplne zrusit ? Katka
ODPOVĚĎ: Redukce z šesti vleků na čtyři je nezbytná a vnímáme ji jako kompromis v současné situaci. Ostatní záleží na provozovatelích vleků a samotných lyžařích a na jejich citlivosti k přírodě národní přírodní rezervace. V CHKO Jeseníky je mnoho dalších areálů sjezdového lyžování v přírodně méně významných územích - například v samotné Malé Morávce a Karlově je asi 23 vleků a sjezdovek. Další vleky jsou i na jiných místech CHKO povolovány. Cílem je odlehčit hlavní hřeben a jádro CHKO a zachovat přitom pro veřejnost možnost lyžování. 25.10.2001 13:35
OTÁZKA: A co turisti na horských kolech, neškodí náhodou ještě více než lyžaři? Laďa
ODPOVĚĎ: Ano, poškození erozí vzniká na terénně exponovaných místech (svazích, horských holích). Provoz horských kol (sám na něm jezdím) je ovšem povolen na zpevněných komunikacích, některé trasy jsou i speciálně vymezeny pro horská kola. Bližší informace může poskytnout správa CHKO Jeseníky. 25.10.2001 13:36
OTÁZKA: Ošklivá dálnice z betonových panelů vedoucí na Praděd už tak dost zničila a ničí přírodu. Proč ochranáři nebojují o její odstranění? Každé místo v civilizované Evropě rozuměj v západoevropských státech), které má terén vhodný pro zimní i letní sportování toto bohatě nabízí, jen aby mohli občané tužit zdraví a učit tomu i své děti. Zároveň je zde vžda zachována ekologická rovnováha. Nemyslíte si, že naučit děti a mladé lidi sportu a zdravému způsobu života, (k čemuž by byla připojena výchova k ochraně veškeré přírody) je důležitější než omezovat provoz na Ovčárně a Pradědu, jednom z mála míst, kde se dá zimním sportům opravdu holdovat? - a dovětek: Alpy navštěvují každoročně miliony turistů a tam to funguje - neměli bychom se zde všichni učit, jak skloubit sport a ochranu přírody? Hana
ODPOVĚĎ: Ochrana přírody není v rozporu vůči sportu obecně, je však nezbytná korekce aktivit tam, kde poškozují přírodu. Rozloha hlavního masivu Alp je asi 220 tisíc kilometrů čtverečních. Většina areálů je i nad horní hranicí lesa. Plocha horských holí je obrovská. Těmto rozměrům pohoří odpovídá i stabilita ekosystému a možnost výskytu chráněných a ohrožených druhů na mnoha místech. Tyto možnosti bohužel na Pradědu nemáme. S budováním vysílače jsme nesouhlasili jako občané -tehdy nebyla existence občanských sdružení možná. Určitá úprava stávající silnice je možná, ačkoliv okolí Ovčárny je vojenským újezdem a armáda plné zrušení silnice nedovolí. 25.10.2001 13:41
OTÁZKA: Dobrý den. Zajímalo by mě, jaký konkrétní dopad na přírodu by zavedení vleků mělo. Není mi to úplně jasné. Jsou k dispozici nějaké studie? A proč je nedsotane do ruky veřejnost? Díky Bill
ODPOVĚĎ: V návrzích územních plánů některých obcí v okolí Pradědu figuruje výstavba nových sjezdovek a lanových drah do centrální části pohoří, tedy i na Praděd. Dopady by znamenaly další ničení unikátních zachovalých porostů horských lesů, výrazné zvýšení zátěže Národní přírodní rezervace Praděd - erozi, množství odpadků, výfukové plyny atd. Současná zátěž NPR je asi 300 tisíc osob ročně. Po vybudování byť i jediné lanové dráhy by vzrostla na desetinásobek. Důsledky si jistě domyslíme všichni sami, plachá zvířata by oblast zcela opustila. 25.10.2001 13:45
OTÁZKA: S dovolením odbočím od vážných témat. Zajdete si občas na pstruha, sivena či jiný rybí pamlsek do Rybářské bašty pan Žálaka v Mnichově u Vrbna? Hodně štěstí a dobrou chuť. Zorg
ODPOVĚĎ: Velmi rád, děkuji za pozvání. Mimochodem ochrana přírody povolila další zlepšení provozu zařízení k chovu ryb v této lokalitě. 25.10.2001 13:46
OTÁZKA: proč nedělate něco pořadneho, např. připada vam ekologicke vyjižděni takoveho množstvi autobusu - kyvadlova doprava - proc tam neni lanovka? A kdyz "sojka" hovori o bezcich lyzarich- proc jim nedovoli upravovat trate na Pradedu - delate nesmyslne akce, misto toho aby jste udelali jednu poradnou vec!!! petr
ODPOVĚĎ: Již v roce 1996 jsme s ředitelství ČSAD Krnov projednávali možnost provozu autobusů kyvadla Ovčárna - Praděd už z Bruntálu a Rýmařova s použitím paliva stlačeného zemního plynu (výrazný pokles emisí, hluku, jen desetiprocentní pokles výkonu motoru). Provoz autobusu na bionaftu eventuelně směsná paliva by byl možný prakticky okamžitě. Je třeba vyvinout tlak na dopravce. Za pomoc veřejnosti budeme vděční. Lanovka není akceptovatelná. Znamenala by pouze zvýšení zátěže a další poškození přírodních hodnot. 25.10.2001 13:49
OTÁZKA: Domnívám se,že poškození přírody Jeseníků způsobené lyžaři je naprosto zanetbatelné ve srovnání s vlivem průmyslových exhalací na tuto oblast.Proč se všechny sankce týkají lyžařů? Plátník Miroslav
ODPOVĚĎ: Zákony pamatují na postižení dálkových emisí znečišťujících látek zatím nedostatečně. Problémem dnes nejsou oxidy síry, nýbrž oxidy dusíku a přízemní ozón vznikající v souvislosti s automobilovou dopravou. Řešení imisních kalamit horských lesů z minulých desetiletí bude dlouhodobé a v současnosti by se mělo zaměřit zejména na zlepšení stavu lesních půd a zkvalitnění druhové skladby (výrazné snížení podílu smrku ve prospěch buku a jedle). 25.10.2001 13:52
OTÁZKA: Kdo se postará o demontaž vleků a následné zalesnění, a na čí náklady to bude provedeno? Nebo Vám jde jen o zavření vleků? Tereza
ODPOVĚĎ: Ne, zalesnění části sjezdovky A a výsadba ve spodní části sjezdovky C jsou nutné. Náklady by měly být hrazeny z kombinovaných zdrojů - provozovatelé zařízení, ministerstvo životního prostředí a Lesy České republiky. Nepůjde o okamžitou a krátkodobou akci, i ta musí být dozorována a vyhodnocována odborníky. 25.10.2001 13:54
OTÁZKA: Otázka : Jezdím do Jeseníků dost často a nejen v zimě, osobně jsem neviděla ( v létě neboť v zimě se to samozřejmě nepozná žádné poničení přírody). Copak vzkážete obyvatelům Bruntálska kteří žíjí z cestovního ruchu protože jinou možnost obživy nemají : "jděte se pást"??? Iva
ODPOVĚĎ: Rozvíjejte běžkařskou turistiku, snižujte sezónost (využijte krásného podzimu), spolupracujte (mimojiné s ochranou přírody), využijte historických tradic, unikátních "geologických dějin" pohoří (nesmírně bohatého na minerály, horniny). Možností je mnoho, zkusme je všichni společně najít. Zkusme přírodu využívat a ne spotřebovávat. 25.10.2001 13:57
OTÁZKA: Lyžujete? Palsek
ODPOVĚĎ: Ano a rád, zejména na běžkách. Na sjezdovkách v asi deseti letech méně. 25.10.2001 13:58

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.